Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba produkovaných komunálních odpadůRozbory komunálních odpadů jsou organizovány častěji již od <strong>po</strong>čátku 90. let 20. století.Prováděny byly především v Českých Budějovicích, Třeboni (ÚNS Kutná Hora, 1990, ECOtrend, 2000), Benešově, Praze (ÚKH Praha, 1992–1994, EKO-KOM, průběžně od 2003), Brně(SAKO Brno, 1997), Ostravě, Třebíči a Černošíně (PřF UK Praha, 2001). V období 1993–1995provedlo v Praze KZT Praha sledování množství a skladby komunálního odpadu odlišnou metodikouzaloženou na separaci odpadů přímo u jeho zdroje, tj. v domácnostech. Na základětohoto sledování bylo odhadnuto, že v <strong>roce</strong> 1993 bylo v Praze vyprodukováno celkem cca306–328 tis. tun komunálních odpadů. Skladbu produkovaných komunálních odpadů v Prazeroku 1993 uvádí Graf 10.2.Sledováním skladby domovních odpadů se roku 1993 zjistilo, že průměrný obyvatel Prahyvyprodukuje (dle metodiky užité pro toto sledování) za týden v průměru cca 3,42 kg komunálníchodpadů, které obsahují 0,32 kg papíru, 0,11 kg plastů, 0,19 kg skla, 0,24 kg využitelnýchodpadů, 0,92 kg bioodpadů, 0,8 kg zbytkového odpadu a 0,83 kg <strong>po</strong>pela. Průměrnýobjem tohoto odpadu je 21,12 dm 3 . Podrobnosti jsou uvedeny v Grafu 10.3.Zajímavé <strong>po</strong>rovnání jak historického vývoje skladby domovních odpadů vzhledem k roku1993, tak mezi jednotlivými typy zástavby, přinesl rozbor skladby komunálních odpadůprovedený v <strong>roce</strong> 2000. Tento rozbor, jehož některé výsledky znázorňuje Graf 10.4, nařídilosledovat formou projektu vědy a výzkumu Ministerstvo životního prostředí. Na skladbě komunálníchodpadů je dobře patrný vliv volby topeniště a možnosti kom<strong>po</strong>stovat či zkrmitbioodpad při <strong>po</strong>rovnání sídlištní, smíšené a vesnické zástavbyPokud <strong>po</strong>rovnáme složení komunálních odpadů v Praze z roku 1993 (dle Vrbové, 1995) sesídlištní zástavbou velkých měst a smíšenou zástavbou v <strong>roce</strong> 2000, je patrný nárůst <strong>po</strong>díluplastů a papíru a naopak <strong>po</strong>kles <strong>po</strong>dílu bioodpadu, což může souviset se zvýšeným <strong>po</strong>užívánímobalových materiálů a růstem s<strong>po</strong>třeby s<strong>po</strong>třebního zboží ne<strong>po</strong>travinového charakteru.Po <strong>roce</strong> 2001 se množství komunálních odpadů stabilizovalo zhruba na úrovni současnéprodukce a <strong>po</strong>hybuje se dle údajů ČSÚ mezi 400 až 500 kg komunálních odpadů na obyvateleročně. Tento ukazatel se tak svou hodnotou blíží stavu ve srovnatelných státech EU.U celkové produkce odpadů je obtížné sestavit věrohodné mezinárodní srovnání. V produkciodpadů komunálních (v pře<strong>po</strong>čtu na obyvatele) nedosahuje Česká republika průměru produkceodpadů v EU15 ani EU25. Pohybujeme se mezi státy s nejmenší měrnou produkcí odpadů najednoho obyvatele, jako jsou např. Chorvatsko a Slovensko. Srovnání produkce komunálníchodpadů znázorňuje Graf 10.5.Sledování <strong>po</strong>tvrdilo výsledky již dřívezjištěné Ústavem komunálního hos<strong>po</strong>dářstvíPraha (ÚKH Praha). Překvapením proodborníky i veřejnost bylo, že množstvídomovního odpadu stanoveného těmitorozbory bylo nejméně o třetinu nižší, nežbyly všechny dříve prováděné odhady.Produkce komunálního odpadu v Praze, 1993 [tis. t]Graf 10.212,523,912,255,0213,9Domovní odpadObjemný odpadOdpad ze zeleněUliční smetkyOdpad <strong>po</strong>dobný domovnímu odpaduz občanské vybavenostiZdroj: Vrbová (1995)Zastoupení složek domovních odpadů v Praze, 1993 [%]762131024Graf 10.3PopelZbytkový odpadBioodpadPapírPlastSkloVyužitelný odpadZdroj: Vrbová (1995)29
134 | 135Porovnání skladby odpadu dle jednotlivých druhů zástavby, 2000 [%]13,40,626Sídlištní zástavba velkých měst14,1 1418,119,63,68,514,17,20,42,45,2Vesnická zástavba17,65,57,7Smíšená zástavba3,2 6,75,326,217,1Graf 10.4Papír, lepenkaPlastySkloKovyBioodpadTextilMinerální odpadNebezpečný odpadSpalitelný odpadJemný <strong>po</strong>díl odpadůZdroj: MŽP, VaV/720/2/064,855,86,92,44,30,56,8Mezinárodní srovnání produkce komunálních odpadů [kg/obyv./rok]1000800Graf 10.519952004Zdroj: Eurostat6004002000EU25EU15EurozónaBelgieDánskoEstonskoFraniceIrskoItálieKyprLotyškoLitvaLucemburskoMaltaNizozemskoRakouskoPolskoPortugalskoSlovinskoSlovenskoFinskoŠvédskoS<strong>po</strong>jené královstvíBulharskoChorvatkoRumunskoTureckoIslandNorskoŠvýcarskoProdukce komunálních odpadů v současné době se v průměru EU odhaduje na 500 kg naosobu a rok. OECD odhaduje, že produkce komunálních odpadů v regionu OECD se zvýší v obdobílet 1995–2020 o 43 % a dosáhne na konci tohoto období 640 kg na osobu a rok. Zvyšujícíse produkce komunálních odpadů je také jeden z hlavních důvodů, proč byla navržena nováodpadová <strong>po</strong>litika EU – Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci.Záměrem <strong>po</strong>litiky je přeměna EU na „recyklační s<strong>po</strong>lečnost“, která se snaží předcházet vznikuodpadů a využívá odpady jako zdroje. Základní cíle stávající odpadové <strong>po</strong>litiky EU definovanétzv. „odpadovou hierarchií“ budou stále platné. Předcházením vzniku a <strong>po</strong>d<strong>po</strong>rou využívánía recyklace odpadů dojde ke zvýšení efektivnosti využívání zdrojů a ke snížení nepříznivéhovlivu na životní prostředí. Cílem je udržení materiálové základny, která je nezbytná pro trvaleudržitelný hos<strong>po</strong>dářský růst. Zavedení vysoce environmentálních norem <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ří vnitřní trhrecyklace a využívání odpadů. Modernizací stávajícího právního rámce budou zavedeny <strong>po</strong>stupyanalýzy životního cyklu, které zjednoduší a zefektivní právní předpisy EU.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79:
Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81:
Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83:
Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85:
Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř