HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Konec starého Motošína
Hranické předměstí Motošín, ležící na levém břehu potoka Veličky od zámecké
zahrady pod městskými hradbami až k mostu přes Bečvu, se připomíná
již v 15. století. Byly tam vesměs přízemní dřevěné a hliněné domky s malými
zelinářskými zahrádkami při domě, patřícími námezdně pracujícím řemeslníkům,
nádeníkům apod., pracujících pro hranické měšťany v hrazeném městě,
jimž nenáležely žádné zahrady v okolí města. Původ a význam názvu Motošín
tohoto předměstí není znám. Koncem 15. a počátkem 16. století přibyly k Motošínu
další předměstské domky poddaných za Veličkou, na jejím pravém břehu,
postavené většinou přistěhovalými, odjinud vypuzenými příslušníky jednoty
bratrské, jimž hranická vrchnost, Vilém z Pernštejna, povolila usazení při městě.
Tato část předměstí, ležící již na půdě panství drahotušského, byla nazvána
Novosady a Vilém z Pernštejna je připojil roku 1519 k městu Hranicím. Současně
zrušil předměstského fojta, ustanoveného pro hranická předměstí a stanovil,
aby v Hranicích bylo pouze jedno právo. Předměšťané byli pak zastoupeni
ve správě města jedním nebo dvěma předměšťany. Nové městské knihy
gruntovní byly však od počátku 16. století založeny a vedeny zvlášť pro měšťanské
domy v hradbách města a zvlášť v samostatných knihách pro předměstí
Motošín a Novosady, zvlášť pro předměstí Horní ulice a tzv. Předměstí (pozdější
ulice Čaputovská a Černotínská).
V první polovině 17. století, za třicetileté války byla všechna hranická předměstí
zle postižena ohněm a drancováním vojáků a většina domů byla spálena
a zničena. Celé předměstí Motošín dal o Vánocích roku 1626 spálit a zbořit kapitán
Mayer, velitel dánské vojenské posádky, ležící ve městě, aby předměstské
domky neposkytly útočiště obléhajícím císařským vojákům. Velitelé dánské armády,
která obsadila roku 1626 svými posádkami celou severovýchodní Moravu
od Opavy až po Hranice, očekávali, že sbory císařské armády Valdštejnovy, vracející
se v prosinci ze slovenského Pováží k přezimování do Slezska, potáhnou
přes Hranice na Odry a Opavu a budou města dobývat. Valdštejn uhnul však od
Lipníka na Olomouc, Dvorce a dále do Slezska, odloživ válečné akce až na jarní
měsíce roku 1627.
Domy na Novosadech za Veličkou byly z velké části zničeny již v říjnu
1626 při dobývání města mansfeldskou armádou a dánskými sbory střelbou
ohnivými střelami císařské posádky ve městě, aby neposkytovaly úkryt vojákům,
střílejícím odtud na zámek a do města. Zbytek domů byl pak zničen počátkem
července 1627 při opětném dobývání města císařskou armádou. Město
hájila slabá dánská posádka a měšťané pod vedením bělotínského fojta Brustmana,
bývalého císařského důstojníka a hranického vrchnostenského úředníka.
Nový držitel města, olomoucký biskup, kardinál Dietrichštejn, jemuž císař daroval
roku 1622 konfiskované panství Hranice a Lipník n. B., dal roku 1628 na
místě spálených domků na Novosadech zřídit rozsáhlou panskou květnou zahradu,
která tu setrvala v podstatě až do konce 19. století. Předměstské domky
na Motošíně, pokud byly obnoveny, byly opět zničeny a spáleny spolu s domy
293