Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 7: ZemědělstvíZemědělství se po roce 1989 velmi obtížně adaptovalo na nové společenské podmínky, které nastaly v procesutransformace ekonomiky a přibližování se Evropské unii. Došlo k velkému poklesu zemědělské výroby, a tov důsledku transformace zemědělství a rozsáhlých restitucí zemědělského majetku. Česká republika tak ztratilapotravinovou soběstačnost a objevil se dříve neznámý problém neobdělávané zemědělské půdy. Pozdějirozvoj zemědělství negativně ovlivnil i levný dovoz zemědělských produktů ze zahraničí. Pokles zaměstnanosti v zemědělstvía nízké mzdy v tomto sektoru negativně ovlivnily rozvoj venkova.Na druhou stranu po roce 1989 došlo k významnému snížení negativních vlivů zemědělství na životní prostředí.Pozitivně se měnila struktura zemědělského půdního fondu – zvyšovala se rozloha luk a pastvin na úkor orné půdy.Aplikace hnojiv poklesla, a tím se snížilo plošné znečišťování povrchových i podzemních vod. Přesto i nadále zůstávávelká zátěž povrchových vod dusíkem. Značné emise amoniaku pocházejí z živočišné výroby. Na polovinu se snížiloi užívání prostředků chemické ochrany rostlin.Zemědělství plní i další společenské funkce, z nichž nejdůležitější je obhospodařování venkovské krajiny: péčeo krajinu, o její obyvatelnost, vyváženost, estetický vzhled. Krajině je nutno navrátit ekologickou stabilitu danouzejména její rozmanitostí: remízky, meze, rozptýlená zeleň, stromořadí, rybníčky, mokřady, břehové porosty. Součástízemědělství by měla být i systematická ochrana biologické rozmanitosti rostlin a živočichů. Po roce 2000 je proto snaharozvíjet tzv. multifunkční zemědělství, které využívá i mimoprodukční funkce půdy, jako je funkce krajinotvorná,vodohospodářská, protierozní či rekreační. Pozitivně je možno hodnotit postupný rozvoj ekologického zemědělství.Multifunkční zemědělství může být důležitým faktorem rozvoje venkova, tzn. rozvoje environmentálních a sociálníchfunkcí se zahrnutím nových pracovních příležitostí.7.1 Dynamika sektoru v letech 1990–2006Na zemědělství působilo po roce 1989 několik faktorů, které nepříznivě ovlivnily jehorozvoj. V roce 1990 byly odbourány dotace na potraviny (záporná daň z obratu), což vyvolalojejich zdražení o 25 %. Následně se snížila i poptávka po potravinách. Významně byly omezenydotace do zemědělství, které původní výší odpovídaly úrovni dotací do zemědělstvípřiznávaných v zemích EU. Současně byl český trh s potravinami otevřen zahraniční konkurenci.Import zemědělských produktů se zvyšoval. Výsledkem byla relativní nadvýrobazemědělských produktů a silný tlak na redukci zemědělské výroby.Od roku 1991 vývoj zemědělství významně ovlivnily restituce zemědělského majetku, kterébyly svým rozsahem největší v Evropě. Půda a náhrady za zvířata a mobilní inventář bylyvydávány osobám, které většinou zemědělsky nepodnikaly a z velké části ani na venkově nežily.Vyplácení náhrad v naturální podobě přispělo k značnému snížení stavu hospodářskýchzvířat, zejména skotu. V důsledku peněžních náhrad v mnoha případech došlo k dalšímu zadluženíčásti transformovaných zemědělských družstev. Jejich menší část se rozpadla, většíčást se přetransformovala, obvykle na nedružstevní podnikatelské subjekty. Došlo k situaci,kdy asi 90 % zemědělské půdy bylo v nájmu a část z ní nebyla obhospodařována vůbec.Důsledkem restitucí je velké roztříštění vlastnictví půdy. Převážná část zemědělské půdy(více než 3 400 000 hektarů) je ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, z toho jsou asi 3miliony malých vlastníků s průměrnou rozlohou půdy 0,44 ha. Trh s takto vlastněnou půdou bylvšak minimální, neboť převážná většina vlastníků zemědělské půdy na pozemcích nehospodařilaa pronajímala je. Na velký počet malých podniků připadala pouze malá část zemědělské půdy.K 31. 12. 2005 představovaly malé podniky do 10 ha zemědělské půdy 65,4 % všech podnikůa obhospodařovaly pouze 2 % celkové výměry zemědělské půdy. U velkých podniků nad 1 000 hazemědělské půdy na pouhých 2,3 % podniků připadlo téměř 57,5 % zemědělské půdy.Do zemědělství řadíme vlastní zemědělskourostlinnou a živočišnou výrobu– tzv. prvovýrobu. S podmiňujícímizemědělskými službami (sledují se mimozemědělství a ne samostatně) a navazujícímpotravinářským průmyslem zemědělstvívytváří zemědělsko-potravinářskýkomplex. Ten spolu s dodavateli průmyslovýchvstupů do zemědělství vytvářízemědělsko-průmyslový komplex.Restituce probíhaly na základě zákonač. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnickýchvztahů k půdě a zákona č. 42/1992 Sb.,o úpravě majetkových vztahů v družstvech,včetně jejich novel a prováděcích předpisů.Podle celoplošného zemědělského sčítáníAgrocenzus 2000 hospodařily zemědělsképodniky na půdě, která jim z 92 % nepatřilaa měly ji pouze v pronájmu. Podle strukturálníhošetření v roce 2003 činil podílnajaté půdy na celkové výměře zemědělsképůdy obhospodařované respondenty tohotošetření 89 %, z toho 97 % právnickýchosob a 70 % fyzických osob.