Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

144 | 14510.4 Závislost odpadového hospodářství a rozvoje ekonomikyBěhem uplynulých let vznikla z dříve opomíjeného nakládání s odpady zcela nová hospodářskáoblast. Ta je nejen upravena složkovými zákony (zejména zákonem o odpadech a zákonemo obalech), ale podílí se přibližně 0,5–1 % na tvorbě HDP. Vzhledem k tomu, že jdeo oblast nově vzniklou, nejsou dosud k dispozici odpovídající statistky, které by zahrnovalynapř. počty zaměstnanců či průměrné platy pro celou oblast nakládání s odpady.Celková produkce odpadů a tedy i hospodářská dynamika celého odvětví přibližně kopírujevývoj národní ekonomiky. Velmi pozitivní je výrazný pokles celkové produkce odpadův roce 2005 a 2006, který byl nezávislý na vývoji HDP.Decoupling produkce odpadů a ekonomického vývoje (index 1998 = 100)140120100Graf 10.18Produkce komunálních odpadůvzhledem k roku 1998Celková produkce odpadůvzhledem k roku 1998HDP ve stálých cenách roku 2000Zdroj: ČSÚ, VÚV T.G.M., v.v.i.806019981999200020012002200320042005200610.5 Vliv odpadového hospodářství na životní prostředíProdukce odpadů je svou podstatou projevem nehospodárnosti a přímo souvisí zejménas technologickou úrovní průmyslové výroby a ekonomiky. Pokud jsou odpady místo využití odstraněny,znamená to vždy přinejmenším zábor určitého území. Riziko negativního ovlivněníživotního prostředí odpady a nevhodným nakládáním s nimi existovalo zejména bezprostředněpo roce 1989, kdy vznik i nakládání s odpady nebyly kontrolovanými oblastmi. Neexistovalypříslušné právní a technologické normy a neuplatňovaly se ani další nástroje řízení odpadovéhohospodářství. Skládky nebyly zabezpečeny např. proti průsaku vod, vzniku infekcí, úletulehčích frakcí odpadů do okolí, nebyly odplyněny a nebyla stanovena povinnost předcházetvzniku odpadů a upřednostnit jeho využití před odstraněním, jako je tomu v současnosti.V současné době se naopak projevují až přehnané obavy veřejnosti před možným negativnímdopadem na životní prostředí v případě výstavby a provozu nových zařízení na energetickévyužívání odpadů. Tato zařízení podléhají velmi náročným podmínkám povolování a samotnéhoprovozu, včetně emisních limitů, a to přísnějším než ostatní energetické zdroje (např.elektrárny, teplárny či kotelny). Představují zatím ekonomicky nejschůdnější způsob, jak bezzdravotních rizik zvýšit využití zejména komunálních odpadů na úroveň, jaké jsme se zavázalidosáhnout v schváleném Plánu odpadového hospodářství ČR. Případné energetické využití komunálníchodpadů také umožní snížit podíl biologicky rozložitelného odpadu ukládaného naskládkách, což je dalším cílem Plánu odpadového hospodářství.Na rozdíl od spalování komunálníchodpadů v domácích topeništích, kteránejsou na toto palivo nijak uzpůsobena,a může zde proto vznikat řadanežádoucích produktů hoření, je provoz„spaloven“ komunálních odpadů řízenýma kontrolovaným procesem s minimálnímdopadem na životní prostředí.