Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vliv zemědělství na kvalitu vodV souvislosti se snižováním spotřeby agrochemikálií se zlepšuje kvalita povrchových vod.Nejnáchylnější ke znečištění je kvalita mělké podzemní vody. Ta se v letech 1995–2005 mírnězlepšovala, avšak nadlimitní výskyty koncentrací dusičnanů v posledních letech spíšestoupají – viz Tab. 7.2. Situace je proti 80. letům příznivější, ale vyžaduje další pozornost.Jedním z nástrojů umožňujícím čelit negativním vlivům provozu velkochovů drůbežea prasat je integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC). V resortu zemědělství bylov roce 2007 vydáno 138 rozhodnutí o integrovaném povolení ve smyslu zákona č. 76/2002Sb., o integrované prevenci, v platném znění (109 rozhodnutí v roce 2006, 61 rozhodnutív roce 2005, 69 rozhodnutí v roce 2004 a 5 rozhodnutí v roce 2003). V rámci IPPC se prosazujíkromě jiného i opatření na snížení zápachu z živočišné výroby.Současná technická a environmentální úroveň velkochovů drůbeže a prasat v ČR umožňujesplnit kritéria používání nejlepších dostupných technik (BAT) ve většině případů zapředpokladu dodržování podmínek stanovených ve složkových zákonech.Investičně náročné je zejména dodržování požadavků nitrátové směrnice, kritérií BAT prozpracování exkrementů drůbeže a prasat a uplatňování technologií omezujících emise amoniaku,pachových a dalších látek.Uplatňování vědeckého pokroku a změn vědeckých poznatků se projevuje zejména vevyužívání automatických systémů krmení, klimatizace, třídění, prosvěcování, označovánía balení vajec a v zavádění národních BAT. BAT, které snižují spotřebu vody a energie, jsouv současnosti běžně využívány. Výjimku představuje rekuperace tepla ze stájí drůbeže, kteráje příliš nákladná. Úsporu surovin – krmiv, vody, vitamínů, minerálních látek, léčiv apod.umožňuje využívání počítačových jednotek a medikátorů v chovech drůbeže i prasat a přechodna tekuté krmení v chovech prasat.Požadavek na dokumentaci a vedení záznamů o provozu a jeho podmínkách je naopaknejčastěji nedodržovaným postupem, ačkoliv je finančně nejméně náročným. Časově nejdostupnějšímitechnikami jsou zásady správné zemědělské praxe; nejdelší dobu vyžadujezavedení používání BAT s vysokými finančními náklady, jako jsou např. bioplynové stanice.Vývoj kvality vody na hraničních profilech dle ukazatele dusičnanový dusík [mg/l]141210864V roce 2005 bylo sledováno 147 mělkýchvrtů, soustředěných převážněv nivách řek Labe, Orlice, Jizery, Ohře,Dyje, Moravy, Bečvy, Opavy a Odry. Tytopodzemní vody jsou snadno zranitelné,s vysokým koeficientem filtracea s rychlým postupem znečištění.Stanovovalo se celkem 150 ukazatelů,měřily se 2 x za rok.Graf 7.8Labe – DěčínMorava – LanžhotOdra – BohumínI. tř.II. tř.III. tř.IV. tř.Zdroj: MZe2020002001200220032004200520062007Počet překročení limitů (pitná voda) dusíkatých látek ve vodách mělkých vrtů [%]Tab. 7.2UkazatelPovolená hodnotapro pitnou vodu1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005Zdroj: ČHMÚAmonné ionty < 0,5 mg/l 27,3 23,3 21,4 19,2 21,5 21,6 20,5Dusičnany < 50 mg/l 21,2 16,4 18,3 20,6 22,9 19,2 20,8