13.07.2015 Views

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

50 | 51Těžba výhradních ložisek vybraných nerostných surovin v CHKO [tis. t]800600Graf 3.13Černé uhlíZemní plynJílyCihlářské surovinyZdroj: Geofond40020001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Těžba výhradních ložisek vápenců a stavebních surovin v CHKO [tis. t]1086Graf 3.14VápenceStavební kámenŠtěrkopískyZdroj: Geofond42019901991199219931994199519961997199819992000 2001 2002 2003 2004 2005Velkým problémem, který vzniká zejména při těžbě černého uhlí, jsou <strong>po</strong>ddolovaná územíohrožená propady půdy, kontaminace horninového prostředí z odkališť úpravárenskýchkalů, kontaminace horninového prostředí důlními vodami. V souladu s plánem rekultivačníchprací probíhá <strong>po</strong>stupná náprava škod v horninovém prostředí, především rekultivací<strong>po</strong>ddolovaných ploch a odkališť.Při hlubinné těžbě černého uhlí dochází také k výronům důlního plynu – metanu, a tozejména v ostravsko-karvinské oblasti. Za určitých <strong>po</strong>dmínek hrozí nebezpečí vznícení nebovýbuchu směsi metanu se vzduchem. Důlní plyn je z dolů odčerpáván a dodáván jako energetickásurovina do teplárenských provozů a dále do technologických p<strong>roce</strong>sů v průmyslovévýrobě. Likvidační a sanační práce <strong>po</strong> těžbě černého uhlí a lignitu představují zejména rekultivaciodvalů a čerpání a vy<strong>po</strong>uštění důlních vod, které však významnou zátěž životníhoprostředí nepředstavují.Z palivoenergetických surovin se v CHKO těží <strong>po</strong>uze ropa a zemní plyn. Jsou těženy v CHKOBeskydy a Bílé Karpaty. Vzhledem ke své celkové těžbě, ropa v objemu cca 0,4 % a zemní plyn9,3 %, jsou dopady na životní prostředí méně významné.Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje zajišťování nebo likvidaci starých důlníchděl, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a to v nezbytně nutném rozsahu. Hlavnímifinančními zdroji využívanými na zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejichnásledků jsou úhrady za vyhrazené vydobyté nerosty <strong>po</strong>skytované MŽP na základě usnesenívlády č. 906 ze dne 12. září 2001. Výši vynaložených nákladů uvádí Tab. 3.3.S <strong>po</strong>stupným útlumem těžby a úpravy uranu se <strong>po</strong>stupně zvyšuje <strong>po</strong>díl sanací a likvidacíbývalých dolů a úpraven uranu, které zajišťuje státní <strong>po</strong>dnik DIAMO. Po těžbě uranu je okolníprostředí, zejména voda, kontaminováno přirozenými radionuklidy, které se odstraňují v dekontaminačníchstanicích speciálními technologiemi. Součástí likvidačních prací je i čerpánía čištění kontaminovaných vod ze sanačních dolů a úpraven, které se následně vy<strong>po</strong>uštějído vodotečí. V p<strong>roce</strong>su asanace <strong>po</strong>dzemních důlních prostorů se určitý <strong>po</strong>díl čerpaných kontaminovanýchvod využívá jako sekundární surovinový zdroj k výrobě cenného chemickéhoproduktu. Usnesení vlády č. 687 ze dne 12. 6. 2000 před<strong>po</strong>kládá odstranění veškerých následkůtěžby a zpracování uranu do roku 2040.Staré důlní dílo je buď opuštěné <strong>po</strong>dzemnídílo nebo opuštěný lom. Původníprovozovatel ani jeho právní zástupceneexistuje nebo není znám. MŽP zajišťujestará důlní díla a vede jejich registr.Těžba uranu ve Stráži <strong>po</strong>d Ralskembyla zastavena v <strong>roce</strong> 1996. Těžbaprobíhala metodou chemickéholoužení ložiska uranu a při těžbě bylodo <strong>po</strong>dzemí vtlačeno více jak 5 mil. tunkyseliny sírové, která kontaminovala cca260 mil. m 3 <strong>po</strong>dzemních vod.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!