Kapitola 8: Lesní hos<strong>po</strong>dářství8.2.6 Zalesňování zemědělské půdyVýměra lesů se v ČR vesměs zvyšuje zalesňováním zemědělské půdy. V letech <strong>1989</strong>–2006bylo dle ČÚZK v ČR nově zalesněno asi 20 000 ha zemědělské půdy. Zalesňování probíhá v ČRvíce méně plynule, bez větších výkyvů.8.2.7 Transformace lesůZásadní změny v lesním hos<strong>po</strong>dářství byly zahájeny v <strong>roce</strong> 1991 formou restitucí lesních<strong>po</strong>zemků původním vlastníkům a privatizací velké části movitého majetku tehdejších státníchlesů. V <strong>roce</strong> 2006 byl <strong>po</strong>díl státních lesů <strong>po</strong>uze 59,6 % (z toho Lesy ČR, s.p. obhos<strong>po</strong>dařovaly85,9 % lesů). Obecní lesy spravovaly 15,6 % lesního fondu, soukromé 23,3 % a ostatní 1,5 %.Podíl lesního hos<strong>po</strong>dářství na tvorbě HDP se snížil z 1 % v <strong>roce</strong> <strong>1989</strong> na 0,6 % v <strong>roce</strong> 2004.Na hrubé přidané hodnotě se lesní hos<strong>po</strong>dářství v ČR v <strong>roce</strong> 2007 <strong>po</strong>dílelo 0,62 % v běžnýchcenách (zelené zprávy o stavu lesů ČR). V tomto ukazateli se však neodráží význam lesůa jejich mimoprodukčních funkcí (klimatická, vodohos<strong>po</strong>dářská, půdoochranná a rekreačnězdravotní), ani skutečnost, že les patří k nejvýznamnějším přírodním zdrojům a činitelům,které <strong>po</strong>zitivně ovlivňují životní prostředí. Zahrneme-li k lesům dřevozpracující průmysla vstupy do lesního hos<strong>po</strong>dářství, <strong>po</strong>díl „lesního komplexu“ na zaměstnanosti i hrubém domácímproduktu činí 5 %. Navíc jde vesměs o aktivity na venkově s nedostatkem pracovníchpříležitostí.Přirozená, současná a do<strong>po</strong>ručená druhová skladba lesů [%]Skladba lesů Přirozená Současná Do<strong>po</strong>ručenáSmrk 11,2 53,1 36,5Tab. 8.4Zdroj: Zelená zpráva o stavu lesů v ČRv <strong>roce</strong> 2005, MZe 2006Jedle 19,8 0,9 4,4Borovice 3,4 17,2 16,8Modřín 0,0 3,9 4,5Ostatní jehličnany 0,3 0,2 2,2Celkem jehličnany 34,7 75,3 64,4Dub 19,4 6,6 9,0Buk 40,2 6,6 18,0Habr 1,6 1,2 0,9Jasan 0,6 1,2 0,7Javor 0,7 1,1 1,5Jilm 0,3 0,0 0,3Bříza 0,8 2,9 0,8Lípa 0,8 1,0 3,2Olše 0,6 1,5 0,6Ostatní listnaté 0,3 1,5 0,6Celkem listnaté 65,3 23,7 35,6Holina 0,0 1,0 0,0
114 | 1158.3 Zdravotní stav lesůHodnocení zdravotního stavu lesa v České <strong>republice</strong> není jednoznačné. Podle domácíchmetodik se zlepšuje rostoucí lesnatost, což dokazují zejména zvyšující se zásoby dřeva napni, zlepšující se druhová skladba lesů a zvyšující se <strong>po</strong>zitivní působení lesů na krajinu. Podlezahraničních metodik speciální ochrany přírody se však zdravotní stav lesů v ČR zhoršuje.Zhoršujícím se ukazatelem je především druhová biodiverzita lesních ekosystémů.8.3.1 Poškozování lesů imisemiNegativní vliv imisí na lesy lze určovat rozsahem imisní nahodilé těžby. Její vývoj byl příznivýa v hodnoceném období se <strong>po</strong>hyboval <strong>po</strong>d 1 % z objemu nahodilé těžby – viz Graf 8.3.Zásadní snížení emisí SO 2, tuhých látek a NO xv 90.letech výrazně snížilo <strong>po</strong>škozování lesůimisemi. Na vývoj lesních <strong>po</strong>rostů, zejména v Krušných a Jizerských horách, však nadále působíokyselující složky akumulované v lesních půdách z minulých období i současné, třebaževýrazně snížené imise. V nej<strong>po</strong>stiženějších lokalitách jsou proto <strong>po</strong>užívány chemické melioracevápněním a hnojením lesních <strong>po</strong>rostů.V současné době je ze vzdušných <strong>po</strong>lutantů hlavním stresovým faktorem pro lesy přízemníozon. Jeho koncentrace výrazně překračují cílový imisní limit vyjádřený jako ex<strong>po</strong>zičníindex AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (<strong>po</strong>dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb.,o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší) na velké části území České republiky. Přízemníozon způsobuje viditelné symptomy (příznaky) na listech a jehličí, ovlivňuje fyziologickéfunkce rostlin a vede k předčasnému odumření stromů a ke změnám ve s<strong>po</strong>lečenstvu (<strong>po</strong>tlačenícitlivějších druhů ve prospěch odolnějších).8.3.2 Defoliace (odlistění)Zahraniční metodiky <strong>po</strong>suzují zdravotní stav lesů především <strong>po</strong>dle defoliace (odlistění),kterou hodnotí buď na základě družicových snímků, <strong>po</strong>řizovaných ve vegetačním období odjara do <strong>po</strong>zdního léta (takže nezachycují celoroční vývoj defoliace), nebo <strong>po</strong>zemním šetřenímna monitorovacích plochách ICP Forests (celkem 306 ploch), které se u nás provádí jižod roku 1986. Podle těchto metodik se stav defoliace jehličnatých lesů se stářím nad 60 let<strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1990 nejprve prudce zhoršil a od roku 1998 se zhoršoval již jen mírně (Graf 8.8).Největším <strong>po</strong>dílem je zastoupená druhá třída defoliace, tedy odlistění dosahující 25–60 %.Pozitivním zjištěním je, že se nezvyšuje plocha <strong>po</strong>rostů spadajících do třetí a čtvrté třídydefoliace.Zdravotní stav lesních dřevin se monitoruje každý rok i v jiných evropských zemích. V <strong>roce</strong>2006 byly shromážděny údaje o stavu defoliace z 32 zemí a výzkum se týkal téměř 130 000stromů na 6 000 plochách. U téměř 25 % všech stromů byla ztráta jehlic nebo listů více než25 %, a byly tak klasifikovány buď jako stromy <strong>po</strong>škozené nebo mrtvé. Tyto výsledky ukazujína <strong>po</strong>třebu <strong>po</strong>kračující ostražitosti ohledně stavu evropských lesů a hledání mechanismupro jejich záchranu.Jeden z aktuálních programů EU/ICP Forests je zaměřen na efektivní monitoring hmyzíchškůdců, což je současná nejvýznamnější příčina defoliace stromů. Sledují a kvantifikují setaké vlivy extrémních situací, jako bylo intenzivní sucho ve střední Evropě v <strong>roce</strong> 2003.Defoliace (odlistění) vzniká působenímrůzných negativních vlivů na lesy (fyziologickýmsuchem, biotickými škůdci, např.houbami, kůrovci a listožravým hmyzem,imisemi a mechanickými vlivy). Hodnotíse v p<strong>roce</strong>ntech s přesností na 5 % a ječleněna <strong>po</strong>dle 5 tříd. Negativně ovlivňujeplnění produkčních i mimoprodukčníchfunkcí lesa.Defoliace lesů mladších 60 let se sledujeaž od roku 1998. Listnaté <strong>po</strong>rosty nad60 let věku na rozdíl od jehličnatých nezaznamenávajívýrazné trendy v defoliaci– nejvíce zastoupená je třída defoliace 1.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř