Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

84 | 856.1.5 Zaměstnanost v sektoru dopravyZaměstnanost v dopravě se v letech 1989–2005 snížila o 9 % (viz Graf 6.6). Zatímco zaměstnanostv silniční dopravě se zvýšila o 124 % a v letecké o 10 %, zaměstnanost v železničnídopravě se snížila o 59 %, ve vodní dopravě o 83 % a v MHD o 18 %.Zaměstnanost v železniční a vodní dopravě snižoval v 90. letech zejména pokles přepravníchvýkonů, po roce 2000 se jednalo zejména o modernizaci vybraných hlavních tratí a zaváděnísystémů dálkového řízení železniční dopravy.Významné jsou nepřímé vlivy dopravy na zaměstnanost. Nedostatečná dopravní dostupnostzvyšuje nezaměstnanost obyvatel ekonomicky slabých regionů, zejména ve spojenís nabídkou nízkých mezd, naopak dobrá dopravní dostupnost (např. napojení regionu nadálniční síť) simuluje investice a vytváří nové pracovní příležitosti.Zaměstnanost v jednotlivých oborech dopravy – fyzičtí pracovníci200 000150 000100 00050 000Graf 6.6ŽelezničníSilničníVodníLeteckáMHDCelkemZdroj: V letech 1989–1992 vše a v letech1993–1996 celkem ČSÚ. MHD od roku 1997 dlevýročních správ sdružení 19 velkých podnikůMHD, údaje za léta 1992–1996 chybí.Ostatní – Ročenky dopravy ČR.0198919901991199219931994199519961997199819992000200120022003200420052006V roce 1992 nejsou data k dispozici,u MHD ani v období 1992–1996.6.1.6 Spotřeba energie v dopravěPři klesající energetické náročnosti národního hospodářství v letech 1989–2006 setrakční spotřeba energie v motorové dopravě zvyšovala a podíl motorové dopravy na celkovéspotřebě energie se tak zvýšil z 10 % v roce 1990 na 22 % v roce 2006 (viz Graf 6.7). Celkovýnárůst trakční spotřeby energie v motorové dopravě dosáhl 91 % ze 131 tis. na 251 tis. TJ.Spotřeba trakční elektřiny v železniční dopravě v ČR se po roce 1989 snižovala z cca1 754 GWh v roce 1989 na 1 508 GWh v roce 1993 a 1 173 GWh v roce 2006. Přispěl k tomu i zřetelnýpokles výkonů nákladní železniční přepravy. Podíl trakční spotřeby elektrických druhůdopravy na konečné spotřebě energie v ČR se v letech 1990–2005 snížil z 0,76 % na 0,5 %.Vývoj trakční spotřeby energie vyplývá z vývoje výkonů jednotlivých druhů osobní a nákladnídopravy a jejich tzv. měrné energetické náročnosti. Ta udává poměr přepravního výkonuna spotřebovanou energii – tedy kolik oskm nebo tkm v průměru přepravíme na jednotkuspotřebované energie. Logicky platí, že čím menší přepravní výkon daný druh dopravyna jednotku spotřebované energie uskuteční, tím je příslušný druh dopravy energetickynáročnější.Jak uvádí Tab. 6.3, nejvyšší energetickou náročnost mají individuální automobilová a nákladnísilniční doprava. Nárůst spotřeby energie ve sledovaném období je proto možné odůvodnitzvyšováním přepravních objemů energeticky nejnáročnějších odvětví dopravy. Energetickynejúspornější je naopak elektrická trakce nákladní železniční dopravy a v osobní dopravěmetro, následováno tramvajemi, trolejbusy a elektrickou trakcí železnice. Tato skutečnost sevysvětluje tím, že kolej klade ocelovému kolu drážního vozidla asi 6x menší odpor než silnicepneumatice. Značnou roli také hraje vytížení vozidel, které je nejvyšší u MHD.Zatímco trakční spotřeba motorových druhů dopravy se zvýšila o 91 %, jejich přepravnívýkony se zvýšily v osobní dopravě o 46 % a v nákladní dopravě (bez ropovodů) o 116 %.Existuje spotřeba energie v dopravětrakční, tj. energie spotřebovaná napohon vozidel, a celková, která zahrnujei spotřebu energie při souvisejících činnostech(v objektech letišť, nádraží, přístavů,opravnách dopravních prostředkůad.). Tato kategorie zahrnuje i činnostis dopravou jen volně související – službycestujícím, pracovníkům dopravy aj.Trakční spotřeba energie se zjišťuje nazákladě bilance výroby, dovozu, vývozua prodeje pohonných hmot. Energetickýobsah jednotlivých druhů pohonnýchhmot se přepočítává na TJ. V letech2005–2006 byla ale datová základnaspotřeby pohonných hmot a tím i emisízásadně přepočítána, takže spotřebanafty vodní dopravou se snížila na 20 %,motorové železnice na 40 %, autobusůasi o třetinu. Přepočet byl provedendosud zpětně jen do roku 2000, takžeobdobí do roku 1999 a po roce 2000 májen omezenou a v případě vodní, motorovéželezniční a autobusové dopravy velminízkou vypovídací schopnost.