Kapitola 8: Lesní hos<strong>po</strong>dářstvíLesní hos<strong>po</strong>dářství prošlo v <strong>po</strong>sledních letech významnou transformací, jejímž základem byla obnova tržníekonomiky a u části lesů i jejich restituce. V důsledku nepříznivého vývoje cen surového dříví se ale ekonomikalesního hos<strong>po</strong>dářství vyvíjela problematicky. Rozvoj lesního hos<strong>po</strong>dářství významně ovlivnil novýzákon o lesích č. 289/1995 Sb.Příznivě se vyvíjel přístup lesního hos<strong>po</strong>dářství k péči o životní prostředí. Zvyšovala se lesnatost a přirozenáobnova lesů, <strong>po</strong>kračovalo také zalesňování zemědělské půdy a do roku 2005 se dařilo stále snižovat nahodiloutěžbu. Zlepšovala se i druhová skladba lesů – zejména se zvyšoval <strong>po</strong>díl listnatých dřevin na obnovovaných lesních<strong>po</strong>rostech. Těžba dřeva sice rostla, ale s výjimkou roků 2006 a 2007 nepřevyšovala přirozený přírůstek dřeva,a nedocházelo tedy k nadměrnému přetěžování lesů.Nepříznivě je třeba hodnotit především zhoršený zdravotní stav lesů zvyšováním defoliace (odlistění) většinylesů. K tomu docházelo i přes výrazné snížení jejich imisní zátěže. Málo se dařilo obnovovat lesy územních systémůekologické stability krajiny.8.1 Kategorie lesa a lesnatost našeho územíLesní hos<strong>po</strong>dářství na území ČR vznikalo od <strong>po</strong>loviny 18. století, kdy Marie Terezie byla nucenacísařskými dekrety reagovat na rostoucí nedostatek dřeva v zemi. Lesní zákon č. 166/1960Sb. zavedl rozdělení lesů na tzv. lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hos<strong>po</strong>dářské,kde se i nadále hos<strong>po</strong>daří <strong>po</strong>dle kritéria zabezpečení dlouhodobých vysokých dodávek dřeva.Zvýšené <strong>po</strong>žadavky na nenahraditelné mimoprodukční funkce lesa nebyly dostatečně zohledňovány.Jednak proto, že nebyly nikdy vyjádřeny zcela konkrétně, ale i proto, že základním kritériemefektivnosti v lesním hos<strong>po</strong>dářství byla vždy dlouhodobá maximální produkce dřeva.V <strong>roce</strong> 1990 téměř všechny lesy řídil a spravoval státní <strong>po</strong>dnik Lesy České republiky, v malémrozsahu existovaly i lesy vojenské, školní a<strong>po</strong>d. Významná část lesů spadala do kategoriezvláštního určení (rekreační lesy, lázeňské lesy, chráněné oblasti přirozené akumulace vod,ochranná pásma zdrojů pitné vody, zvlášť chráněná území) a některé i do kategorie lesůochranných (obvykle s cílem bránit erozi lesní půdy), viz Tab. 8.1.Od roku 1996 se do lesů zvláštního určení nezahrnují lesy vážně <strong>po</strong>škozené imisemi. Problémemje, že se jednotlivé základní kategorie lesů reálně překrývají. V lesích zvláštního určeníse i nadále často hos<strong>po</strong>daří stejně jako v lesích hos<strong>po</strong>dářských. Požadavky na odlišnézpůsoby hos<strong>po</strong>daření v jednotlivých typech lesů zvláštního určení nebyly nikdy <strong>po</strong>drobně zanesenydo právních předpisů. Dnes je hlavním kritériem soukromých vlastníků zisk, což v lesnímhos<strong>po</strong>dářství znamená opět zájem o produkčně nejvýnosnější jehličnaté monokultury.Lesnatost našeho území se od minima v <strong>po</strong>lovině 18. století (cca 25 %) zvyšovala až na33,3 % v <strong>roce</strong> 1990. Docházelo k zalesňování především svažitých <strong>po</strong>zemků v horských a <strong>po</strong>dhorskýchoblastech, které nebylo možné efektivně zemědělsky využívat. Pro vyšší výtěžnostbyly vysazovány především smrkové monokultury a na písčitých půdách i borové monokultury.Ty však byly a jsou značně zranitelné nepříznivým <strong>po</strong>časím