Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba produkovaných komunálních odpadůRozbory komunálních odpadů jsou organizovány častěji již od počátku 90. let 20. století.Prováděny byly především v Českých Budějovicích, Třeboni (ÚNS Kutná Hora, 1990, ECOtrend, 2000), Benešově, Praze (ÚKH Praha, 1992–1994, EKO-KOM, průběžně od 2003), Brně(SAKO Brno, 1997), Ostravě, Třebíči a Černošíně (PřF UK Praha, 2001). V období 1993–1995provedlo v Praze KZT Praha sledování množství a skladby komunálního odpadu odlišnou metodikouzaloženou na separaci odpadů přímo u jeho zdroje, tj. v domácnostech. Na základětohoto sledování bylo odhadnuto, že v roce 1993 bylo v Praze vyprodukováno celkem cca306–328 tis. tun komunálních odpadů. Skladbu produkovaných komunálních odpadů v Prazeroku 1993 uvádí Graf 10.2.Sledováním skladby domovních odpadů se roku 1993 zjistilo, že průměrný obyvatel Prahyvyprodukuje (dle metodiky užité pro toto sledování) za týden v průměru cca 3,42 kg komunálníchodpadů, které obsahují 0,32 kg papíru, 0,11 kg plastů, 0,19 kg skla, 0,24 kg využitelnýchodpadů, 0,92 kg bioodpadů, 0,8 kg zbytkového odpadu a 0,83 kg popela. Průměrnýobjem tohoto odpadu je 21,12 dm 3 . Podrobnosti jsou uvedeny v Grafu 10.3.Zajímavé porovnání jak historického vývoje skladby domovních odpadů vzhledem k roku1993, tak mezi jednotlivými typy zástavby, přinesl rozbor skladby komunálních odpadůprovedený v roce 2000. Tento rozbor, jehož některé výsledky znázorňuje Graf 10.4, nařídilosledovat formou projektu vědy a výzkumu Ministerstvo životního prostředí. Na skladbě komunálníchodpadů je dobře patrný vliv volby topeniště a možnosti kompostovat či zkrmitbioodpad při porovnání sídlištní, smíšené a vesnické zástavbyPokud porovnáme složení komunálních odpadů v Praze z roku 1993 (dle Vrbové, 1995) sesídlištní zástavbou velkých měst a smíšenou zástavbou v roce 2000, je patrný nárůst podíluplastů a papíru a naopak pokles podílu bioodpadu, což může souviset se zvýšeným používánímobalových materiálů a růstem spotřeby spotřebního zboží nepotravinového charakteru.Po roce 2001 se množství komunálních odpadů stabilizovalo zhruba na úrovni současnéprodukce a pohybuje se dle údajů ČSÚ mezi 400 až 500 kg komunálních odpadů na obyvateleročně. Tento ukazatel se tak svou hodnotou blíží stavu ve srovnatelných státech EU.U celkové produkce odpadů je obtížné sestavit věrohodné mezinárodní srovnání. V produkciodpadů komunálních (v přepočtu na obyvatele) nedosahuje Česká republika průměru produkceodpadů v EU15 ani EU25. Pohybujeme se mezi státy s nejmenší měrnou produkcí odpadů najednoho obyvatele, jako jsou např. Chorvatsko a Slovensko. Srovnání produkce komunálníchodpadů znázorňuje Graf 10.5.Sledování potvrdilo výsledky již dřívezjištěné Ústavem komunálního hospodářstvíPraha (ÚKH Praha). Překvapením proodborníky i veřejnost bylo, že množstvídomovního odpadu stanoveného těmitorozbory bylo nejméně o třetinu nižší, nežbyly všechny dříve prováděné odhady.Produkce komunálního odpadu v Praze, 1993 [tis. t]Graf 10.212,523,912,255,0213,9Domovní odpadObjemný odpadOdpad ze zeleněUliční smetkyOdpad podobný domovnímu odpaduz občanské vybavenostiZdroj: Vrbová (1995)Zastoupení složek domovních odpadů v Praze, 1993 [%]762131024Graf 10.3PopelZbytkový odpadBioodpadPapírPlastSkloVyužitelný odpadZdroj: Vrbová (1995)29