13.07.2015 Views

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

160 | 161Výrobky s označením Fair Trade se prodávají nejčastěji ve specializovaných prodejnáchbio<strong>po</strong>travin a v internetových obchodech. Na rozdíl od bio<strong>po</strong>travin jsou jen výjimečně v obchodníchřetězcích, kde výjimkou je Marks & Spencer nabízející několik fair trade výrobků(kávy a čaje) a bývalá Delvita, která nabízela několik výrobků <strong>po</strong>d svou značkou Delhaize.Maloobchodní obrat s produkty Fair Trade dosáhl v <strong>roce</strong> 2007 v České <strong>republice</strong> 27 mil. Kč.Na obratu se nejvíce <strong>po</strong>dílela káva, čaj a čokoláda a další cukrovinky.11.4.6 Bio produktyPro Bio produkty je zásadní ekologie, na druhém místě lidé, i když jde spíše o s<strong>po</strong>třebitelea jejich zdraví než o samotné producenty, třetí místo patří financím, tedy spravedlivé ceně zakvalitní <strong>po</strong>traviny.S<strong>po</strong>třeba bio<strong>po</strong>travin v České <strong>republice</strong> dosáhla v <strong>roce</strong> 2007 objemu ve výši 1,29 miliardy Kč,což je nárůst o 70 % oproti roku 2006. Trh s bio<strong>po</strong>travinami v ČR trvale roste, za <strong>po</strong>slední třiroky se s<strong>po</strong>třeba zvedla o 153 %. Čokoláda a cukrovinky měly na celkovém obratu <strong>po</strong>díl 32 %,káva 28 % a čaj 18 %. Třtinový cukr a zpracované výrobky se na obratu <strong>po</strong>dílely každý 4 %. Bio<strong>po</strong>travinytvořily v <strong>roce</strong> 2007 0,55 % z celkové s<strong>po</strong>třeby <strong>po</strong>travin a ná<strong>po</strong>jů v České <strong>republice</strong>.Největším maloobchodníkem s bio<strong>po</strong>travinami na českém trhu je sít diskontních prodejenPlus. Druhým největším maloobchodníkem s bio<strong>po</strong>travinami je paradoxně drogistický řetězecdm drogerie markt. Nejvíce bio<strong>po</strong>travin se nakupuje v super a hypermarketech (67 %), dále pakv prodejnách zdravé výživy a bio<strong>po</strong>travin (22,5 %). Kategoriemi s největším <strong>po</strong>dílem českýchbio surovin na obratu byly v <strong>roce</strong> 2007 kategorie maso a masné výrobky, 98 % jich <strong>po</strong>cházeloz českých chovů, a pečivo, kterého 91 % bylo upečeno v Česku.Počet pravidelně nakupujících bio<strong>po</strong>traviny vzrostl ze 3 % v <strong>roce</strong> 2005 na 4,8 % v <strong>roce</strong> 2007.27,9 % <strong>po</strong>pulace bio<strong>po</strong>traviny zná a kupuje je nepravidelně. Průměrná s<strong>po</strong>třeba na osobu vloničinila 126 korun.Slovní známky „bio“ a „eko“ stejně jako<strong>po</strong>užití přídavného jména „biologický“a „ekologický“ v souvislosti s <strong>po</strong>travinamije legislativně chráněno nařízenímRady EU (nařízení Rady (EHS) č. 2092/91o ekologickém zemědělství a k němuse vztahujícím označování zemědělskýchproduktů a <strong>po</strong>travin).V České<strong>republice</strong> se naopak rozšířilo <strong>po</strong>užíváníčeské státní bio značky „Bio-Produktekologického zemědělství“. Dle zákonač. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělstvíje <strong>po</strong>užití značky na českých biovýrobcích <strong>po</strong>vinné. Rozvoj ekologické zemědělstvía tedy i produkce bio-produktůse řídí Akčním plánem České republikypro rozvoj ekologického zemědělství doroku 2010.11.4.7 Produkce odpadů z obalůVliv obchodu na životní prostředí je významný i v oblasti obalů, které jsou s<strong>po</strong>lu se zbožímuváděny na trh. Množství těchto obalů většinou od<strong>po</strong>vídá celkovému vývoji obchodu,může se však lišit skladba <strong>po</strong>užitých obalových materiálů (ta je pevně dána např. u ekologickyšetrných výrobků). Množství obalů na trhu stále stoupá a v <strong>roce</strong> 2005 dosáhlo celkem2,6 mil. tun, z nichž bylo 1,8 mil. tun obalů vratných a 0,8 mil. tun obalů nevratných.Podle mezinárodního srovnání s několika vybranými zeměmi OECD se produkce vytříděnýchodpadů z obalů na obyvatele na rok v České <strong>republice</strong> výrazně (řádově) liší od západoevropskýchzemí – viz Graf 11.8. V rámci těchto údajů jsou však <strong>po</strong>měrně velké rozdílyv národních definicích odpadů a metodikách sběru dat.Tradičním opatřením s <strong>po</strong>zitivním dopadem na životní prostředí je zálohování obalůa zpětný odběr některých typů obalového materiálu (řešeno zákonem č. 477/2001 Sb.,o obalech). Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech zavedl od roku 2002 pro prodejce <strong>po</strong>vinnostzpětného odběru některých výrobků – jeho úspěšnost uvádí Graf 11.9.Mezinárodní srovnání produkce odpadů z obalů ve vybraných zemích [kg/obyv.]200150100Povinnost zpětného odběru se vztahujena: minerální oleje, pneumatiky, chladničkya mrazící zařízení, akumulátorya baterie, výbojky a zářivky.Graf 11.8PapírPlastySkloKovyZdroj: OECD – Environmental Data Compendium,2004, vý<strong>po</strong>čty CENIA500Rakousko, 1999Belgie, 2000SRN, 2001

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!