Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 3: Těžba nerostných surovin3.3 Vliv odvětví na stav životního prostředíTěžba surovin svou činností negativně působí na životní prostředí. Jedná se hlavně o záboryzemědělského a lesního půdního fondu, zvýšenou prašnost a hlučnost v místech získávánítěchto surovin, ale i nadměrné zatížení lokální silniční sítě nákladní dopravou. Při těžbědochází k nevratným změnám krajinného reliéfu, ke změnám režimu a ke snížení hladinya zásob podzemních vod a k jejich kontaminaci.Rizikem jsou však stále četné staré opuštěné především rudní doly a jejich odvaly, kteréobsahují toxické kovy a kyselé důlní vody vznikající při oxidaci pyritu. Důsledky staré hornickéčinnosti jsou stále patrné i na sedimentech řek kontaminovaných těžkými kovy.Z hlediska životního prostředí je zejména významné snížení těžby nerostných surovinv chráněných krajinných oblastech. Na počátku 90. let 20. století došlo k velkému sníženítěžby, která v roce 1994 dosáhla 50 % oproti roku 1990 a v roce 2004 cca 35 %. V roce 2003probíhala těžba v 17 CHKO a ve 4 CHKO byla postupně zastavena. Z hlediska zatížení plochytěžbou trvá nepříznivý stav v CHKO Český kras, kde zatížení území těžbou v roce 2003 dosahovalo26 266 t/km 2 (těžba vápenců), přičemž za kritické zatížení území je považována hodnota10 000 t/km 2 . Jak ukazuje následující Graf 3.13, těžba některých nerostných surovin (černéhouhlí a jílů) byla úplně zastavena, u ostatních surovin těžba v CHKO postupně klesala.V současné době se těží v CHKO nejvíce vápenců (zejména v Českém a Moravském krasu)a stavebních surovin, zejména stavební kámen a štěrkopísky – viz Graf 3.14. Jejich těžba mávýrazné dopady na cenné přírodní oblasti.Také těžba drceného kameniva je velkým problémem, zejména v CHKO České středohoří.Stěnovými lomy ve svazích, často jen ve vrcholových partiích kopců, je silně narušován ažzásadně měněn krajinný ráz. Při privatizaci ložisek kamene, která proběhla na počátku devadesátýchlet, byla prodána řada dosud netěžených ložisek, která do budoucna představujídalší vážné ohrožení přírody a krajiny Českého středohoří.Souhrnně se v CHKO těží cca 4,4 % celkové těžby kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickouvýrobu (dekoračního kamene), 22,7 % celkové těžby stavebního kamene (drcenéhokameniva), 6,3 % celkové těžby štěrkopísků a 0,8 % celkové těžby cihlářských surovin.Z CHKO pochází cca 59,5 % celkové těžby živců a 27,2 % celkové těžby karbonátů. Ostatnínerudní suroviny se v CHKO netěží.Při povolování dalších lokalit, kde by měla být zahájena těžba drceného kameniva či štěrkopísků,je nutné zvažovat možnosti náhrady štěrkopísků recyklovanými materiály. Dobýváníštěrkopísků významně nevratně ovlivňuje zásoby a kvalitu podzemní vody. Mimo to jsoučasto ložiska štěrkopísků situována do míst s vysokou bonitou půdy, a tak dochází i k úbytkunejkvalitnějších půd.Negativní vliv na životní prostředí má především těžba uhlí. Značným problémem je záborpůdy, prašnost a často i hlučnost techniky a mechanizace. O postupu záboru půdy a uloženíodtěžené zeminy se rozhoduje v báňském řešení. Prašnost stejně jako hluk v okolí lomů jsoumonitorovány akreditovanými laboratořemi. Prašnost souvisí jak s těžbou uhlí a skrývky, taki s jejich dopravou. Možnosti jejího snížení jsou dány krytováním pásové dopravy, zachycovánímprašných částic při úpravě uhlí vodní mlhou, použitím průmyslových vysavačů apod.Potenciální ohrožení životního prostředí však představuje možnost překročení územníchekologických limitů těžby hnědého uhlí – závazných linií lomů a vnějších výsypek v Severočeskéhnědouhelné pánvi. Limity byly stanoveny usnesením vlády č. 444/1991 především zaúčelem chránit jeden z posledních koridorů těžbou nepřevrstveného území pánve a důležitýbiokoridor mezi Krušnými horami a Českým středohořím a také ochránit zbylé podkrušnohorskéobce před postupem těžby.Nerostné bohatstvítvoří ložiska vyhrazených nerostů(výhradní ložiska). Jejich členění:• ložiska rud a stopových prvků,• ložiska palivoenergetických surovin,• ložiska nerudních surovin.Územní ekologické limity se týkajídolů Československé armády a doluBílina. Těžbě by musely ustoupit dvěobce, Horní Jiřetín a Černice. V minulémstoletí těžbě ustoupilo 106 původníchobcí včetně 650 let starého královskéhoměsta Most.