13.07.2015 Views

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Kapitola 4: Zpracovatelský průmysl4.3 Energetická náročnost zpracovatelského průmysluVe vývoji <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1990 lze sledovat snižování energetické náročnosti zpracovatelskéhoprůmyslu. To je důsledkem jednak změny struktury zpracovatelského průmyslu, a tudíž změny<strong>po</strong>dílu jednotlivých odvětví na výrobě, stejně jako růstu produkce výrobků s vyšší přidanouhodnotou (např. <strong>po</strong>čítačová technika).Významné <strong>po</strong>díly na zpracovatelském průmyslu však stále mají ocelářský, chemický a rafinersko-petrochemickýprůmysl. Tato skutečnost ovlivňuje ukazatele energetické náročnosti,který se však díky technologickým modernizacím, ale i dynamice vývoje ostatních odvětvízpracovatelského průmyslu <strong>po</strong>stupně snižuje, a tento trend bude <strong>po</strong>kračovat. Ukazatelenergetické náročnosti je již srovnatelný s ocelářským, chemickým a rafinersko-petrochemickýmprůmyslem vyspělých zemí.Vzhledem ke skutečnosti, že v českém zpracovatelském průmyslu mají stále velkou váhuodvětví energeticky náročnější, je přínos růstu výrobků s vyšší přidanou hodnotou o to významnější.Vývoj energetické náročnosti charakterizuje Graf 4.6.Nejvyšší konečnou s<strong>po</strong>třebu elektrické energie vykazuje v <strong>roce</strong> 2006 chemický průmysl –4 868 GWh , výroba kovů 3 600 GWh a sklářský a keramický průmysl 2 520 GWh.Potvrzením strukturálních změn zpracovatelského průmyslu je i <strong>po</strong>stupné snižování jehotepelné náročnosti (viz Graf 4.7). Snižování měrných s<strong>po</strong>třeb paliv, tepla a elektrické energiena výrobu výrobků ukazuje na změny ve prospěch energeticky méně náročných technologií.Výjimečné je <strong>po</strong>stavení papírenského průmyslu svým více než 50% <strong>po</strong>dílem s<strong>po</strong>třebyenergií z obnovitelných energetických zdrojů.Nejvyšší konečnou s<strong>po</strong>třebu tepelné energie vykazuje opět průmysl chemický (31 329 TJ),výroba kovů (5 599 TJ) a <strong>po</strong>travinářský (13 258 TJ).Energetická náročnost průmyslu najednotku produkce se snižuje předevšímzaváděním nejlepších dostupnýchtechnik (BAT), změnami ve skladbězpracovatelského průmyslu, směrovánímvýrobní produkce na sofistikovanévýrobky a změnami v palivové základněprůmyslu.S<strong>po</strong>třeba tepelné energie ve zpracovatelskémprůmyslu z důvodu metodickýchzměn ve vykazování s<strong>po</strong>třeb tepelnéenergie má v grafu <strong>po</strong>čáteční bod až rok2003. Technologická s<strong>po</strong>třeba tepelnéenergie rovněž zaznamenala od roku1995 obdobně významný <strong>po</strong>kles jakos<strong>po</strong>třeba energie elektrické.S<strong>po</strong>třeba elektrické energie a vývoj energ. náročnosti ve zpracovatelském průmysluGWh %60 00010050 0008040 00060Graf 4.6S<strong>po</strong>třeba celkem [GWh]S<strong>po</strong>třeba ve zprac. prům. celkem [GWh]Podíl s<strong>po</strong>třeby zprac. prům.na celkové s<strong>po</strong>třebě [%]Vývoj elektrické náročnosti [%]Zdroj: ČSÚ, MPO30 0004020 0002010 00019952001200220032004200520060

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!