Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

126 | 1279.5 Vypouštěné znečištěníZatímco v první polovině 90. let klesal objem vypouštěného znečištění do vodních tokůhlavně v důsledku poklesu výroby, od poloviny 90. let se začal projevovat efekt rozsáhlévýstavby a modernizace technologií čistíren odpadních vod. Podle Tab. 9.2 poklesl v letech1990–2006 objem vypouštěného znečištění z bodových zdrojů u BSK 5o 94 %, u CHSK Cro 87 %, NL o 90 % a rozpuštěných anorganických solí o 9 %, což u nás patří k největším úspěchůmv oblasti ochrany životního prostředí.Přetrvávajícím problémem je znečišťování difúzního a plošného charakteru, tj. nekontrolovatelnéodpadní vody z rozptýlené zástavby a zemědělských podniků, a především pakvymývání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (zejména pesticidů) z intenzivně využívanézemědělské půdy.Základní legislativa ve vodnímhospodářství:zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, jehovětší novely z let 1992 a 1998; novýzákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změněněkterých zákonů (zapracoval rámcovousměrnici Evropského parlamentu a Rady2000/60/ES, tzv. Rámcovou směrnicivodní politiky EU) a jeho novela z roku2004; zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodecha kanalizacích.Vývoj objemu znečištění vypouštěného do vod z bodových zdrojů [t]Rok BSK 5CHSK CrNL RAS Ropné látky1990 148 200 406 500 190 500 989 057 9741994 79 200 276 700 108 300 842 869 5471998 27 338 114 896 42 425 605 393 1572002 22 949 92 265 44 153 760 753 N/A2006 8 832 53 689 18 498 901 215 N/A2006/1990 0,06 0,13 0,1 0,9 N/ATab. 9.2Zdroj: MŽP; VÚV T.G.M., v. v. i.BSK 5= biochemická spotřeba kyslíkuza 5 dníCHSK Cr= chemická spotřeba kyslíkuurčená tzv. dichromanovou metodouNL = nerozpuštěné látky obsažené ve voděRAS = rozpustné anorganické soli,obsažené ve voděRopné látky = ropa a látky jí podobnéobsažené ve voděN/A údaj není k dispozici9.6 Znečištění tekoucích a stojatých vodSnižování množství vypouštěných látek se projevuje postupným zlepšováním kvality povrchovýchvod, do kterých je znečištění vypouštěno. Komplexně lze dle ukazatele zatříděnído kategorie jakosti povrchových vod pozitivně hodnotit u většiny významných vodníchtoků posun z kategorií IV až V z počátku 90. let do II. až III. kategorie v posledních letech.Přestože se klasické zatížení vodních toků (charakterizované ukazateli BSK 5, CHSK Cr, NL)snižuje, narůstá význam znečišťování látkami, které jsou obtížněji odstranitelné (RAS,specifické polutanty, PPCP – Pharmaceutics and Personal Care Products a další nebezpečnéchemické látky). Velmi závažné je zatížení nadměrnými emisemi fosfátů a anorganickéhodusíku, které pocházejí ze zemědělství a z domácností (zejména z pracích prášků). Přispívajík tomu tedy i některé bodové zdroje s absencí třetího stupně čištění odpadních vod. Eutrofizacía jejími následky je pak každoročně vážně ohrožena řada rybníků a přehradních nádrží.Proto byla 3 hlavní povodí ČR vyhlášena jako citlivé oblasti s povinností terciérního stupněčištění ve všech obcích nad 2 000 EO (dle směrnice č. 91/271/EHS).Jakost povrchových vod podle ČSN 75 7221I. neznečištěná vodaII. mírně znečištěná vodaIII. znečištěná vodaIV. silně znečištěná vodaV. velmi silně znečištěná vodaEurofizace znamená obohacování vodo živiny, zejména P a N. Přirozená eutrofizaceje způsobena vyluhováním dusíkua fosforu z půdy a rozkladu odumřelýchorganismů. Antropogenní eutrofizacevod vzniká splachem dusíkatých a fosforečnýchhnojiv z polí, splaškovými vodamise zvýšeným obsahem fosforečnanů(ze saponátů a pracích prášků), z fekáliíapod. Důsledkem je nejprve přemnoženíplanktonu (tzv. vodní květ na hladině),po jeho masovém odumření nedostatekkyslíku ve vodě (zejména u dna, kde jespotřebováván pro tlení hmoty) a následnévymírání ryb a dalších organismů.Toxické a alergenní látky pocházejícíze sinic a bakterií mohou v extrémnímpřípadě působit na většinu či celou rybípopulaci a zároveň mohou způsobovatnapř. podráždění kůže u lidí.