Číslo 1 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV

logie prof. dr hab. Tadeusz K l i mowicz. Pøivítal úèastníkykonference, dále pøítomné akademické funkcionáøea èestné hosty. Za vedení univerzity pozdravil shromáždìnéjazykovìdce její rektor prof. dr hab. Zdzis³aw L a -tajka. Ve své øeèi se mj. zmínil o tom, že vratislavskáuniverzita slaví v letošním roce 300 let svého trvání, a tudížza souèást oslav lze považovat i tuto konferenci. Nastínilproto struènou historii univerzity a pøiblížil okolnosti, kterévedly k jejímu založení. Slavnostního zahájení se zúèastniltéž primátor mìsta Rafal D u t k i e w i c z .Po oficiálním zahájení následovala dopolední èástplenárního zasedání. Jako první vystoupil A. F u r d a lz hostitelské univerzity. Ve svém obsáhlém referátu poukázalna to, že jedno z pøedních míst v jazykovìdì zaujímáonomastika. Tato disciplína, která byla pùvodnì pokládánaza souèást pomocných vìd historických, poskytujev dnešní dobì stále nový materiál ke zkoumání. Stálese totiž objevují nová pojmenování, z nichž se postupnìstávají vlastní jména.Následovalo vystoupení S. Karolaka (Krakov) vìnovanéstruktuøe vìty. Na konkrétních pøíkladech poukázalna asymetrii mezi její stránkou formální a významovou.Jako tøetí vystoupil L. M o s z y ñ s k i (Gdaòsk). Vesvém pøíspìvku provedl lexikální srovnání støedovìkýchcírkevnìslovanských akatistù ke cti Panny Marie se dvìmavariantami pùvodního øeckého originálu. B. N o r m a n(Minsk) vystoupil s tématem, které se týkalo textové lingvistikya lexikální sémantiky. Zamýšlel se nad významemslova a smyslu vìty. Podotkl, že význam vìty tvoøívýznamy jednotlivých slov. Avšak pøi výstavbì textu lzehovoøit o jistém sémantickém kompromisu, nebo významvýpovìdi se dostává do protikladu s významem slova. Slovomùže mít více významù; je tøeba proto vybrat jen jeden,který odpovídá smyslu výpovìdi. O. S e r b eñska(Lvov) rozebírala normativní posuny ve všech jazykovýchrovinách souèasné ukrajinštiny a zamýšlela se nad jejichpøíèinami.Odpolední èást plenárního zasedání zahájil M. G r o -chowski (Toruò) pojednáním o vnitøním a vnìjším lineárnímuspoøádání lexikálních jednotek v syntaktickýchcelcích. A. Z a h n i t k o (Donìck) vystoupil s problematikouinvariantnosti a variantnosti tzv. syntaktické nuly vestruktuøe slovanské vìty. Analýzu provedl ze sémantickosyntaktickéhohlediska. O obecném fungování jazykùa politické strategii s konkrétní retrospektivou na postaveníukrajinštiny a Ukrajincù v dobì pøed revolucí v roce1917, ale i po ní pohovoøila D. Wi eczorek (Vratislav).Referát se svým zamìøením ponìkud vymykal z rámcetematiky konference. I. Sawicka (Toruò) se zamýšlelanad tím, zda lze „sandhi“ považovat v polštinì za jednotkumorfologickou èi fonetickou. Otázka vìdeckého stylubyla v popøedí zájmu H. Flídrové (Olomouc). Z funkènì-komunikativníhopohledu rozpracovala dosud máloprozkoumanou problematiku tázacích výpovìdí a reakcína nì v ruském odborném textu. Odpolední jednání uzavøelM. K aranfilovski (Skopje) pøíspìvkem o vyjádøeníposesívnosti v makedonštinì v porovnání s polštinou.Plenární zasedání pokraèovalo ještì následujícíhodne dopoledne. V. M itrinoviæ (Bìlehrad) rozebíralaslovesa, která pøedstavují v srbštinì a