HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

kteří zřídili v přízemí obchod smíšeným zbožím. Z šesti jejich dětí převzal dům
koncem století syn Abraham Dittel, obchodník s vlnou, jemuž dům patřil ještě
před první světovou válkou. Od dvacátých let až do okupace byla majitelkou
domu Marie Řiháková, do konce šedesátých let náležel Augustě Skopalové
a Vlastě Purkytové.
Od 70. let dům využívala Lidová škola umění, pro jejíž účely byly v roce
1976 provedeny rozsáhlé vnitřní úpravy. Klasicistní levý přízemní trakt, celé
první patro a dvorní část domu byly novodobě přestavěny. Renesanční kamenný
domovní portál byl při těchto úpravách sice zachován, ale zevnitř nevhodně
zazděn. Pro vstup do budovy byl zřízen nový boční vchod z uličky Pivovarské
schody. Pískovcový renesanční domovní portál, do něhož jsou vsazeny dvoukřídlé
klasicistní dveře, zalíčený desítkami starších vápenných nátěrů, měl být
staletých nátěrů zbaven, očištěn až na kámen a odborně restaurován, aby zcela
vynikla střízlivá, stylová krása portálu. Renesančně zaklenutý přízemní trakt
domu s původním renesančním kamenným portálem vstupu do domu je jako
hodnotná kulturní památka ozdobou historického jádra města.
• V současnosti je dům v majetku Města Hranic, byl však již vyhlášen záměr
na jeho prodej, činnost Základní umělecké školy v budově byla ukončena
(Základní umělecká škola je od roku 1990 umístěna v budově bývalé základní
školy u fary).
228
Dům čp. 104
Jednopatrový řadový městský dům, zvýšený o půdní patro, má přízemní
renesanční domovní loubí otevřeno jedním obloukem do ulice Zámecké. Dům
si uchoval v podstatě renesanční domovní jádro, postavené na gotických základech
staršího městského domu, z něhož se podnes uchoval jen přední hloubkový
sklep, zaklenutý půlkruhovou valenou kamennou klenbou, spojený chodbičkou
se zadním sklepem. Z renesanční přestavby domu počátkem 17. století
se dochoval přízemní mázhaus, pravá část traktu byla však později barokně
přestavěna a upravena na kvelb s přímým vstupem z domovního loubí. Starý
kamenný renesanční domovní portál vstupu do domu byl nahrazen malými
dvoukřídlými dřevěnými dveřmi. V zadním mezipatře je bývalá hostinská místnost.
Počátkem 19. století bylo k zadní části domu přistavěno rozlehlé dvorní
křídlo s okny do Pivovarské uličky.
Průčelní strana domu se třemi okny v 1. patře a dvěma okny půdního patra
je zcela jednoduchá, bez architektonických detailů, pouze přízemí je od 1. patra
odděleno kordonovou římsou. Stará sedlová střecha domu s valbou byla
pokryta šindelem, v minulém století eternitem.
Nejstarším doloženým držitelem tohoto starého velkoměšťanského právovárečného
domu s právem šenku piva a vína byl v polovině 16. století měšťan
Martin Macháček, který byl v letech 1565 a 1571 městským fojtem. Po jeho smrti
r. 1571 byl pozůstalý dům prodán městským úřadem na místě sirotků za 800 zl.