Kapitola 7: ZemědělstvíZemědělství se <strong>po</strong> <strong>roce</strong> <strong>1989</strong> velmi obtížně adaptovalo na nové s<strong>po</strong>lečenské <strong>po</strong>dmínky, které nastaly v p<strong>roce</strong>sutransformace ekonomiky a přibližování se Evropské unii. Došlo k velkému <strong>po</strong>klesu zemědělské výroby, a tov důsledku transformace zemědělství a rozsáhlých restitucí zemědělského majetku. Česká republika tak ztratila<strong>po</strong>travinovou soběstačnost a objevil se dříve neznámý problém neobdělávané zemědělské půdy. Pozdějirozvoj zemědělství negativně ovlivnil i levný dovoz zemědělských produktů ze zahraničí. Pokles zaměstnanosti v zemědělstvía nízké mzdy v tomto sektoru negativně ovlivnily rozvoj venkova.Na druhou stranu <strong>po</strong> <strong>roce</strong> <strong>1989</strong> došlo k významnému snížení negativních vlivů zemědělství na životní prostředí.Pozitivně se měnila struktura zemědělského půdního fondu – zvyšovala se rozloha luk a pastvin na úkor orné půdy.Aplikace hnojiv <strong>po</strong>klesla, a tím se snížilo plošné znečišťování <strong>po</strong>vrchových i <strong>po</strong>dzemních vod. Přesto i nadále zůstávávelká zátěž <strong>po</strong>vrchových vod dusíkem. Značné emise amoniaku <strong>po</strong>cházejí z živočišné výroby. Na <strong>po</strong>lovinu se snížiloi užívání prostředků chemické ochrany rostlin.Zemědělství plní i další s<strong>po</strong>lečenské funkce, z nichž nejdůležitější je obhos<strong>po</strong>dařování venkovské krajiny: péčeo krajinu, o její obyvatelnost, vyváženost, estetický vzhled. Krajině je nutno navrátit ekologickou stabilitu danouzejména její rozmanitostí: remízky, meze, rozptýlená zeleň, stromořadí, rybníčky, mokřady, břehové <strong>po</strong>rosty. Součástízemědělství by měla být i systematická ochrana biologické rozmanitosti rostlin a živočichů. Po <strong>roce</strong> 2000 je proto snaharozvíjet tzv. multifunkční zemědělství, které využívá i mimoprodukční funkce půdy, jako je funkce krajinotvorná,vodohos<strong>po</strong>dářská, protierozní či rekreační. Pozitivně je možno hodnotit <strong>po</strong>stupný rozvoj ekologického zemědělství.Multifunkční zemědělství může být důležitým faktorem rozvoje venkova, tzn. rozvoje environmentálních a sociálníchfunkcí se zahrnutím nových pracovních příležitostí.7.1 Dynamika sektoru v letech 1990–2006Na zemědělství působilo <strong>po</strong> <strong>roce</strong> <strong>1989</strong> několik faktorů, které nepříznivě ovlivnily jehorozvoj. V <strong>roce</strong> 1990 byly odbourány dotace na <strong>po</strong>traviny (zá<strong>po</strong>rná daň z obratu), což vyvolalojejich zdražení o 25 %. Následně se snížila i <strong>po</strong>ptávka <strong>po</strong> <strong>po</strong>travinách. Významně byly omezenydotace do zemědělství, které původní výší od<strong>po</strong>vídaly úrovni dotací do zemědělstvípřiznávaných v zemích EU. Současně byl český trh s <strong>po</strong>travinami otevřen zahraniční konkurenci.Im<strong>po</strong>rt zemědělských produktů se zvyšoval. Výsledkem byla relativní nadvýrobazemědělských produktů a silný tlak na redukci zemědělské výroby.Od roku 1991 vývoj zemědělství významně ovlivnily restituce zemědělského majetku, kterébyly svým rozsahem největší v Evropě. Půda a náhrady za zvířata a mobilní inventář bylyvydávány osobám, které většinou zemědělsky ne<strong>po</strong>dnikaly a z velké části ani na venkově nežily.Vyplácení náhrad v naturální <strong>po</strong>době přispělo k značnému snížení stavu hos<strong>po</strong>dářskýchzvířat, zejména skotu. V důsledku peněžních náhrad v mnoha případech došlo k dalšímu zadluženíčásti transformovaných zemědělských družstev. Jejich menší část se rozpadla, většíčást se přetransformovala, obvykle na nedružstevní <strong>po</strong>dnikatelské subjekty. Došlo k situaci,kdy asi 90 % zemědělské půdy bylo v nájmu a část z ní nebyla obhos<strong>po</strong>dařována vůbec.Důsledkem restitucí je velké roztříštění vlastnictví půdy. Převážná část zemědělské půdy(více než 3 400 000 hektarů) je ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob, z toho jsou asi 3miliony malých vlastníků s průměrnou rozlohou půdy 0,44 ha. Trh s takto vlastněnou půdou bylvšak minimální, neboť převážná většina vlastníků zemědělské půdy na <strong>po</strong>zemcích nehos<strong>po</strong>dařilaa pronajímala je. Na velký <strong>po</strong>čet malých <strong>po</strong>dniků připadala <strong>po</strong>uze malá část zemědělské půdy.K 31. 12. 2005 představovaly malé <strong>po</strong>dniky do 10 ha zemědělské půdy 65,4 % všech <strong>po</strong>dnikůa obhos<strong>po</strong>dařovaly <strong>po</strong>uze 2 % celkové výměry zemědělské půdy. U velkých <strong>po</strong>dniků nad 1 000 hazemědělské půdy na <strong>po</strong>uhých 2,3 % <strong>po</strong>dniků připadlo téměř 57,5 % zemědělské půdy.Do zemědělství řadíme vlastní zemědělskourostlinnou a živočišnou výrobu– tzv. prvovýrobu. S <strong>po</strong>dmiňujícímizemědělskými službami (sledují se mimozemědělství a ne samostatně) a navazujícím<strong>po</strong>travinářským průmyslem zemědělstvívytváří zemědělsko-<strong>po</strong>travinářskýkomplex. Ten s<strong>po</strong>lu s dodavateli průmyslovýchvstupů do zemědělství vytvářízemědělsko-průmyslový komplex.Restituce probíhaly na základě zákonač. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnickýchvztahů k půdě a zákona č. 42/1992 Sb.,o úpravě majetkových vztahů v družstvech,včetně jejich novel a prováděcích předpisů.Podle celoplošného zemědělského sčítáníAg<strong>roce</strong>nzus 2000 hos<strong>po</strong>dařily zemědělské<strong>po</strong>dniky na půdě, která jim z 92 % nepatřilaa měly ji <strong>po</strong>uze v pronájmu. Podle strukturálníhošetření v <strong>roce</strong> 2003 činil <strong>po</strong>dílnajaté půdy na celkové výměře zemědělsképůdy obhos<strong>po</strong>dařované res<strong>po</strong>ndenty tohotošetření 89 %, z toho 97 % právnickýchosob a 70 % fyzických osob.
96 | 97Vývoj objemu hrubé zemědělské produkce ve stálých cenách roku <strong>1989</strong> [mld. Kč]12090Graf 7.1Hrubá rostlinná produkceHrubá živočišná produkceHrubá zemědělská produkceZdroj: MZe603001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Intenzita chovu hos<strong>po</strong>dářských zvířat (jarní stavy), index 1990 = 10012010080Graf 7.2SkotPrasataDrůbežZdroj: ČSÚPrasata a drůbež na 100 ha orné půdy,skot na 100 ha zemědělské půdy.60401990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Vývoj objemu hrubé zemědělské produkce v letech 1990–2006 ukazuje Graf 7.1. Celkový<strong>po</strong>kles objemu zemědělské výroby mezi roky 1990 a 2006 byl asi 34 %. Pouze v úrodném <strong>roce</strong>2004 zaznamenala zemědělská výroba růst, a proti roku 1990 byla nižší o 27 %.V důsledku tohoto <strong>po</strong>klesu se Česká republika stala nesoběstačnou v <strong>po</strong>travinách našehoklimatického pásu. Pokles zemědělské výroby se projevil i snížením zaměstnanosti v zemědělství(viz Graf 7.5). Pěstování energetických plodin (prakticky jen řepky olejky) <strong>po</strong>kleszemědělské výroby jen zhoršilo.Zvláště zřetelný byl <strong>po</strong>kles živočišné výroby, který ukazuje Graf 7.2. Stavy skotu na 100 hazemědělské půdy <strong>po</strong>klesly na přibližně 49 % stavu roku 1990, což má pro životní prostředí nepříznivédopady ve formě narůstající rozlohy nevyužívaných luk a pastvin i nedostatku kvalitníchlévské mrvy. Velká část starých přírodně cenných květnatých luk byla zanedbávána a přidelším období nekosení se snižovala jejich biodiverzita a přírodní hodnota. Snížení intenzitychovu prasat o 24 % (ze 142 na 108 kusů na 100 ha orné půdy) a drůbeže o 10 % (z 1 035 na 936kusů na 100 ha orné půdy) je z hlediska životního prostředí příznivé, neboť tyto velkochovyjsou významným zdrojem znečištění, zejména znečištění dusíkatými látkami (amoniak).Pro životní prostředí jsou důležité i stavy ovcí, případně koz, jejichž pastva ve střednícha vyšších <strong>po</strong>lohách <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ruje údržbu pastvin a luk. Stavy ovcí se ale snížily z 430 000 v <strong>roce</strong>1990 na 90 000 v <strong>roce</strong> 2000, k roku 2006 došlo k navýšení <strong>po</strong>čtu na 148 000. Stavy koz sesnížily z 42 000 v <strong>roce</strong> 1990 jen na 14 000 kusů v <strong>roce</strong> 2006.Z celkové rozlohy České republiky 78 864 km 2 zaujímal k 31. 12. 2006 zemědělský půdnífond (ZPF) 42 544 km 2 , tedy 54 % plochy. Jeho celková výměra se v letech 1991–2006 měnilajen málo – do roku 2006 <strong>po</strong>klesla asi o 0,8 % (absolutně o 331 km 2 ). Významnější změny bylyve struktuře ZPF, které jsou uvedeny v Tab. 7.1. Rozloha orné půdy se snížila o 5,6 %, předevšímve prospěch trvalých travních <strong>po</strong>rostů (růst o 17,2 %), což přispívá k naplňování přirozenýchfunkcí krajiny. Výměra orné půdy na obyvatele <strong>po</strong>klesla v <strong>roce</strong> 2006 na 0,287 ha, cožje o 7,6 % méně než v <strong>roce</strong> 1990. I když se struktura zemědělského půdního fondu zlepšila,orná půda se na ní i nadále <strong>po</strong>dílí 71,5 %; žádoucí je <strong>po</strong>díl orné půdy ještě snížit a velké lányrozdělit rozptýlenou zelení, protierozními mezemi a<strong>po</strong>d.Zemědělský půdní fond (zemědělskoupůdu) tvoří orná půda, louky, pastviny,vinice, chmelnice, ovocné sady a zahrady.Nezemědělskou půdu tvoří půdalesní, půda vodních toků a nádrží, půdaneplodná (např. skály), ostatní půda(parky, hřbitovy, s<strong>po</strong>rtoviště aj.) a půdazastavěná.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149:
Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř