Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 3: Těžba nerostných surovin3.1.3 Ropa a zemní plynČeská republika nemá velké zásoby ropy ani zemního plynu a je na dovozu těchto komoditzcela závislá. Tuzemská spotřeba ropy a kapalných paliv je zajišťována dovozem, předevšímdálkovými ropovody. Z cca 75 % dovážíme ropu z Ruska. Tuzemská těžba v posledních letechroste a pokrývá domácí spotřebu z pěti procent. Ropa těžená na Hodonínsku na jižní Moravěje vysoce kvalitní. Neobsahuje téměř žádnou síru, a využívá se proto z větší části zejménave farmaceutickém průmyslu nebo pro výrobu kosmetiky. V přírodních nalezištích doprovázíropu zpravidla zemní plyn. Většina zemního plynu využívaná v České republice je z dovozu,vlastní těžba tvoří pouze asi 1,5–2 % tuzemské spotřeby. Od roku 2001 lze zaznamenat stoupajícítrend těžby jak ropy, tak i zemního plynu – viz Graf 3.7.Objem těžby ropy a zemního plynu400300Česká republika pokrývala dříve potřeburopy výhradně dovozem z Ruska ropovodemDružba. V roce 1996 byl zprovozněnropovod Ingolstadt (IKL), který umožňujediverzifikovat dodávky ropy.Hlavními dodavateli zemního plynu doČR jsou Rusko a od roku 1997 Norsko,které se podílí zhruba 25 % na celkovémročním dovozu plynu.Graf 3.7Ropa [tis. t]Zemní plyn [mil. t]Zdroj: Geofond2001000199219931994199519961997199819992000200120022003200420053.1.4 Ostatní vybrané surovinyČeská republika je poměrně bohatá na zásoby vápence, jejich využití je však do značnémíry omezeno kvalitou vápence, geologickými podmínkami a střety s požadavky na ochranuživotního prostředí. Je to proto, že krasové (vápencové) oblasti jsou většinou v CHKO.Vápence se používají jednak při výrobě stavebních hmot (vápno, cement, maltoviny, drtě,dekorační a stavební kámen atd.), dále v průmyslu chemickém a farmaceutickém, potravinářském,v energetice, v zemědělství a v dalších oborech (sklářství, keramický průmysl atd.).Stále větší podíl vápenců je užíván v oblasti ochrany životního prostředí a péče o krajinu.Používají se zejména k odsiřování a čištění spalin, pro neutralizaci a vápnění půd, pro úpravua čištění pitné i průmyslové vody.V současné době se mletý vápenec a vápno používá k odsiřování spalin v tepelných elektrárnách,teplárnách a spalovnách. I když je stále více vápence využíváno pro odsiřování spalin,jeho celková spotřeba od roku 2000 mírně klesá či stagnuje, jak ukazuje Graf 3.8. Jednímz důvodů tohoto jevu je např. certifikace odpadů z energetiky jako stavebních materiálů,snižující spotřebu vápenců ve stavebnictví.Těžba sádrovce zaznamenává značný útlum. Jako vhodné suroviny pro výrobu např. sádrokartonůa stavebních materiálů je ve stále větší míře používán kvalitativně vyhovující podílenergosádrovce produkovaného v energetice. Přírodní sádrovec je používán pouze tam, kdejsou nejvyšší požadavky na kvalitu. V provozu je již jen jediný sádrovcový lom v Kobeřicích.Kaoliny se používají v keramickém průmyslu, dále jako plnidla do papíru, gumy, plastůa barev, při výrobě žáruvzdorných materiálů a v dalších odvětvích průmyslu. Polovina těženéhokaolinu se spotřebovává při výrobě papíru. Příčinou prudkého nárůstu těžby v letech1999–2001 byla skutečnost, že na nejvýznamnějších ložiskách na Plzeňsku byla (kroměvlastní těžby) ve větší míře odtěžována i technologicky nevyužitelná surovina. Jinak jevšak objem těžby kaolinů stabilní. Nejvýznamnější oblastí těžby je Karlovarsko, kde se těžívšechny druhy kaolinu, dále Plzeňsko a Znojemsko, kde se těží kaolin pro účely papírenskéhoprůmyslu a Podbořansko, kde se těží kaolin pro potřeby keramického průmyslu.Převážná část jílů se stejně jako kaoliny používá v různých odvětvích keramické výroby.Lze konstatovat, že těžba jílu zůstala po poklesu z let 1991 až 1999 stabilní – viz Graf 3.9.Vápno vyrobené v Čechách, které pocházeloz oblasti Prahy, bylo také v dávnéminulosti velmi ceněno i v cizině. Podnázvem Pasta di Praga se vyváželo dozahraničí. Vápence se používaly nejendo malt – zvláště proslavené bylo jejichvyužití na štuky. Používaly se napříkladv Benátkách nebo v Drážďanech přistavbě paláců či v Londýně při opravěnábřeží Temže. O výborných vlastnostechčeského vápna se ve svém díle Miscellaneahistorica regni Bohemiae zmiňujei Bohuslav Balbín (17. stol.).