i škůdci. S rozvojem průmyslurostly emise tuhých i plynných škodlivin, a tím i negativní ovlivnění zdravotního stavu zejménasmrkových lesů imisemi. Ovlivněny byly i mimoprodukční funkce lesů.Výměra lesní půdy na území ČR trvale mírně stoupá. V letech <strong>1989</strong>–2006 se zvýšila asio 20 000 ha, viz Graf 8.1. V <strong>roce</strong> 2006 dosáhla 2 649 tis. ha. Lesnatost ČR se v letech <strong>1989</strong>–2006 zvýšila z 33,3 % na současných 33,6 %, lesnatost České republiky je tak osmá nejvyššív Evropské unii. Nejlesnatějšími kraji byly v <strong>roce</strong> 2006 kraje Liberecký (44,4 %), Karlovarský(43,3 %) a Zlínský (40 %), nejnižší lesnatost měly Hl. m. Praha (10 %) a kraje Středočeský(27,2 %) a Jihomoravský (28,1 %).Kategorie lesaPodle lesního zákona č. 289/1995 Sb. selesy člení dle převažujících funkcí na lesyochranné, lesy zvláštního určení a lesyhos<strong>po</strong>dářské. Do kategorie lesů ochrannýchse zařazují lesy na mimořádně nepříznivýchstanovištích, vysokohorské lesy<strong>po</strong>d hranicí stromové vegetace chránícíníže <strong>po</strong>ložené lesy a lesy na ex<strong>po</strong>novanýchhřebenech a lesy v klečovém lesním vegetačnímstupni. Lesy zvláštního určení jsoulesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejíse v pásmech hygienické ochranyvodních zdrojů I. stupně, v ochrannýchpásmech zdrojů přírodních léčivých a stolníchminerálních vod, na území národníchparků a národních přírodních rezervací.Do kategorie lesů zvláštního určení lzedále zařadit lesy, u kterých veřejný zájemna zlepšení a ochraně životního prostředínebo jiný oprávněný zájem na plněnímimoprodukčních funkcí lesa je nadřazenfunkcím produkčním (lesy lázeňské,příměstské, s vodoochrannou funkcí,chráněné oblasti přirozené akumulace vodatd.). Lesy hos<strong>po</strong>dářské jsou ty, které nejsouzařazeny v kategorii lesů ochrannýchnebo lesů zvláštního určení.Národní inventarizace lesů ČR v letech2001–2004 nově dohledala asio 106 000 ha lesa více, než bylo evidovánoa je uvedeno v Grafu 8.1.
108 | 109Vývoj zařazení lesů do kategorií [%]Rok Lesy hos<strong>po</strong>dářské Lesy ochranné Lesy zvláštního určeníTab. 8.1Zdroj: ÚHÚL1980 78,2 4,0 17,81990 58,4 2,5 39,12000 76,7 3,5 19,82004 75,3 3,1 21,62006 75,8 2,8 21,4Trvalé zábory lesní půdy pro výstavbu [ha/rok]Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Tab. 8.2Zdroj: MŽPha 125 107 93 137 206 75 154 136Vývoj výměry lesní půdy [tis. ha]2 700Graf 8.1Zdroj: ČÚZK2 6002 5002 4002 3002 200192019301945195019601970198019902000200420052006Lesnatost krajů, 2006 [%]Obr. 8.1Karlovarský krajÚstecký krajLiberecký krajKrálovéhradecký kraj0–10 %11–28 %29–31 %32–40 %41–45 %Zdroj: MZePlzeňský krajHlavní město PrahaStředočeský krajPardubický krajLesnatost je <strong>po</strong>díl lesní půdy na rozlozeurčitého území [%].Olomoucký krajMoravskoslezskýkrajVysočinaJihočeský krajJihomoravský krajZlínský krajVýstavba zejména liniových staveb vede k trvalému i přechodnému záboru lesní půdy.Zájem o zábory lesní půdy by měly snížit <strong>po</strong>platky za trvalé a dočasné odnětí lesní půdy,které byly v ČR zavedeny od 1. 1. 1996. Vycházejí z padesátinásobku čisté dřevní produkcelesa, který je násoben koeficientem mimoprodukčních funkcí lesů (vodohos<strong>po</strong>dářská, půdoochrannáklimatická, estetická a rekreačně zdravotní funkce).Lesní půda je půda <strong>po</strong>krytá lesním<strong>po</strong>rostem nebo jinak slouží lesnímuhos<strong>po</strong>dářství (paseky vznikající <strong>po</strong> těžběv rámci obnovy lesa, účelové lesní komunikacea<strong>po</strong>d.).
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř