Kapitola 8: Lesní hos<strong>po</strong>dářstvíDefoliace jehličnatých stromů – <strong>po</strong>rosty ve věku 60 let a více [%]1008060Graf 8.8Třída 0 (< 10 %)Třída 1 (> 10–25 %)Třída 2 (> 25–60 %)Třída 3 (> 60 %)Třída 4 (100 %)Zdroj: VÚLHM40200198619871988199019911992199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007Defoliace listnatých stromů – <strong>po</strong>rosty ve věku 60 let a více [%]1008060Graf 8.9Třída 0 (< 10 %)Třída 1 (> 10–25 %)Třída 2 (> 25–60 %)Třída 3 (> 60 %)Třída 4 (100 %)Zdroj: VÚLHM4020019911992199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007Mezinárodní srovnání defoliace lesů [%]605040Graf 8.10199520002004Zdroj: Eurostat3020100ČeskárepublikaSlovenskoPolskoMaďarskoSlovinskoRakouskoNěmeckoBelgiePortugalskoEU25Z 26 % v <strong>po</strong>lovině 90. let se defoliace v EU27 snížila před koncem století na 20,8 %. Po <strong>roce</strong>2000 se opět zvýšila, a třebaže k určitému <strong>po</strong>klesu došlo v <strong>roce</strong> 2006, průměrná roční míranárůstu defoliace v období 2000 až 2006 byla více než 1 %. Na defoliaci mají vliv nejrůznějšífaktory. V létě roku 2003 to byla například extrémní vedra a sucha ve velké části Evropy, kterápřispěla k vyšší defoliaci v tomto <strong>roce</strong> i v dalších několika letech. V <strong>roce</strong> 2006 byla v rámci EU27nejvyšší míra defoliace shledána v České <strong>republice</strong>, Lucembursku a v Bulharsku, kde bylo <strong>po</strong>škozenovíce než 40 % stromů. Míra defoliace nižší než 10 % byla v Estonsku, Dánsku, Irsku a Finsku.Z Grafu 8.10 je patrný vysoký stupeň defoliace v mezinárodním srovnání dle Eurostatu.
116 | 1178.4 Vliv lesního hos<strong>po</strong>dářství na životní prostředíEkonomický přínos mimoprodukčních funkcí lesa lze hodnotit různě. Dnes převládajícíocenění se promítlo do koeficientu <strong>po</strong>užívaného při vý<strong>po</strong>čtu výše <strong>po</strong>platků za odnětí lesnípůdy pro výstavbu, viz zákon č. 289/1995 Sb.Od 50. let 20. století řeší lesní hos<strong>po</strong>dářství nejen v ČR problém zvyšujících se <strong>po</strong>žadavkůs<strong>po</strong>lečnosti na mimoprodukční funkce lesa. Jejich samovolná tvorba jako vedlejší <strong>po</strong>zitivníefekt lesního hos<strong>po</strong>dářství již nestačí, proto vznikla kategorie lesů ochranných a lesůzvláštního určení, proto trvají <strong>po</strong>žadavky na odlišný způsob hos<strong>po</strong>daření v těchto lesích, cožmůže znamenat nižší výnos dřevní produkce, vyšší náklady anebo obojí. Naplnit tyto <strong>po</strong>žadavkyv praxi zůstává aktuálním úkolem i pro současnou <strong>po</strong>litiku lesního hos<strong>po</strong>dářství ČR.Lesy bývají <strong>po</strong>škozovány vnějšími činiteli (nepříznivými výkyvy <strong>po</strong>časí – vichřice, mokrýsníh, námraza, sucho), imisemi, nadměrnými stavy spárkaté zvěře či myšovitých škůdců,neukázněnými návštěvníky – <strong>po</strong>žáry, tak vlastním lesním hos<strong>po</strong>dářstvím. Mnohé nepříznivévlivy se násobí, např. špatné hos<strong>po</strong>daření v lesích zesiluje negativní působení nepříznivýchvnějších faktorů.8.4.1 Problematika monokulturSnaha dosáhnout co nejvyšších výnosů v lesním hos<strong>po</strong>dářství vedla k obecnému trendupřeměny původních smíšených lesů v nižších partiích na tzv. monokultury.K přeměně někdejších, převážně smíšených lesů na smrkové (na písčitých půdách borové)monokultury začalo docházet již od <strong>po</strong>loviny 18. století. Tyto lesy jsou sice ekonomickyvýhodnější, neboť umožňují dlouhodobě dosahovat nejvyšší dřevní produkce, více však trpív důsledku působení jak abiotických (vítr, sníh, námraza), tak i biotických faktorů (hmyz,houbové choroby, myšovití hlodavci), což může vyústit v rozsáhlé <strong>po</strong>lomy či např. kůrovcovékalamity. Ekonomické škody a náklady na odstranění následků kalamit jsou vysoké. K tomuve druhé <strong>po</strong>lovině 20. století přibylo i <strong>po</strong>škozování průmyslovými imisemi. Smrkové monokulturyjsou citlivější i ke znečištění životního prostředí v důsledku antro<strong>po</strong>genní činnosti,což dokazují imisní holiny v Krušných, Jizerských či Orlických horách. Obnovy <strong>po</strong>stiženýchoblastí a přeměny monokultur ve smíšené <strong>po</strong>rosty vysázením původních dřevin (buk, jedle,javor, jeřáb…) vyžadují milionové investice. Smrk je přirozenou dřevinou ve vrcholovýchhorských partiích, kde se jedná o tzv. horské smrčiny, v nižších <strong>po</strong>lohách však z <strong>po</strong>hleduekologické stability nemají smrkové monokultury své místo. K ústupu vysazování převážněsmrkových monokultur dochází v 70. letech <strong>po</strong>d rostoucím tlakem průmyslových imisí, kterémumonokultury smrku ztepilého nebyly s to odolat. Snahy vysazovat převážně produkčněnejzajímavější smrkové a borové monokultury v českých lesích ale trvají dodnes, čelit jimmusí ekologicky motivované lesní hos<strong>po</strong>dářské plánování. V uplynulých 17 letech se <strong>po</strong>dařilozvýšit <strong>po</strong>díl listnatých a smíšených lesů na úkor lesů jehličnatých. Vzhledem k velmidlouhé době obmýtí ale p<strong>roce</strong>nto změn není výrazné v celkové druhové skladbě lesů.Monokultura je <strong>po</strong>rost skládající se z jednohodruhu rostliny přibližně stejnéhostáří. V lesnické terminologii je tento<strong>po</strong>jem nejčastěji s<strong>po</strong>jován se smrkovoumono kulturou a s problémy, které tytosmrčiny představují v krajině. Takovýto<strong>po</strong>rost je méně odolný než les smíšený sezastoupením různověkých dřevin. Důvodempro jeho sníženou odolnost je nižšíekologická stabilita daná nedostatkemekologických vazeb, které vznikají v ekosystémech,kde je zastoupení rostlinnýchi živočišných druhů bohatší.Výrazný růst kalamit způsobenýchvichřicemi ve smrkových monokulturáchzpůsobuje primárně oslabování smrčinnarůstajícími vysokými teplotami a suchy,dále prudký nárůst houbových onemocnění.Cestu houbovým onemocněnímotvírá nadměrný okus stromů zvěří a <strong>po</strong>škozovánístromů při těžbě a přibližovánídříví. Role <strong>po</strong>dkorního a listožravéhohmyzu je zde <strong>po</strong>dstatně menší, než sečasto uvádí. Největší kalamitu způsobilav letech 1917–1927 bekyně mniška, ježse v důsledku válečného zanedbání péčeo lesy přemnožila a zničila na třetinusmrkových lesů v Čechách.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř