Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 9: Vodní hospodářství9.7 Úpravy odtokuZ celkové délky vodních toků (76 000 km) jich je upravena přibližně třetina (23 624 kmv roce 2006). Vliv konkrétních úprav toku na odtokové poměry je podle jejich typu a účelurozdílný.Rozsáhlé úpravy vodních toků, včetně jejich napřimování, opevňování břehů a vytvářeníhladkých koryt se u nás uskutečňovaly systematicky již od povodně v roce 1882 s vrcholemv 70. a 80. letech 20. století. Takto upravené úseky vodních toků sice zvyšují splavnost a průtočnostřek, mají však podstatně nižší biodiverzitu, retenční schopnost a rychlejší odtokvody, což z ekologického a protipovodňového hlediska není příznivé. Termín „upravený vodnítok“ nezahrnuje pouze výše zmíněné úpravy, ale také úseky toků revitalizovaných. V případědobře provedené revitalizace jsou takovými úpravami toky včetně jejich niv navracenypřírodě blízkému stavu a ovlivňují tak pozitivně odtokové poměry.Podporu revitalizačních projektů zajišťuje MŽP od roku 1992 Programem revitalizace říčníchsystémů (PRŘS). Organizačním zajištěním programu je od roku 1996 pověřena Agenturaochrany přírody a krajiny ČR (do roku 1995 byly pověřeny podniky Povodí, s. p.). PRŘS jeformulován jako program obnovy, stabilizace a péče o vodní režim krajiny. Náplní projektůnení pouze revitalizace přirozené funkce vodních toků a prvků s retenční schopností krajiny.Nejvíce projektů je věnováno výstavbě a obnově vodních nádrží a od roku 2003 se stal důležitousoučástí i podprogram „Výstavba a obnova ČOV a kanalizací včetně umělých mokřadů“,který pomáhá řešit problémy s odkanalizováním a čištěním odpadních vod v obcích s počtemekvivalentních obyvatel do 2 000.Statistická data upravenosti toků nerozlišují typy úprav koryt, resp. jejich význam. Nejvícejsou upraveny velké toky, a to zejména na dolních úsecích. Změny délky vodních tokůjsou v některých případech ovlivněny jejich mírným prodloužením vlivem zákonného převoduhraničních toků do správ Povodí či upřesněním délek toků v průběhu sledovaného období.Určité snížení délky umělých kanálů či počtu objektů ve správě Povodí bylo ovlivněno privatizacía restitucí do soukromého vlastnictví.Převážná většina přírůstku délky vodních toků ve správě Zemědělské vodohospodářskésprávy a jejich upravenosti vyplývá z přesunu délek melioračních kanálů na základě přehodnocenído kategorie upravených vodních toků. Tento fakt a privatizace závlahových soustavse tedy podílely rovněž na zkrácení délky melioračních kanálů.Upravenost toků, jejich revitalizace a vliv vodních nádrží jsou aktuální problematikoudiskutovanou v souvislosti s ovlivněním odtokových poměrů při povodních. Extrémní povodněv červenci 1997 na Moravě a ve Slezsku si vyžádaly 50 obětí, přímé ekonomické škodyčinily 63 mld. Kč. Další ničivé povodně v srpnu 2002 v Čechách si vyžádaly 17 obětí, příméekonomické škody byly 73 mld. Kč. Významné byly i povodně v červenci 1998 na Rychnovsku,v březnu 2000 v severovýchodních Čechách a povodně na přelomu března a dubna 2006.Zdržení vody v krajině je důležité zejména v souvislosti s polohou ČR na rozvodí tří moří,kdy naprostá většina toků zde pramení, a naše vodní bohatství je závislé především na atmosférickýchsrážkách. Negativní vliv uměle napřímených či dokonce zatrubněných tokůa nevhodného využití krajiny je zřejmý zejména u povodní s menším kulminačním průtokem.Přitom lepší retence vody v povodí toku napomáhá zpomalení odtoku vody i při významnějšíchpovodních, a umožňuje tak především prodloužení předstihu před kulminací (pro možnosturčité regulace a protipovodňové přípravy) a zploštění povodňové vlny. Zdržení vodyv krajině a hospodaření s vodami povrchovými i podzemními, stejně jako protierozní a dalšíopatření, jsou rovněž zásadní pro zmírnění dopadů období sucha. Více o protierozních opatřeníchv kapitole Zemědělství.Délka vodních toků zahrnuje přirozené,upravené nebo umělé vodní toky bezkanálů a přivaděčů či převodů vody.V ideálním případě by pro využití krajinymělo platit, že se v záplavových územíchnic cenného nestaví ani neskladuje, půdav blízkosti vodních toků se neorá, vyššíjezy v obcích a městech se rekonstruujína klopné (aby za povodně nezvyšovalyhladinu vodního toku). Stávajícíměsta a obce nacházející se v záplavovýchúzemích se chrání hrázemi, pokud v nichnelze dostatečně rozšířit příslušný vodnítok. Mimo obce a města by se stávající,převážně napřímená, koryta vodních tokůměla uvést do stavu přírodě blízkého,např. vytvořením meandrů, zdrsněnímjejich dna a snížením hloubky koryt proumožnění rozlivů v místech, kde neškodí.Příkladem nevhodného využití krajiny jevyužití niv toků jako orné půdy, která ječasto mechanizací zhutněná, odvodněnípozemků, rozorávání protierozních mezí,kácení rozptýlené zeleně či všeobecnězastavěnost území, která znemožňujevsakování vody do půdy.