Kapitola 9: Vodní hos<strong>po</strong>dářství9.7 Úpravy odtokuZ celkové délky vodních toků (76 000 km) jich je upravena přibližně třetina (23 624 kmv <strong>roce</strong> 2006). Vliv konkrétních úprav toku na odtokové <strong>po</strong>měry je <strong>po</strong>dle jejich typu a účelurozdílný.Rozsáhlé úpravy vodních toků, včetně jejich napřimování, opevňování břehů a vytvářeníhladkých koryt se u nás uskutečňovaly systematicky již od <strong>po</strong>vodně v <strong>roce</strong> 1882 s vrcholemv 70. a 80. letech 20. století. Takto upravené úseky vodních toků sice zvyšují splavnost a průtočnostřek, mají však <strong>po</strong>dstatně nižší biodiverzitu, retenční schopnost a rychlejší odtokvody, což z ekologického a proti<strong>po</strong>vodňového hlediska není příznivé. Termín „upravený vodnítok“ nezahrnuje <strong>po</strong>uze výše zmíněné úpravy, ale také úseky toků revitalizovaných. V případědobře provedené revitalizace jsou takovými úpravami toky včetně jejich niv navracenypřírodě blízkému stavu a ovlivňují tak <strong>po</strong>zitivně odtokové <strong>po</strong>měry.Pod<strong>po</strong>ru revitalizačních projektů zajišťuje MŽP od roku 1992 Programem revitalizace říčníchsystémů (PRŘS). Organizačním zajištěním programu je od roku 1996 <strong>po</strong>věřena Agenturaochrany přírody a krajiny ČR (do roku 1995 byly <strong>po</strong>věřeny <strong>po</strong>dniky Povodí, s. p.). PRŘS jeformulován jako program obnovy, stabilizace a péče o vodní režim krajiny. Náplní projektůnení <strong>po</strong>uze revitalizace přirozené funkce vodních toků a prvků s retenční schopností krajiny.Nejvíce projektů je věnováno výstavbě a obnově vodních nádrží a od roku 2003 se stal důležitousoučástí i <strong>po</strong>dprogram „Výstavba a obnova ČOV a kanalizací včetně umělých mokřadů“,který <strong>po</strong>máhá řešit problémy s odkanalizováním a čištěním odpadních vod v obcích s <strong>po</strong>čtemekvivalentních obyvatel do 2 000.Statistická data upravenosti toků nerozlišují typy úprav koryt, resp. jejich význam. Nejvícejsou upraveny velké toky, a to zejména na dolních úsecích. Změny délky vodních tokůjsou v některých případech ovlivněny jejich mírným prodloužením vlivem zákonného převoduhraničních toků do správ Povodí či upřesněním délek toků v průběhu sledovaného období.Určité snížení délky umělých kanálů či <strong>po</strong>čtu objektů ve správě Povodí bylo ovlivněno privatizacía restitucí do soukromého vlastnictví.Převážná většina přírůstku délky vodních toků ve správě Zemědělské vodohos<strong>po</strong>dářskésprávy a jejich upravenosti vyplývá z přesunu délek melioračních kanálů na základě přehodnocenído kategorie upravených vodních toků. Tento fakt a privatizace závlahových soustavse tedy <strong>po</strong>dílely rovněž na zkrácení délky melioračních kanálů.Upravenost toků, jejich revitalizace a vliv vodních nádrží jsou aktuální problematikoudiskutovanou v souvislosti s ovlivněním odtokových <strong>po</strong>měrů při <strong>po</strong>vodních. Extrémní <strong>po</strong>vodněv červenci 1997 na Moravě a ve Slezsku si vyžádaly 50 obětí, přímé ekonomické škodyčinily 63 mld. Kč. Další ničivé <strong>po</strong>vodně v srpnu 2002 v Čechách si vyžádaly 17 obětí, příméekonomické škody byly 73 mld. Kč. Významné byly i <strong>po</strong>vodně v červenci 1998 na Rychnovsku,v březnu 2000 v severovýchodních Čechách a <strong>po</strong>vodně na přelomu března a dubna 2006.Zdržení vody v krajině je důležité zejména v souvislosti s <strong>po</strong>lohou ČR na rozvodí tří moří,kdy naprostá většina toků zde pramení, a naše vodní bohatství je závislé především na atmosférickýchsrážkách. Negativní vliv uměle napřímených či dokonce zatrubněných tokůa nevhodného využití krajiny je zřejmý zejména u <strong>po</strong>vodní s menším kulminačním průtokem.Přitom lepší retence vody v <strong>po</strong>vodí toku na<strong>po</strong>máhá z<strong>po</strong>malení odtoku vody i při významnějších<strong>po</strong>vodních, a umožňuje tak především prodloužení předstihu před kulminací (pro možnosturčité regulace a proti<strong>po</strong>vodňové přípravy) a zploštění <strong>po</strong>vodňové vlny. Zdržení vodyv krajině a hos<strong>po</strong>daření s vodami <strong>po</strong>vrchovými i <strong>po</strong>dzemními, stejně jako protierozní a dalšíopatření, jsou rovněž zásadní pro zmírnění dopadů období sucha. Více o protierozních opatřeníchv kapitole Zemědělství.Délka vodních toků zahrnuje přirozené,upravené nebo umělé vodní toky bezkanálů a přivaděčů či převodů vody.V ideálním případě by pro využití krajinymělo platit, že se v záplavových územíchnic cenného nestaví ani neskladuje, půdav blízkosti vodních toků se neorá, vyššíjezy v obcích a městech se rekonstruujína klopné (aby za <strong>po</strong>vodně nezvyšovalyhladinu vodního toku). Stávajícíměsta a obce nacházející se v záplavovýchúzemích se chrání hrázemi, <strong>po</strong>kud v nichnelze dostatečně rozšířit příslušný vodnítok. Mimo obce a města by se stávající,převážně napřímená, koryta vodních tokůměla uvést do stavu přírodě blízkého,např. vytvořením meandrů, zdrsněnímjejich dna a snížením hloubky koryt proumožnění rozlivů v místech, kde neškodí.Příkladem nevhodného využití krajiny jevyužití niv toků jako orné půdy, která ječasto mechanizací zhutněná, odvodnění<strong>po</strong>zemků, rozorávání protierozních mezí,kácení rozptýlené zeleně či všeobecnězastavěnost území, která znemožňujevsakování vody do půdy.
128 | 129Realizované akce Programu revitalizace říčních systémůGraf 9.11600500400300200100019961997199819992000200120022003200420052006Revitalizace vodních toků a retenčníschopnosti krajiny, zásahy na tokua v <strong>po</strong>vodí, rybí přechody [<strong>po</strong>čet akcí]Výstavba a obnova nádrží včetněodbahňování [<strong>po</strong>čet akcí]Výstavba ČOV, kanalizací a zakládáníumělých mokřadů [<strong>po</strong>čet akcí]Projektová dokumentace [<strong>po</strong>čet akcí]Náklady [mil. Kč]Zdroj: VÚV T.G.M., v. v. i.V <strong>roce</strong> 1997 bylo provedeno členění jennově zahajovaných akcí a proto uvádíme<strong>po</strong>uze celkový <strong>po</strong>čet realizovaných akcí.Upravenost vodních toků a umělé kanályTab. 9.31990 1996 2006Zdroj: VÚV TGM, v. v. i.Délka vodních toků [km] 16 720 16 636 16 916Podniky <strong>po</strong>vodí– upraveno [%] 33,1 33,9 33,8Délka kanálů (bez plavebních) [km] 608 585 416Zemědělskávodohos<strong>po</strong>dářskásprávaPřirozené toky [km] 33 814 33 999 35 700– upraveno [%] 34,8 39,1 40,3meliorační kanály [km] 14 937 12 683 11 531Důkazem závažnosti problematiky ovlivnění odtokového režimu zásahy člověka do krajinyi samotných vodních toků je zvýšená četnost <strong>po</strong>vodní v <strong>po</strong>sledních letech a souvisejícívysoké škody na majetku. Škody jsou navíc umocňovány minulou neod<strong>po</strong>vědnou výstavbouv záplavových územích. Zákon o vodách a novela zákona o územním plánování a stavebnímřádu sice výstavbu od roku 2002 neumožňovaly, nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánovánía stavebním řádu, však tuto výstavbu opět nezakazuje a tak často výstavba v záplavovýchúzemích v ČR <strong>po</strong>kračuje.Vzhledem k tomu, že se v minulosti <strong>po</strong>vodně s těžkými následky vyskytly na našem územína<strong>po</strong>sledy koncem 19. století, byl princip předběžné opatrnosti a preventivních opatřeníoslaben a přehlížen. V reakci na katastrofální <strong>po</strong>vodně z let 1997 a 1998 byla vypracovánaa usnesením vlády č. 382 z 19. 4. 2000 schválena Strategie ochrany před <strong>po</strong>vodněmi proúzemí České republiky jako dokument základu systémového přístupu v této oblasti a jakovýchodisko pro formulaci <strong>po</strong>třebných opatření. Na jejím základě byl vypracován programPrevence před <strong>po</strong>vodněmi.Pro realizaci 1. etapy programu Prevence před <strong>po</strong>vodněmi (2002–2006) byla schválenapůjčka od Evropské investiční banky ve výši 60 mil. EUR (cca 1,8 mld. Kč). Další zdroje financováníplynuly z výnosů z privatizací prostřednictvím účtu Operace státních finančních aktiva ze státního roz<strong>po</strong>čtu. Tyto prostředky byly doplněny vlastními zdroji žadatelů (zejménastátních <strong>po</strong>dniků Povodí a Lesy České republiky, s. p.). Bylo realizováno téměř 400 proti<strong>po</strong>vodňovýchopatření o celkových nákladech 4,15 mld. Kč. Hlavním cílem 2. etapy programu jedalší snižování úrovně ohrožení a <strong>po</strong>vodňových rizik v záplavových oblastech vodních toků.Program je navržen jako rámcový a bude plněn do využití všech prostředků určených na financováníprogramu <strong>po</strong>uze efektivními akcemi.Vstupem do EU získala ČR přístup k systému finanční <strong>po</strong>moci, jejímž hlavním nástrojemjsou strukturální fondy. Projekty revitalizace vodních toků, úpravy k obnově funkce pramennýchoblastí a mokřadů a budování a obnova retenčních nádrží a suchých <strong>po</strong>ldrů byly<strong>po</strong>d<strong>po</strong>rovány operačním programem Infrastruktura v rámci opatření 3.1 – Obnova environmentálníchfunkcí území.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79:
Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř