Kapitola 9: Vodní hos<strong>po</strong>dářstvíNa<strong>po</strong>jení obyvatel na kanalizační síť zaznamenalo nárůst z cca 7,5 mil. osob v <strong>roce</strong> 1990na 8,2 mil. v <strong>roce</strong> 2006. Trend není tak rapidní jako prodlužování kanalizační sítě 1) – v letech1990–2006 se zvýšila o 68 % na 36 629 km. Vývoj ukazatele <strong>po</strong>čtu na<strong>po</strong>jených obyvatel jeovlivněn především velikostí obcí. Nejprve byly dobudovány kanalizace a čistírny odpadníchvod (ČOV) ve větších městech. Pro <strong>po</strong>krytí menších sídel, kde je koncentrace obyvatel nižší,již je za<strong>po</strong>třebí více finančních prostředků a výstavba probíhá delší dobu. Dosud 20 % obyvatelnepři<strong>po</strong>jených na kanalizaci (v <strong>roce</strong> 1990 to bylo 27,4 %) naznačuje další <strong>po</strong>tenciálníprostor pro <strong>po</strong>krok v zacházení s odpadní vodou. Pro srovnání při<strong>po</strong>meňme 7,6 % obyvatel,kterým chybí při<strong>po</strong>jení na vodovod. Nejvyšší <strong>po</strong>díl obyvatel při<strong>po</strong>jených na kanalizaci bylv <strong>roce</strong> 2006 v Praze (99 %) a Karlovarském kraji (91,6 %). I přes <strong>po</strong>stupně zlepšující se situacimají tradičné malé na<strong>po</strong>jení na kanalizaci, související především s největším <strong>po</strong>čtem malýchobcí, obyvatelé Středočeského kraje (66 %).Kanalizace zajišťuje odvádění odpadních vod. Přestože ve většině případů jsou tyto vodyčištěny, dosud existují kanalizace, které nejsou k čistírně při<strong>po</strong>jeny vůbec. Pokrok v čištěníodkanalizovaných odpadních vod přesto dokládá jak významné zvýšení p<strong>roce</strong>ntuálního<strong>po</strong>dílu čištěných vod, tak stoupající <strong>po</strong>čet čistíren odpadních vod – v <strong>roce</strong> 2006 bylo čištěno94,2 % odpadních vod (bez vod srážkových) ve 2 017 čistírnách oproti 75 % odpadníchvod v 777 čistírnách v <strong>roce</strong> 1990. Aktuálnost problému čištění odpadních vod souvisí rovněžs <strong>po</strong>vinností splnění <strong>po</strong>žadavku evropské směrnice č. 91/271/EHS čistit a zlepšit technologiečištění odpadních vod ve všech aglomeracích ČR o velikosti nad 2 000 EO do konce vyjednanéhopřechodného období – tj. do konce roku 2010.Rozdíly v úrovni čištění odpadních vod v rámci vybraných evropských zemí ukazujeGraf 9.9. Především v <strong>po</strong>dílu obyvatel, jejichž odpadní vody jsou čištěny, má ČR dosud rezervya zatím nedosahuje západoevropského průměru. Naopak hůře jsou na tom jihoevropskézemě. Situace v ostatních <strong>po</strong>stkomunistických zemích je rovněž horší než v ČR.Mezinárodní srovnání <strong>po</strong>dílu obyvatel při<strong>po</strong>jených na ČOV <strong>po</strong>dle stupně čištění,průměr z let 2001–2004 [%]1008060401)Časová řada je ovlivněna změnami vestatistickém zjišťování a důsledky <strong>po</strong>stupnýchtransformací bývalých <strong>po</strong>dniků vodovodůa kanalizací. Přesto dokládá zřetelnýtrend prodlužování kanalizační sítě.Velikost obce, v souvislosti se znečištěnímodpadních vod, se vyjadřuje jako<strong>po</strong>čet ekvivalentních obyvatel (EO).Jeden ekvivalentní obyvatel představujeprodukci znečištění 60 g BSK 5zaden, tzn. průměrné znečištění, kterévyprodukuje jeden obyvatel za den.Znečištění vod EO za den zahrnuje nejenkomunální, ale i znečištění z jinýchzdrojů pře<strong>po</strong>čítané tak, jako by ho produkovalilidé. Zatížení vyjádřené v <strong>po</strong>čtuekvivalentních obyvatel se vy<strong>po</strong>čítáváz maximálního průměrného týdenníhozatížení na vstupu do čistírny odpadníchvod, s výjimkou neobvyklých situací,jako jsou např. silné deště a <strong>po</strong>vodně.Graf 9.9Primární (mechanické) čištěníSekundární (mechanicko-biologické)čištěníTerciární (mechanicko-biologickés chemickým odstraňováním dalšíchlátek) čištěníStupeň čištění nerozlišenZdroj: OECD200TureckoBelgieIslandSlovenskoPolskoPortugalskoIrskoNorskoFrancieEU15FinskoŠvédskoRakouskoDánskoLucemburskoŠvýcarskoS<strong>po</strong>jené královstvíNizozemskoZe západoevropských zemí je <strong>po</strong>měrněnevyhovující úroveň čištění odpadníchvod v Belgii, Irsku a vlivem významného<strong>po</strong>dílu <strong>po</strong>uze primárního stupně čištěníodpadních vod také v Norsku.Vývoj <strong>po</strong>dílu obyvatel při<strong>po</strong>jených na ČOV ve vybraných zemích [%]8060402001990199520002001–4Graf 9.10MaďarskoPortugalskoPolskoSlovenskoČeská republikaZdroj: OECDNejdynamičtější vývoj od roku 1990vykazuje Portugalsko a Maďarsko, kterése tak dostaly nad úroveň Slovenskas perspektivnějšími výchozími <strong>po</strong>dmínkami.ČR si udržuje nadprůměrnouúroveň stabilního trendu zvyšováníúrovně čištění odpadních vod.
126 | 1279.5 Vy<strong>po</strong>uštěné znečištěníZatímco v první <strong>po</strong>lovině 90. let klesal objem vy<strong>po</strong>uštěného znečištění do vodních tokůhlavně v důsledku <strong>po</strong>klesu výroby, od <strong>po</strong>loviny 90. let se začal projevovat efekt rozsáhlévýstavby a modernizace technologií čistíren odpadních vod. Podle Tab. 9.2 <strong>po</strong>klesl v letech1990–2006 objem vy<strong>po</strong>uštěného znečištění z bodových zdrojů u BSK 5o 94 %, u CHSK Cro 87 %, NL o 90 % a rozpuštěných anorganických solí o 9 %, což u nás patří k největším úspěchůmv oblasti ochrany životního prostředí.Přetrvávajícím problémem je znečišťování difúzního a plošného charakteru, tj. nekontrolovatelnéodpadní vody z rozptýlené zástavby a zemědělských <strong>po</strong>dniků, a především pakvymývání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (zejména pesticidů) z intenzivně využívanézemědělské půdy.Základní legislativa ve vodnímhos<strong>po</strong>dářství:zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, jehovětší novely z let 1992 a 1998; novýzákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změněněkterých zákonů (zapracoval rámcovousměrnici Evropského parlamentu a Rady2000/60/ES, tzv. Rámcovou směrnicivodní <strong>po</strong>litiky EU) a jeho novela z roku2004; zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodecha kanalizacích.Vývoj objemu znečištění vy<strong>po</strong>uštěného do vod z bodových zdrojů [t]Rok BSK 5CHSK CrNL RAS Ropné látky1990 148 200 406 500 190 500 989 057 9741994 79 200 276 700 108 300 842 869 5471998 27 338 114 896 42 425 605 393 1572002 22 949 92 265 44 153 760 753 N/A2006 8 832 53 689 18 498 901 215 N/A2006/1990 0,06 0,13 0,1 0,9 N/ATab. 9.2Zdroj: MŽP; VÚV T.G.M., v. v. i.BSK 5= biochemická s<strong>po</strong>třeba kyslíkuza 5 dníCHSK Cr= chemická s<strong>po</strong>třeba kyslíkuurčená tzv. dichromanovou metodouNL = nerozpuštěné látky obsažené ve voděRAS = rozpustné anorganické soli,obsažené ve voděRopné látky = ropa a látky jí <strong>po</strong>dobnéobsažené ve voděN/A údaj není k dis<strong>po</strong>zici9.6 Znečištění tekoucích a stojatých vodSnižování množství vy<strong>po</strong>uštěných látek se projevuje <strong>po</strong>stupným zlepšováním kvality <strong>po</strong>vrchovýchvod, do kterých je znečištění vy<strong>po</strong>uštěno. Komplexně lze dle ukazatele zatříděnído kategorie jakosti <strong>po</strong>vrchových vod <strong>po</strong>zitivně hodnotit u většiny významných vodníchtoků <strong>po</strong>sun z kategorií IV až V z <strong>po</strong>čátku 90. let do II. až III. kategorie v <strong>po</strong>sledních letech.Přestože se klasické zatížení vodních toků (charakterizované ukazateli BSK 5, CHSK Cr, NL)snižuje, narůstá význam znečišťování látkami, které jsou obtížněji odstranitelné (RAS,specifické <strong>po</strong>lutanty, PPCP – Pharmaceutics and Personal Care Products a další nebezpečnéchemické látky). Velmi závažné je zatížení nadměrnými emisemi fosfátů a anorganickéhodusíku, které <strong>po</strong>cházejí ze zemědělství a z domácností (zejména z pracích prášků). Přispívajík tomu tedy i některé bodové zdroje s absencí třetího stupně čištění odpadních vod. Eutrofizacía jejími následky je pak každoročně vážně ohrožena řada rybníků a přehradních nádrží.Proto byla 3 hlavní <strong>po</strong>vodí ČR vyhlášena jako citlivé oblasti s <strong>po</strong>vinností terciérního stupněčištění ve všech obcích nad 2 000 EO (dle směrnice č. 91/271/EHS).Jakost <strong>po</strong>vrchových vod <strong>po</strong>dle ČSN 75 7221I. neznečištěná vodaII. mírně znečištěná vodaIII. znečištěná vodaIV. silně znečištěná vodaV. velmi silně znečištěná vodaEurofizace znamená obohacování vodo živiny, zejména P a N. Přirozená eutrofizaceje způsobena vyluhováním dusíkua fosforu z půdy a rozkladu odumřelýchorganismů. Antro<strong>po</strong>genní eutrofizacevod vzniká splachem dusíkatých a fosforečnýchhnojiv z <strong>po</strong>lí, splaškovými vodamise zvýšeným obsahem fosforečnanů(ze sa<strong>po</strong>nátů a pracích prášků), z fekáliía<strong>po</strong>d. Důsledkem je nejprve přemnoženíplanktonu (tzv. vodní květ na hladině),<strong>po</strong> jeho masovém odumření nedostatekkyslíku ve vodě (zejména u dna, kde jes<strong>po</strong>třebováván pro tlení hmoty) a následnévymírání ryb a dalších organismů.Toxické a alergenní látky <strong>po</strong>cházejícíze sinic a bakterií mohou v extrémnímpřípadě působit na většinu či celou rybí<strong>po</strong>pulaci a zároveň mohou způsobovatnapř. <strong>po</strong>dráždění kůže u lidí.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř