HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

na jejich potomky po celou předválečnou dobu. Po válce přešel dům do správy
města a dům byl spravován Podnikem bytového hospodářství, jen jedna šestina
domu byla v soukromém držení. Přízemí bylo propojeno se sousedním domem
čp. 30 a v těchto prostorách byla pak umístěna prodejna OPP Přerov. Celý objekt
má hodnotný, renesančně klasicistní interiér a dokládá jednotlivé stavební
etapy ve vývoji městského historického jádra.
• V současnosti jsou majiteli domu Hana a Ing. Pavel Šváčkovi, v přízemí
funguje Dámská a pánská konfekce.
116
Dům čp. 30
Řadový dům v dnešní Radniční ulici. První doloženou majitelkou domu je
v roce 1586 Dorota Včerejška, která má dům zcela zaplacený a prodává jej v roce
1586 svému synovi Jiříku Hovůrkovi, jenž má vyplatit své sourozence.
Hovůrka své sourozence postupně vyplácel do roku 1610, v následujícím roce
závazky přejímá nový majitel Valentin Stašek, který v roce 1624 umírá, a dům
po něm pozůstalý prodává se vším příslušenstvím jako nápadník Václav Banovský
za 1000 zl. Janovi Lisých, zvanému Šaravara. Lisý dům splácel do roku
1637, v následujícím roce peníze skládá jeho vdova Dorota Šaravarka. Všichni
dědici-nápadníci, tj. matka Dorota, dcera Judita, provdaná za Martina Bystrého,
a jejich dcera Marta, se dohodli a pustili dům synovi Václavu Lisých. Václav jim
náhradou odvedl pustý a spálený grunt, ležící za mlýnskou bránou, který už měl
koupený Jan Lisý. K tomuto gruntu patřila paseka v Mnichovci a kus role na
Drahách. Vdova Dorota žádala, aby tento grunt byl připsán Martinu Bystrému
a jeho ženě Juditě.
Václavu Lisému se vedlo špatně, velmi chudě se živil ševcovským řemeslem
a neustálá přítomnost vojska ve městě a další ožebračování jej přimělo v roce
1642 k odchodu z města. Dům zůstal pustý, napospas vojsku. Až v roce 1654
prodává úřad na místě sirotků dům po Václavu Lisém se vším příslušenstvím
Jiříku Malému, ale ani ten na domě nezůstal a městský úřad v roce 1656 dům
znovu prodává za 1000 zl. Jiříku Čapkovi. Protože dům byl pustý a bylo v zájmu
města, aby ještě k větší škodě nepřišel, upouští od závdavku. Čapek dům v roce
1667 znovu prodává Matěji Steckerovi z města Drahotuš, na domě měl již splaceno
70 zl., ty novému majiteli pouští i s jednou várkou piva. Šlo však znovu jen
o krátkou držbu, po pěti letech Stecker dům prodává Mikuláši Ditrichovi, který
dům držel do roku 1683. V následujícím roce Ditrich již nežil a dům po něm
pozůstalý je prodáván jako velice zpuštěný, aby se předešlo jeho úplné zkáze.
Dům kupuje Jiřík Jelec pro svého syna Matěje. Matěj Jelec prodal svůj
dům v roce 1704 za 1000 zl. lazebníkovi Šebestiánu Kulíškovi. Dům se tak dostává
do více než stoletého držení jednoho rodu, což domu vždycky prospívá,
protože jeho obyvatelé mají k němu citový vztah. To se potvrdilo také v tomto
případě a dům byl v této době velice zveleben. V roce 1728 Šebestián Kulíšek už
nežil, jeho vdova si nechala dům v ceně 500 zl. připsat na sebe, v roce 1730 byl