Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých částic (PM 10) je situace podobná, dominance NSD je ještě výraznější (při spalováníbenzínu tuhé emise vznikají podstatně méně). Velmi vysoký nárůst podílu IAD z téměřnulových hodnot na 15 % je důsledkem zvyšování počtu osobních automobilů se vznětovým(naftovým) motorem a přeřazení dodávkových vozidel do 3,5 t hmotnosti z NSD do IAD. Provývoj struktury emisí NO xa PM 10je dále typický pokles znečištění z motorové železniční a vodnídopravy, které je v současné době téměř zanedbatelné. Odráží pokles přepravních výkonů,změny datové základny spotřeby nafty a u železnice též elektrifikaci dalších tratí.Vývoj emisí z IAD byl oproti nákladní silniční dopravě příznivější i přesto, že počet vozidelse za období 1990–2007 téměř zdvojnásobil a dosáhl více než 4 milionů. Stojí za tím zřetelnýpokles měrné emisní náročnosti (vyprodukovaných emisí na jednotku výkonu), v důsledkutechnologického vývoje (modernější, účinnější motory), zavádění trojcestných katalyzátorůa vymizení nejvíce znečišťujících dvoutaktních motorů.U emisí CO 2, nejvýznamnějšího skleníkového plynu ovlivněného člověkem, je situace odlišná.Od roku 1990 narůstal podíl IAD na jeho celkové produkci z dopravy a v roce 2006 jižtvořil více jak polovinu emisí CO 2z dopravy. Podíl NSD dosáhl v roce 2006 přibližně třetinyvšech emisí z dopravy, zbývající šestinu produkovaly autobusy a letecká doprava. Tato situaceje důsledkem velkého množství osobních vozidel a jejich nízké přepravní efektivnosti – tj.počtu přepravených osob na jednotku spotřebovaného paliva a uvolněného znečištění.Produkce skleníkových plynů z dopravy od roku 1990 výrazně narůstala. Zatímco v roce1990 tvořily emise z motorové dopravy asi 5 % celkových emisí CO 2, v roce 2006 se již jednaloo více jak 13 %. Při současném poklesu emisí skleníkových plynů ze stacionárních zdrojů jsouemise z dopravy příčinou stagnujícího či dokonce mírně rostoucího trendu celkových emisía tudíž i příspěvku k zátěžím klimatického systému. Zvýšení emisí skleníkových plynů z dopravymezi roky 1990 a 2005 bylo v ČR třetí nejvyšší v Evropě, jak ukazuje Graf 6.12.Změny emisí skleníkových plynů z dopravy v zemích evropskéhohospodářského prostoru v letech 1990–2005 [%]200Graf 6.12Zdroj: European Topic Center/Air and ClimateChange, EEA 2008150100500-50EstonskoLitvaBulharskoLotyšskoFinskoŠvýcarskoŠvédskoSpojené královstvíLichtenštejnskoEFTA4FrancieIslandEU15ItálieEEA32SlovenskoDánskoBelgieNorskoEU12PolskoNizozemskoRumunskoMaltaSlovinskoRakouskoPortugalskoKyprIrskoLucembursko6.2.2 Zábor půdy dopravní infrastrukturouZábor půdy silniční infrastrukturou, při metodických změnách jejího sledování, vzrostlz 840,8 km 2 v roce 1990 na 842,9 km 2 v roce 1998 a 856,8 km 2 v roce 2006. Zábor půdy železničnídopravou se snížil ze 141,8 km 2 v roce 1990 na 141,5 km 2 v letech 1995–2004. Záborpůdy leteckou a vodní infrastrukturou činil v celém období 11,7 km 2 . Celkový zábor půdy dopravníinfrastrukturou činil v roce 2006 asi 1 021 km 2 , tj. cca 1,3 % území ČR.Je třeba rozlišovat přímý a celkový zábor půdy dopravními komunikacemi. Přímý záborpůdy zahrnuje plochu zastavěnou dopravními komunikacemi. Rozdíl do celkového záborupůdy tvoří plocha, která není přímo zastavěná dopravní komunikací, ale je její blízkostí zásadněznehodnocena pro jiné účely (zářezy, náspy, příkopy). Velký celkový zábor půdy majíletiště.