Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 1: Transformace ekonomiky a makroekonomický vývoj1.3.3 Daňové úlevy z důvodů ochrany životního prostředíKromě daňových povinností existuje rovněž celá řada daňových úlev a osvobození. Daňovéúlevy (jako forma podpory) mohou být významným nástrojem v ochraně životníhoprostředí. Na začátku 90. let se daňové úlevy z důvodů ochrany životního prostředí vyskytovalyjen výjimečně. K 1. 1. 1993 bylo využito řady úlev zvýhodňujících technologie, paliva,případně druhy dopravy a používaní paliv méně environmentálně škodlivých. Šlo zejménao osvobození některých druhů veřejné dopravy od silniční daně a její snížení pro vozidlas nižšími emisemi, vyšší spotřební daň na olovnatý než bezolovnatý benzín (k 1. 1. 1996 byloale zrušeno) a na alternativní pohonné hmoty, o osvobození od daně z nemovitostí u nemovitostís významem pro ochranu životního prostředí a o zařazení řady ekologicky příznivýchvýrobků do zvýhodněné (nižší) sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Od roku 2004 však bylyvšechny výrobky zařazené dosud do snížené sazby DPH z důvodů ochrany životního prostředía úspor paliv a energie a využívání obnovitelných zdrojů přeřazeny do základní sazby DPH,tj. 22 % (resp. 19 % po vstupu ČR do EU).1.3.4 Poplatky za znečišťování a využívání přírodních zdrojůPlatby za znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů jsou postupnězaváděny již od poloviny 60. let 20. století. Jednalo se o poplatky za znečišťování ovzduší,poplatky za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných vod, za odběry povrchovýcha podzemních vod a odvody za zábor zemědělského půdního fondu k nezemědělskýmúčelům. V průběhu let až do současnosti se poplatkový systém rozvinul na 16 druhů plateb.Úhrada poplatků je řízena pravidly stanovenými příslušnými zákony, ve kterých jsou uvedenyrovněž sazby poplatků za jednotku. Plátci jsou zejména průmyslové firmy a společnostiposkytující služby občanům (např. zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadníchvod, nakládání s komunálním odpadem, centralizované dodávky tepla). Věcnou kontrolouplacení poplatků je pověřena ve většině případů Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)nebo krajské úřady. Poplatky vybírá nejčastěji Celní správa, ale také obce, Český báňský úřada správce vodního toku.Současné poplatky za znečišťování a využívání přírodních zdrojů:• za znečišťování ovzduší (provozovatelé zvláště velkých a velkých a středních stacionárníchzdrojů – výnos je příjmem SFŽP; provozovatelé malých stacionárních zdrojů – výnosje příjmem obcí)• za výrobu a dovoz regulovaných látek a výrobků, které obsahují freony (výnos je příjmemSFŽP – tyto poplatky ale v praxi vstupem ČR do EU skončily)• za odebrané množství podzemní vody (50 % výnosu získává SFŽP, 50 % kraje)• za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (výnos získává SFŽP)• za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních (výnos získávají obce)• za uložení odpadů (výnos základní sazby získávají obce, výnos rizikové přirážky SFŽP)• na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků• za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálníchodpadů (výnos získávají obce)• za registraci a za roční evidenci v seznamu oprávněných osob podle zákona o obalech(výnos získává SFŽP)• z dobývacího prostoru (získávají obce)• z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravěa zušlechtění (75 % získávají obce, 25 % státní rozpočet)• za trvalé a dočasné odnětí půdy ze zemědělského nebo lesního půdního fondu na základězákona o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního zákona (60 % získává SFZP, 40 %obce)Charakter uživatelských poplatků mají poplatky za odběr povrchové vody k úhradě správyvodních toků a správy povodí a za odvoz tuhého komunálního odpadu.Pokud jsou poplatky za znečišťování životníhoprostředí stanovovány absolutníčástkou, je jejich reálný dopad ovlivňovánvýškou inflace. Tak např. poplatekza odběr podzemních vod průmyslovýmipodniky byl v roce 1992 stanoven ve výši2 Kč/m 3 . Výše poplatku zůstala stejná aždo roku 2002, kdy se poplatek zvýšil na3 Kč/m 3 , ale reálná hodnota původníhopoplatku byla v té době v důsledku růstucen průmyslových výrobců jen 1,29 Kč.Ceny průmyslových výrobků se ovšemdále zvyšují a dopad poplatku na výrobcese snižuje. V oblasti ochrany ovzduší sevšak sazby většiny poplatků nezvyšují.