Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV

skú èinnos na pôde bratislavskej Alma mater. Tu na Katedreslavistiky a indoeuropeitiky (od roku 1987 Katedraslovanských filológií) šestnás rokov pracovala ako tajomníèkakatedry a od roku 1997 vykonáva funkciu vedúcejkatedry. Možno poklada za zaujímavú zhodu okolností,že sa doc. PhDr. Marta Panèíková, CSc., nosite¾kavyznamenania Z³oty medal Komisji Edukacji Narodowej,dožíva významného životného jubilea práve v roku, keïsi okrúhle jubileum (80. výroèie vzniku) pripomenie ajpolonistika na Filozofickej fakulte Univerzity Komenskéhov Bratislave.Želáme Ti, milá Marta, predovšetkým dobré zdravie,aby si ešte dlhé roky bola pevným, obetavým ohnivkomv milujúcom a stále sa rozrastajúcom kruhu Tvojej najbližšejrodiny, aby si si uchovala mladistvú duševnú sviežosaj nevšednú energiu a mohla sa naïalej na vedeckomi pedagogickom poli venova svojej milovanej polonistikea teši sa z úspechov svojich kolegov a žiakov.Jubileum profesora Stanislava ŽažiMária DobríkováLetos v dubnu oslavil své pìtasedmdesáté narozeninyemeritní profesor semináøe východoslovanských jazykùa literatur pøi Ústavu slavistiky Filozofické fakultyMasarykovy univerzity v Brnì PhDr. Stanislav Žaža,CSc. ( * 14.4.1929). Po celou dobu svého aktivního pùsobenívykonával vedle èinnosti odborné a pedagogické téžpráci organizaèní a administrativní. Jubilant byl vìdeckyèinný v oblasti souèasného jazyka – pøedevším jeho skladby,dále tvarosloví, slovní zásoby, pravopisu a interpunkce.Ve svých studiích vyšel ze zkoumání syntaktické stavbyruštiny v porovnání s èeštinou a od studia stavby ryzegramatické se postupnì dopracoval ke studiu sémantické,zvukové a grafické stránky vìty a souvìtí. Zde tøeba pøipomenoutjeho spoluautorství (spolu s J. Bauerem a R.Mrázkem) na první pováleèné skladbì ruštiny (Pøíruènímluvnice ruštiny pro Èechy II. Skladba. SPN, Praha 1960,1979 3 ). V této souvislosti nutno pøipomenout též jeho habilitaèníspis Sémantická a syntaktická stránka konstrukcíse slovesem byt // býti (Strojopis. Brno 1979), na základìkterého byl jmenován docentem. V pozdìjších letechse autorsky podílel na sepsání celostátnì platné vysokoškolskéuèebnice ruské skladby Ðóñêèé ñèíòàêñèñâ ñîïîñòàâëåíèè ñ ÷åøñêèì (SPN, Praha 1982) a na vysokoškolskéuèebnici morfologie, která vyšla ve dvou dílechv podobì skript (Morfologie ruštiny I. MU, Brno1996; Morfologie ruštiny II. MU, Brno 1997). Z potøebpedagogické praxe vznikly dále studijní pøíruèky Paradigmatikaa akcentuace ruského slovesa I. Tøídìní sloves(SPN, Praha 1968, 1983 3 ), Paradigmatika a akcentuaceruského slovesa II. Pøízvuk slovesných tvarù (MU, Brno1991), Základy ruštiny pro filology – v porovnání s èeštinou(MU, Brno 1992) a její pøepracovanou a doplnìnouverzi Ruština a èeština v porovnávacím pohledu (MU,Brno 1999).Z oblasti pravopisu a interpunkce zde mùžeme jmenovatvedle dílèích statí samostatnou publikaci Ruská interpunkceve srovnání s èeskou (SPN, Praha 1958), kterávyšla v podobì skripta a zejména jeho kandidátskou disertaènípráci Problematika interpunkce v souvislosti sesyntaktickou a významovou stavbou vìty a souvìtí v ruštinì(Strojopis. Brno 1966). Autorsky se též podílel navysokoškolské uèebnici Îðôîãðàôèÿ, ïóíêòóàöèÿè êíèæíîïèñüìåííàÿ ðå÷ü ðóññêîãî ÿçûêà (SPN, Praha1979) a na její struènìjší verzi Pøíruèka ruského pravopisu(SPN, Praha 1983).Jubilant zastával nìkolik rokù funkci výkonného redaktorajazykovìdné øady Sborníku prací filozofické fakultybrnìnské univerzity, po øadu let byl èlenem redakènírady èasopisu Èeskoslovenská rusistika. Dlouhou dobuje èlenem brnìnské poboèky Jazykovìdného sdruženíÈeské republiky (v letech 1993 – 96 byl jejím pøedsedou)a Èeské asociace rusistù. Byl jedním ze spoluorganizátorùmezinárodních syntaktických sympozií, která se konalana pùdì brnìnské filozofické fakulty (1961, 1966, 1971,1976). V roce 1989 byl jmenován profesorem pro oborruský jazyk.V souèasné dobì, i když oficiálnì odešel do dùchodu,pravidelnì dochází na své pracovištì, externì vedepøednášky a semináøe ze skladby ruštiny, bývá pøedsedouu státních závìreèných zkoušek, nadále pøedsedá oborovéradì pro doktorské studium pro obor ruský jazyk, ješkolitelem nìkolika doktorandù, bývá èastým oponentemdoktorských a habilitaèních prací a èlenem pøíslušnýchkomisí, zasedá v redakèní radì jazykovìdné øady Sborníkuprací filozofické fakulty brnìnské univerzity a èasopisùRossica a Opera Slavica, aktivnì se úèastní domácíchi zahranièních konferencí, ochotnì se zapojuje do plnìníúkolù, které souvisí s chodem pracovištì.V neposlední øadì nutno zdùraznit jubilantovu lingvistickouerudici, jeho široký rozhled po oboru, zaujetípro pedagogickou èinnost a výchovu vìdeckého dorostu.Do dalších let mu pøejeme dobré zdraví, osobní pohodua dostatek elánu do další tvùrèí odborné èinnosti.Ad multos annos!Aleš BrandnerMezinárodní konference slavistù ve VratislaviVe dnech 28. – 30. listopadu 2002 uspoøádal Institutslovanské filologie univerzity ve Vratislavi již šestou mezinárodnívìdeckou konferenci pod názvem Wyraz i zdaniew jêzykach s³owiañskich (opis, konfrontacja, przek³ad).Zasedání se zúèastnili kromì domácích odborníkùtéž slavisté z Ruska, Bìloruska, Ukrajiny, Srbska, Makedonie,Slovinska a Èeské republiky. Všechny pøednesenéreferáty se týkaly problematiky fungování slova a vìty veslovanských jazycích. V souladu s vytèeným tématem konferencebyly prezentovány práce vìnované rozboru materiáluv jednotlivých slovanských jazycích a dále práces konfrontaèním zamìøením.Plenární zasedání prvního dne jednání zahájil v aulestaroslavného Leopoldina øeditel Institutu slovanské filo-79