polštinì internacionalismy,a to z hlediska jejich vidu a z hlediska možnostitvoøení vidových protìjškù. J. Zieniukowa (Varšava)se zamýšlela nad zpùsoby vyjádøení nìkterých kvantifikaèníchvýrazù v lužickém tisku z 19. století. Se zásadamipráce na tzv. hnízdovém slovníku koøenných slov souèasnéukrajinštiny se podìlila J. K arpilovska (Kyjev).E. Janus (Varšava) se zamìøila na problematiku vývojeanalytismu v ruštinì a polštinì. Všímala si genetickýchspojitostí tohoto jevu v pøípadì slovesných vazeb. J. Staszewski(Sosnovec) se vìnoval nìkterým praslovanskýmpøedložkovým konstrukcím a jejich responzím v souèasnýchslovanských jazycích. O úloze kondicionálu v nìkterýchmakedonských náøeèích pohovoøila U . G ajdova(Skopje).Druhý den odpoledne se úèastníci rozdìlili do tøísekcí. V sekci A bylo vyslechnuto osm referátù. Dva bylyvìnovány otázkám výslovnosti: A. K orytowska (Bydhoš) se zamìøila na typologický jev ve slovanských jazycích,a to na artikulaci laryngálních hlásek, které se realizujíza pomoci sevøení hrtanu; zvukovou stránku slovaa Mikuláša slovního spojení z obecnì lingvistických pozics aplikací na ruštinu popsala L. I g natkina (Petrohrad).Dva pøíspìvky se zabývaly derivatologickými problémy:E. Wr o c ³ awska (Varšava) se vyjádøila ke zpùsobutvoøení slov v lužiètinì, J. Soko³owski (Vratislav)se vìnoval konfrontaènímu pohledu v oblasti tvoøeníslov v polštinì a makedonštinì. O pádovém systémuv nìkterých makedonských náøeèích pohovoøila V. L a -broska (Skopje). Zmìnami v jazyce v dùsledku jazykovýchi mimojazykových vlivù se zabýval A. Babanov(Petrohrad). A. Bolek (Krakov) se orientovala do historiea pojednala o vzniku pøechodníkù v ruštinì. D. P y -tel-Pandey (Vratislav) se zamýšlela nad užitím pronominálníchadresných podob v ruštinì v konfrontacis nìmèinou.V sekci B bylo pøedneseno sedm pøíspìvkù. J. Ta r -ska (Opolí) podala klasifikaci tzv. precedentních textù,jimž je dnes v lingvistice i v literatuøe vìnována znaènápozornost. Precedentní fenomén se uplatòuje v rámci dialogukultur a nachází své praktické uplatnìní napøíkladpøi tvorbì uèebnic cizího jazyka. Z. Vychodilová (Olomouc)zamìøila svou pozornost na vyjádøení koherencetextu prostøednictvím pronominálních prostøedkù v èeštinìv porovnání s ruštinou. Na otázky textové lingvistikybyl smìøován referát L . Vo b oøila (Olomouc), který namateriále ruské anekdoty objasnil základní pojmy – kohezia koherenci.Zbývající ètyøi referáty se týkaly slovní zásoby.A. Sitarski (Poznaò) pojednal o anglicismech, které proniklydo ruštiny. Ve svém výzkumu se soustøedil na sémanticképole „kultura.“ Neologismy, které polština pøevzalaz ruštiny, byly v popøedí zájmu M. Sarnowského (Vratislav).Jeho zájem byl zacílen na jejich fungování v polskémtisku. Problematice mezijazykové homonymie v oblasti slovaa slovního spojení se vìnoval K. Kusal (Vratislav). Autorpopsal tento jev v rusko-polském porovnávacím plánu a uvedlzajímavé pøíklady z mezijazykové homonymie ve frazeologismech.J. L i powski (Vratislav) ve svém slovensky pronesenémpøíspìvku poukázal na vznik slovenského odbornéhonázvosloví pod vlivem èeské terminologie a souèasnìse dotkl jazykové politiky èeskoslovenského státu ve vztahuk slovenštinì v meziváleèném období.80