Kapitola 3: Těžba nerostných surovin3.3 Vliv odvětví na stav životního prostředíTěžba surovin svou činností negativně působí na životní prostředí. Jedná se hlavně o záboryzemědělského a lesního půdního fondu, zvýšenou prašnost a hlučnost v místech získávánítěchto surovin, ale i nadměrné zatížení lokální silniční sítě nákladní dopravou. Při těžbědochází k nevratným změnám krajinného reliéfu, ke změnám režimu a ke snížení hladinya zásob <strong>po</strong>dzemních vod a k jejich kontaminaci.Rizikem jsou však stále četné staré opuštěné především rudní doly a jejich odvaly, kteréobsahují toxické kovy a kyselé důlní vody vznikající při oxidaci pyritu. Důsledky staré hornickéčinnosti jsou stále patrné i na sedimentech řek kontaminovaných těžkými kovy.Z hlediska životního prostředí je zejména významné snížení těžby nerostných surovinv chráněných krajinných oblastech. Na <strong>po</strong>čátku 90. let 20. století došlo k velkému sníženítěžby, která v <strong>roce</strong> 1994 dosáhla 50 % oproti roku 1990 a v <strong>roce</strong> 2004 cca 35 %. V <strong>roce</strong> 2003probíhala těžba v 17 CHKO a ve 4 CHKO byla <strong>po</strong>stupně zastavena. Z hlediska zatížení plochytěžbou trvá nepříznivý stav v CHKO Český kras, kde zatížení území těžbou v <strong>roce</strong> 2003 dosahovalo26 266 t/km 2 (těžba vápenců), přičemž za kritické zatížení území je <strong>po</strong>važována hodnota10 000 t/km 2 . Jak ukazuje následující Graf 3.13, těžba některých nerostných surovin (černéhouhlí a jílů) byla úplně zastavena, u ostatních surovin těžba v CHKO <strong>po</strong>stupně klesala.V současné době se těží v CHKO nejvíce vápenců (zejména v Českém a Moravském krasu)a stavebních surovin, zejména stavební kámen a štěrkopísky – viz Graf 3.14. Jejich těžba mávýrazné dopady na cenné přírodní oblasti.Také těžba drceného kameniva je velkým problémem, zejména v CHKO České středohoří.Stěnovými lomy ve svazích, často jen ve vrcholových partiích kopců, je silně narušován ažzásadně měněn krajinný ráz. Při privatizaci ložisek kamene, která proběhla na <strong>po</strong>čátku devadesátýchlet, byla prodána řada dosud netěžených ložisek, která do budoucna představujídalší vážné ohrožení přírody a krajiny Českého středohoří.Souhrnně se v CHKO těží cca 4,4 % celkové těžby kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickouvýrobu (dekoračního kamene), 22,7 % celkové těžby stavebního kamene (drcenéhokameniva), 6,3 % celkové těžby štěrkopísků a 0,8 % celkové těžby cihlářských surovin.Z CHKO <strong>po</strong>chází cca 59,5 % celkové těžby živců a 27,2 % celkové těžby karbonátů. Ostatnínerudní suroviny se v CHKO netěží.Při <strong>po</strong>volování dalších lokalit, kde by měla být zahájena těžba drceného kameniva či štěrkopísků,je nutné zvažovat možnosti náhrady štěrkopísků recyklovanými materiály. Dobýváníštěrkopísků významně nevratně ovlivňuje zásoby a kvalitu <strong>po</strong>dzemní vody. Mimo to jsoučasto ložiska štěrkopísků situována do míst s vysokou bonitou půdy, a tak dochází i k úbytkunejkvalitnějších půd.Negativní vliv na životní prostředí má především těžba uhlí. Značným problémem je záborpůdy, prašnost a často i hlučnost techniky a mechanizace. O <strong>po</strong>stupu záboru půdy a uloženíodtěžené zeminy se rozhoduje v báňském řešení. Prašnost stejně jako hluk v okolí lomů jsoumonitorovány akreditovanými laboratořemi. Prašnost souvisí jak s těžbou uhlí a skrývky, taki s jejich dopravou. Možnosti jejího snížení jsou dány krytováním pásové dopravy, zachycovánímprašných částic při úpravě uhlí vodní mlhou, <strong>po</strong>užitím průmyslových vysavačů a<strong>po</strong>d.Potenciální ohrožení životního prostředí však představuje možnost překročení územníchekologických limitů těžby hnědého uhlí – závazných linií lomů a vnějších výsypek v Severočeskéhnědouhelné pánvi. Limity byly stanoveny usnesením vlády č. 444/1991 především zaúčelem chránit jeden z <strong>po</strong>sledních koridorů těžbou nepřevrstveného území pánve a důležitýbiokoridor mezi Krušnými horami a Českým středohořím a také ochránit zbylé <strong>po</strong>dkrušnohorskéobce před <strong>po</strong>stupem těžby.Nerostné bohatstvítvoří ložiska vyhrazených nerostů(výhradní ložiska). Jejich členění:• ložiska rud a sto<strong>po</strong>vých prvků,• ložiska palivoenergetických surovin,• ložiska nerudních surovin.Územní ekologické limity se týkajídolů Československé armády a doluBílina. Těžbě by musely ustoupit dvěobce, Horní Jiřetín a Černice. V minulémstoletí těžbě ustoupilo 106 původníchobcí včetně 650 let starého královskéhoměsta Most.
50 | 51Těžba výhradních ložisek vybraných nerostných surovin v CHKO [tis. t]800600Graf 3.13Černé uhlíZemní plynJílyCihlářské surovinyZdroj: Geofond40020001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Těžba výhradních ložisek vápenců a stavebních surovin v CHKO [tis. t]1086Graf 3.14VápenceStavební kámenŠtěrkopískyZdroj: Geofond42019901991199219931994199519961997199819992000 2001 2002 2003 2004 2005Velkým problémem, který vzniká zejména při těžbě černého uhlí, jsou <strong>po</strong>ddolovaná územíohrožená propady půdy, kontaminace horninového prostředí z odkališť úpravárenskýchkalů, kontaminace horninového prostředí důlními vodami. V souladu s plánem rekultivačníchprací probíhá <strong>po</strong>stupná náprava škod v horninovém prostředí, především rekultivací<strong>po</strong>ddolovaných ploch a odkališť.Při hlubinné těžbě černého uhlí dochází také k výronům důlního plynu – metanu, a tozejména v ostravsko-karvinské oblasti. Za určitých <strong>po</strong>dmínek hrozí nebezpečí vznícení nebovýbuchu směsi metanu se vzduchem. Důlní plyn je z dolů odčerpáván a dodáván jako energetickásurovina do teplárenských provozů a dále do technologických p<strong>roce</strong>sů v průmyslovévýrobě. Likvidační a sanační práce <strong>po</strong> těžbě černého uhlí a lignitu představují zejména rekultivaciodvalů a čerpání a vy<strong>po</strong>uštění důlních vod, které však významnou zátěž životníhoprostředí nepředstavují.Z palivoenergetických surovin se v CHKO těží <strong>po</strong>uze ropa a zemní plyn. Jsou těženy v CHKOBeskydy a Bílé Karpaty. Vzhledem ke své celkové těžbě, ropa v objemu cca 0,4 % a zemní plyn9,3 %, jsou dopady na životní prostředí méně významné.Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje zajišťování nebo likvidaci starých důlníchděl, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a to v nezbytně nutném rozsahu. Hlavnímifinančními zdroji využívanými na zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejichnásledků jsou úhrady za vyhrazené vydobyté nerosty <strong>po</strong>skytované MŽP na základě usnesenívlády č. 906 ze dne 12. září 2001. Výši vynaložených nákladů uvádí Tab. 3.3.S <strong>po</strong>stupným útlumem těžby a úpravy uranu se <strong>po</strong>stupně zvyšuje <strong>po</strong>díl sanací a likvidacíbývalých dolů a úpraven uranu, které zajišťuje státní <strong>po</strong>dnik DIAMO. Po těžbě uranu je okolníprostředí, zejména voda, kontaminováno přirozenými radionuklidy, které se odstraňují v dekontaminačníchstanicích speciálními technologiemi. Součástí likvidačních prací je i čerpánía čištění kontaminovaných vod ze sanačních dolů a úpraven, které se následně vy<strong>po</strong>uštějído vodotečí. V p<strong>roce</strong>su asanace <strong>po</strong>dzemních důlních prostorů se určitý <strong>po</strong>díl čerpaných kontaminovanýchvod využívá jako sekundární surovinový zdroj k výrobě cenného chemickéhoproduktu. Usnesení vlády č. 687 ze dne 12. 6. 2000 před<strong>po</strong>kládá odstranění veškerých následkůtěžby a zpracování uranu do roku 2040.Staré důlní dílo je buď opuštěné <strong>po</strong>dzemnídílo nebo opuštěný lom. Původníprovozovatel ani jeho právní zástupceneexistuje nebo není znám. MŽP zajišťujestará důlní díla a vede jejich registr.Těžba uranu ve Stráži <strong>po</strong>d Ralskembyla zastavena v <strong>roce</strong> 1996. Těžbaprobíhala metodou chemickéholoužení ložiska uranu a při těžbě bylodo <strong>po</strong>dzemí vtlačeno více jak 5 mil. tunkyseliny sírové, která kontaminovala cca260 mil. m 3 <strong>po</strong>dzemních vod.
- Page 1: ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5: Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7: Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9: Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103:
Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105:
Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109:
Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131:
Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135:
Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137:
Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139:
Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143:
Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147:
Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149:
Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř