HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Domky staré ulice Na Hrázi, ležící pod úrovní mlýnského náhonu, nyní
zasypaného, byly stavěny vesměs od osmdesátých let 18. století do prvních let
19. století jako tzv. maloměšťanské domy s kusem pole za domem chudšími
obyvateli města na rozparcelovaném bývalém poli. Souvislá řada domků této
nové ulice dostala při druhé vojenské konskripci města Hranic roku 1804 popisná
domovní čísla 141 až 155. Při první konskripci domů v Hranicích byly
domy v hradbách města číslovány popisnými čísly 1 až 123, předměstské domy
opět popisnými čísly 1 a výše.
Při druhé konskripci bylo provedeno přečíslování předměstských domů,
jejichž popisné číslo navazovalo číslem 124 na popisná čísla domů ve městě.
Toto popisné číslo 124 leželo pod Dolní bránou městskou v dnešní ulici 28. října,
další pokračovala po pravé straně ulice k mostu přes potok Veličku, odtud
po levém břehu potoka proti toku až k čp. 137 a 138 v podzámecké zahradě (domek
zámeckého zahradníka a domek zámeckého bednářství a stolařství). Číslování
domů, vedené okruhem kolem celého města, pokračovalo pak domkem
čp. 139, ležícím u Veličky pod bývalou hasičskou zbrojnicí (tzv. Netrburk, zbořený
roku 1949), a čp. 140, Klichovským (Ležákovým) mlýnem v dnešní ulici
Gallašově (tehdy zvané Kamenná). Aby sled popisných čísel domů kolem města
nebyl přerušen, bylo další čp., 141, dáno až poslednímu, nejvzdálenějšímu domku
ulice Na Hrázi, další popisná čísla postupovala zpět k mlýnu až k čp. 155,
vedle mlýna. Na ně navazovalo čp. 156 již v ulici Gallašově u Veličky a popisná
čísla pokračovala dále až k poslednímu domku čp. 161 na levém břehu Veličky,
kde přešla přes potok na pravý břeh, na jednopatrový dům čp. 162 na rohu ulice
Nerudovy a Vrchlického, který tu stojí podnes (bývalé svobodné dvorství
Andrlovské). Popisné číslo 137, které měl před zbořením ulice Na Hrázi domek
vedle mlýna, dostal tento domek až v první polovině 20. století, po zboření zahradního
domku čp. 137 v zámecké zahradě.
Majitelé domků v ulici Na Hrázi a na levém břehu potoka Veličky v ulici
Gallašově dostali již v roce 1975 písemné rozhodnutí Okresního národního výboru
v Přerově o trvalém odnětí pozemků, určených k bytové zástavbě. Ke zboření
domků došlo pak v roce 1980. Posledními majiteli zbořených domů v ulici
Na Hrázi byli: čp. 137 – Marie Konvičná, čp. 155 – manželé Býmovi, čp. 151 –
Anna Hlobilová, čp. 150 – František Šrot, čp. 149 – Marie Zorašková, čp. 148 –
M. Sasáková, čp. 147 – Jan Fojtík, čp. 146 – Jarmila Vavříková, čp. 145 – Marie
Šatánková, čp. 144 – Anna Nováková, čp. 143 – František Kuchař, čp. 142 –
Zdenka Machylová, čp. 141 – František Škrobálek (zbořeno 1981). V roce 1980
byly zbořeny také všechny domky na levém břehu Veličky v ulici Gallašově: byl
to vedle mlýna ležící hostinec „U Vody“ Roberta Magnuska (dříve Špunarův),
vestavěný dům čp. 513 Marie Peitlové, čp. 157 Rudolfa Bernarda, čp. 156 – zahradnictví
Josefa Gallase, čp. 159 – bývalé stolařství Antonína Šenovského,
čp. 160 – dům se zahradou Vladimíra Posmyka a čp. 161 – dům Josefa Kratochvíly
ležící u lávky přes Veličku do ulice Nerudovy. Dále proti toku Veličky na
levém břehu v ulici Vrchlického byl již roku 1979 zbořen nově postavený domek
čp. 1089 Marie Živné-Šťastné, ležící na terénu plánované výstavby sídliště.
299