HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

movním příslušenstvím, „s pivovarem, pánví a náčiním
pivovarním, káděmi a což pivovaru náleží“,
jak uvádí zápis, za 1320 zl. Václavu Banovskému,
dosazenému staršímu purkmistrovi města, jímž
zůstal i v roce 1623, jednomu z prvních hranických
měšťanů, kteří přestoupili z bratrské na katolickou
víru. Banovský vyrostl v bratrském prostředí,
jeho otec Pavel Banovský z Přerova, který
měl v Hranicích dům, byl služebníkem a písařem
bratrských vrchností, Jana Skrbenského na Fulneku
a naposled Kateřiny Onšičky na Hranicích.
První manželka Jana Amose Komenského, Mandalena
Vizovská, byla jeho teta.
Vlastní kariéra Banovského začala však až
roku 1627 po opětném dobytí města Hranic císařskou
armádou a vypuzením dánských vojsk ze severovýchodní
Moravy a Slezska, kdy byl ustanoven
knížetem za důchodního hranického panství.
Začal skupovat pusté grunty na Horním předměstí,
spálené za obléhání a dobývání města, opět je
vystavěl a výhodně prodal. Grunt Doležalovský
v Horní ulici, spolu se dvěma sousedními pustými
grunty a jejich pozemky spojil a vystavěl tak nový
dvůr Banovský, který pak držel až do své smrti.
Dům na Horním podloubí, v němž bydlel, vybu-
doval v pohodlné rodinné sídlo. Jako věřitel získal i další grunty na předměstí
a některé domy ve městě, např. dům Staškovský (čp. 30) aj. Roku 1629 dostal
darem od knížete dům Vavřincovský na Dolním podloubí (čp. 28) za věrné služby,
připadlý městu po zběhlém měšťanu Martinovi Žabském. Dům si ponechal
pro svou početnou rodinu. Zbohatl také výhodnými sňatky, třetí sňatek uzavřel
roku 1632 s mladou šlechtičnou Marianou Tamfeldovou, jejíž bratři měli svobodný
šlechtický dvůr na předměstí. Tím se dostal jako bohatý měšťan a panský
úředník do příbuzenských svazků se starými šlechtickými rodinami.
Po smrti kardinála Dietrichštejna r. 1636 nabídl nový držitel obou panství
hranického a helfenštejnskíého (lipnického), kníže Maxmilián z Dietrichštejna,
bydlící v Mikulově, pronájem obou vzdálených panství svým vrchnostenským
úředníkům, a to hranického a drahotušského panství Jiříku Hoštickému a nájem
helfenštejsnkého panství Václavu Banovskému. Oba přijali nájem na 6 let,
od jara 1637 do jara 1643. Hoštický měl platit knížeti roční nájem 10.000 zl.,
Banovský 8.000 zl. Po smrti Hoštického roku 1641 převzal Banovský na žádost
knížete také nájem hranického panství do konce nájemní lhůty. V roce 1643 si
ponechal a prodloužil na další období jen nájem hranického panství, nájem helfenštejnského
panství převzal nový důchodní hranického panství, Václav Rek.
Banovský byl za věrné služby ustanoven knížetem za úředníka (správce), kníže
211