Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 3: Těžba nerostných surovinŽivotnost lomů a dolů na hnědé uhlí(dle vytěžitelných zásob a skutečných těžeb v roce 2004)Graf 3.4Zdroj: MPO, Vupek-Economy, EnvirosVršanyCentrumLiboušBílinaDružbaMír2005 2015 2025 2035 2045 2055Disponibilita domácích vytěžitelných zásob hnědého uhlí je poměrně nízká, viz Graf 3.4.Využití velké části zásob hnědého uhlí (na Dole Bílina ve výši 120 mil. tun a v rámci 2. etapyrozvoje Dolu ČSA 256 mil. tun) je omezeno územními ekologickými limity, které ovlivňujízejména přípravu obnovy dožívajících uhelných elektráren.Útlum těžby uhlí nastal již v 80. letech 20. století, kdy se část elektřiny začala vyrábětv jaderné elektrárně Dukovany. Tento trend pokračoval i na začátku 90. let, kdy nižší poptávkupo energii způsobil propad hospodářství. Vliv na útlum těžby uhlí mělo i uzavírání starýchelektrárenských bloků během 90. let (viz kapitola Energetika).Na podzim roku 1992 vláda zpracovala program restrukturalizace uhelného průmyslu,který byl v prosinci 1992 usnesením vlády č. 691 schválen. Hlavním záměrem restrukturalizacebylo vytvoření konkurenceschopných privátních uhelných společností, útlum ztrátovýchtěžebních lokalit a financování tohoto útlumu. Součástí restrukturalizace uhelnéhoprůmyslu je i program útlumu, který řeší technické, ekologické a sociální dopady útlumutrvale ztrátových těžebních lokalit.Podle tohoto programu byly vytvořeny tři typy společností. První skupinu tvořily společnosti,které neměly naději ani v krátkodobém časovém horizontu ekonomicky obstát. Tytospolečnosti se začaly intenzivně utlumovat. Další skupinou byly společnosti, které z ekonomickéhohlediska nebylo nutné utlumit okamžitě. Třetí skupina byla tvořena společnostmi,u kterých se předpokládalo, že mají perspektivu a mohou být ekonomicky silné.Převážná část hnědého uhlí se dobývá v povrchových lomech Severočeské hnědouhelnépánve a Sokolovské pánve. Hnědé uhlí se využívá pouze pro energetické účely. Od roku 1990došlo k poklesu těžby hnědého uhlí z 78 980 tis. tun (v roce 1990) na 48 770 tis. tun (v roce2005), což znamená pokles o cca 38 % oproti roku 1990 – viz Graf 3.3. Sice se dále používá přivýrobě elektřiny a tepla ve velkých elektrárnách a teplárnách, ale významně se snížilo jehovyužití v malých a středních zdrojích, kde se v polovině 90. let 20. století výrazně prosadilzemní plyn. Další těžba hnědého uhlí v perspektivě desítek let narazí na vládou stanovenéekologické územní limity (usnesení vlády č. 444/1991).Zásadní problém přetrvává při nevhodném využívání hnědého uhlí v domácích (lokálních)topeništích, která způsobují v topném období cca 40 % prašnosti v ČR a emitují další rizikovélátky do ovzduší a poškozují zdraví obyvatel.Ve většině případů byly spojeny silné společnostis těmi, které se měly v budoucnuutlumit. Stát tímto opatřením předalnovým společnostem i povinnost podíletse na útlumu jejich ekonomicky slabšíchsubjektů. V současné době působí v těžebníoblasti společnosti - Mostecká uhelná,Severočeské doly a Sokolovská uhelnáv oblasti těžby hnědého uhlí a OKD a.s. těžícíčerné uhlí. Stát také převzal finančníodpovědnost za náklady na sociální dluhyminulosti a za náklady na technickoulikvidaci nepotřebných kapacit. Proces restrukturalizacea útlumu na povrchovýchdolech byl převážně proveden a financovánz vlastních zdrojů těchto společností.Za této situace proběhla privatizace formoutzv. kuponové privatizace. Dynamikaútlumu postupně od roku 1992 narůstala.V roce 1992 bylo utlumeno 6 lokalit,v roce 1995 pak 15 lokalit, v roce 1998už 33 lokalit a v roce 2002 přesáhl početutlumovaných lokalit 40, z toho 30 plněčinných uhelných lomů a dolů.3.1.2 Těžba uranuV 1. polovině 19. století se začala v Jáchymově těžit uranová ruda společně s rudamibarevných kovů. Používala se pro výrobu chemických sloučenin a pro výrobu radia. Rozvojtěžby uranu nastal až po 2. světové válce, kdy byla podepsána s tehdejším SSSR dohodao výzkumu a těžbě uranové rudy. V této době vznikl samostatný národní podnik Jáchymovskédoly, po mnoha organizačních změnách přetvořený v současný státní podnik DIAMO. Těžbase v následujících letech rozvinula v oblasti západních a jižních Čech a v Příbrami, na Trutnovskua také v oblasti Nového Města na Moravě.