Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj zemědělského půdního fondu [tis. ha]Tab. 7.1OrnáTrvalétravníZahradyOvocnésadyViniceChmelniceZPFcelkem%zorněníZdroj: ČÚZK1991* 3 219 833 158 51 16 11 4 287 751995* 3 158 887 158 50 16 11 4 281 732000** 3 082 961 161 49 16 11 4 280 72* stav k 1. 1.** stav k 31. 12.2006** 3 040 976 162 47 19 11 4 254 712006/91 0,94 1,17 1,03 0,92 1,19 1,00 0,99 0,95Vývoj cen produktů, vstupů do zemědělství a inflace (index <strong>1989</strong> = 100)500400Graf 7.3Vývoj cen vstupů do zemědělstvíVývoj cen zemědělských produktůVývoj inflaceZdroj: ČSÚ, VÚZE300200100<strong>1989</strong>19901991199219931994199519961997199819992000200120022003200420052006I <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1990 <strong>po</strong>kračovaly zábory zemědělské půdy pro nezemědělské užití, především provýstavbu silnic a dálnic, obchodních center, průmyslových zón, satelitních městeček a bytů,zejména v regionech velkých měst, což je z hlediska životního prostředí nežádoucí. Tyto změnyjsou jen částečně evidovány. Nové průmyslové <strong>po</strong>dniky se stavěly vesměs na zelené louce,využívání opuštěných průmyslových areálů (brownfields) bylo zjevně nedostatečné.Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se uplatňovaly již od 60. let s cílemsnížit zábory zemědělské půdy, zvláště pak té nejkvalitnější. Stávající výše odvodů zaodnětí zemědělské půdy byla stanovena v <strong>roce</strong> 1992 na základě ekonomického ocenění půdněekologických jednotek jako stonásobek čisté zemědělské produkce v ekonomických <strong>po</strong>dmínkáchroku <strong>1989</strong>, neboť jiné <strong>po</strong>dklady nebyly k dis<strong>po</strong>sici.Po <strong>roce</strong> 1990 se v důsledku transformace zemědělství zvýšila rozloha nevyužívané zemědělsképůdy. Důvodem byl výrazný <strong>po</strong>kles zemědělské výroby a v lokalitách zajímavých provýstavbu i spekulace s <strong>po</strong>zemky. Nevyužívaná zemědělská půda <strong>po</strong>dléhá rychle zaplevelení(plevel je i jedním ze zdrojů alergického pylu) a dalším z hlediska životního prostředí negativnímvlivům. V letech 1995–2003 rozsah nevyužívané zemědělské půdy uváděl ČSÚ asi300 000 ha, tj. asi 7 % její celkové rozlohy. Pak se tento ukazatel přestal vykazovat.Otázkou je zajištění kvality <strong>po</strong>travin z hlediska přípustného obsahu škodlivin. Velmi přísné,byť ne vždy plně dodržované normy se přestaly <strong>po</strong> <strong>roce</strong> <strong>1989</strong> vyžadovat u dovážených <strong>po</strong>travin,ke škodě s<strong>po</strong>třebitelů. Zákon č. 110/1997 Sb., o <strong>po</strong>travinách a tabákových výrobcícha o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a jeho prováděcí předpisy zavedly normypřípustného obsahu škodlivin v <strong>po</strong>travinách platné v zemích EU. Podle Ministerstva zdravotnictvík ohrožování zdraví našich občanů konzumací prodávaných <strong>po</strong>travin nedochází.Příznivě lze hodnotit stále se rozšiřující nabídku bio<strong>po</strong>travin. V současné době se již problémbio<strong>po</strong>travin nenalézá ve sféře výrobní (produkční), ale distribuční. Souvisí např. sesvozovými a dalšími dopravními ekonomicky únosnými náklady.Podíl hrubého národního produktu (HNP) vytvořeného v zemědělství (včetně myslivostia rybářství) na celkovém HNP se v letech <strong>1989</strong>–2004 snížil z 9,33 % na 2,13 %. Význam zemědělstvípro s<strong>po</strong>lečnost je ale mnohem vyšší, než od<strong>po</strong>vídá tomuto ukazateli.Vývoj cen zemědělských produktů v letech <strong>1989</strong>–2006 neod<strong>po</strong>vídal vývoji cen vstupůa míře inflace – viz Graf 7.3. Při nárůstu cen vstupů o 324 % a celkové inflaci o 339 % se zvýšilyceny zemědělských produktů <strong>po</strong>uze o 55 %, což ovlivnilo ekonomickou situaci zemědělcůa výši nominálních i reálných mezd.Struktura ZPF v <strong>roce</strong> 2006 [%]Orná půda 71,5 %Trvalé travní <strong>po</strong>rosty 22,9 %Zahrady 3,8 %Ovocné sady 1,1 %Vinice 0,4 %Chmelnice 0,3 %Zdroj: ČÚZKOd nevyužívané zemědělské půdy jetřeba odlišit pro zemědělství efektivněnevyužitelnou půdu, která je vhodnák zalesnění. Zjišťovala se před rokem<strong>1989</strong> a krátce <strong>po</strong> něm (v <strong>roce</strong> <strong>1989</strong> šloo 88 759 ha a v <strong>roce</strong> 1992 o 78 302 ha).
98 | 997.2 Sociální aspekt zemědělského sektoruProduktivita práce v zemědělství vzrostla v letech <strong>1989</strong>–2005 na 265 %. Počet pracovníkův zemědělství <strong>po</strong>klesl výrazněji než objem produkce. Průměrná hrubá mzda v zemědělstvíbyla 13 625 Kč v <strong>roce</strong> 2005, tj. 72 % průměrné hrubé mzdy v národním hos<strong>po</strong>dářství. Po odečteníinflace byla nižší než v <strong>roce</strong> <strong>1989</strong> – viz Graf 7.4.Zaměstnanost v zemědělství a příbuzných oborech výrazně klesala, jak ukazuje Graf 7.5,což se dále promítlo i do ekonomické stability venkova. Nepříznivý stav zaměstnanosti jezde, kromě <strong>po</strong>klesu zemědělské produkce (viz Graf 7.1), rovněž důsledkem řady dalších faktorů:strukturálních a technologických změn v zemědělské výrobě, špatné ekonomické situacezemědělských <strong>po</strong>dniků (prakticky se zde nevytvářejí nové pracovní příležitosti) a technickéinfrastruktury venkova. Zvyšující se průměrný věk zemědělské <strong>po</strong>pulace je dán předevšímmalým zájmem mladých a kvalifikovaných pracovníků o práci v zemědělství, a to zejména provysokou fyzickou náročnost a nízké mzdy, nevyhovující pracovní dobu a pracovní prostředí,nízkou s<strong>po</strong>lečenskou prestiž a nejasnou perspektivu zemědělského <strong>po</strong>dnikání.Statistika zaměstnanosti za<strong>po</strong>čítává dozemědělství jen pracovníky rostlinnéa živočišné výroby. Do roku 1990 do zemědělství<strong>po</strong>čítala i pracovníky stavebníchčet, agrochemických <strong>po</strong>dniků a jinýchzemědělských služeb a přidružené nezemědělskévýroby. Od roku 1995 se vedeevidence o <strong>po</strong>dnicích, které mají více než20 pracovníků. Údaje za menší <strong>po</strong>dniky seodhadují.Porovnání vývoje nominálních a reálných mezd v zemědělství,průmyslu a národním hos<strong>po</strong>dářství (index <strong>1989</strong> = 100)600500400300Graf 7.4Reálné mzdy – zemědělstvíReálné mzdy – průmyslReálné mzdy – národní hos<strong>po</strong>dářstvíNominální mzdy – zemědělstvíNominální mzdy – průmyslNominální mzdy – národní hos<strong>po</strong>dářstvíZdroj: ČSÚ2001000<strong>1989</strong>1998199920002001200220032004Zaměstnanost v zemědělství, lesním, vodním hos<strong>po</strong>dářstvía v <strong>po</strong>travinářském průmyslu (index <strong>1989</strong> = 100)150120906030Graf 7.5Zemědělství, myslivostRybolov, chov rybLesní hos<strong>po</strong>dářstvíÚprava a rozvod vodyPotravinářský průmyslZdroj: ČSÚČasová řada není upravena o metodickézměny. Potravinářský průmysl vykazuje<strong>po</strong>dniky nad 20 zaměstnanců.0<strong>1989</strong> 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř