Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 4: Zpracovatelský průmyslVýroba pryžových a plastových výrobkůToto odvětví zastupují dva výrobkové obory: výroba pryžových výrobků s dominantnípozicí výroby pneumatik a vzdušnic a výroba zboží z plastů se širokou sortimentní škálou(plastové díly strojů, přístrojů, vozidel, výrobky pro stavebnictví aj.). Výroba pryžovýcha plastových výrobků je charakterizována svým vlivem na životní prostředí jako reprezentantchemické výroby a následně i širokým užitím svých produktů. Již několik let patří k nejdynamičtějise rozvíjejícím odvětvím zpracovatelského průmyslu. Další zvyšování poptávky seočekává především v zemích střední a východní Evropy, kde v roce 2003 průměrná spotřebaplastů na obyvatele dosahovala 42 kilogramů za rok (v EU15 se v té době blížila 100 kilogramůmza rok). Gumárensko – plastikářský průmysl ČR je konkurenčně srovnatelný s vyspělýmistáty v rámci EU25 a jeho postavení se značně posílilo.Výroba nekovových minerálních výrobkůDalším významným oborem zpracovatelského průmyslu je výroba skla a skleněných výrobkůa výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků. Při poměrněstabilních cenách surovin má na růst cen produkce odvětví vliv především současný trendprogresivního zdražování energetických vstupů.Odvětví neprodukuje nebezpečné odpady, které by bylo nutno dále zpracovávat ve speciálníchvýrobních zařízeních. Většina odpadů je určena k dalšímu zpracování, a to jak vesklářském a keramickém průmyslu (střepy), tak i v průmyslu stavebních hmot (cihly, kamenina,beton apod.).Výroba hutních výrobkůHutní výroba v ČR patří k odvětvím, které prošlo širokým procesem modernizace, hlavněve vztahu k životnímu prostředí. Tato výroba je závislá na dovozech vstupních surovin,především železné rudy pro výrobu surového železa a dále na dovozu primárních kovů prodalší zpracování v odvětví neželezných kovů a slévárenství. Hutnictví a zpracování kovůpatří k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Spotřeba paliva energií v odvětví činí v měrných jednotkách více jak 24 GJ na tunu produkce.Příznivé hospodářské výsledky umožnily investice do inovací. Tím se zvýšila kvalita výrobkůa bylo umožněno přecházet na hodnotnější sortiment.Všechna klíčová výrobní zařízení v hutnictví již prošla procesem integrované prevence(IPPC) a technologická zařízení spadající pod tento proces jsou provozována na úrovni nejlepšíchdostupných technik (BAT).V imisně zatížených oblastech Moravskoslezského kraje přetrvávají problémy s PM 10,PM 2,5, NO xa polétavým prachem.Výroba elektrických strojů a zařízeníTradiční sortiment představují elektromotory, generátory, transformátory, elektrickározvodná a spínací zařízení, kabely a izolované vodiče a akumulátory. Významným je oborostatní elektrické vybavení, především pro automobilový průmysl.Trend k přechodu na sofistikovanější výrobky je v posledních letech podpořen i budovánímnových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit.Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie byla legislativa v oblasti vlastníchtechnických předpisů v elektrotechnických oborech kompatibilní s legislativou společenství.V oblasti ekologické byly některé nové směrnice zapracovány do našeho právního řáduteprve nedávno. Nově tak firmy musí ještě řešit zákaz používání olovnatých pájek a zpětnýodběr svých výrobků, které se staly odpadem (podle zákona č. 185/2001 Sb.). Většina firemjiž vyřešila problémy s ekologizací výroby, ať už se týkaly odpadních vod nebo emisí aromatickýchuhlovodíků z lakoven a impregnačních stanic do ovzduší.Jeden z klíčových úkolů odvětvípředstavuje nová chemická legislativaREACH, která vstoupila v platnost v roce2007. Týká se všech společností, kteréchemické látky v EU vyrábějí nebo je doEU dovážejí v množství větším než 1 t.Zavádí se povinnost registrace, testování,autorizace (povolování) a omezováníchemických látek. Finálním cílem jezajistit, aby se nejpozději od roku 2020používaly pouze chemické látky se známýmivlastnostmi, a to způsobem, kterýnepoškozuje životní prostředí a zdravíčlověka.V roce 2003 se nejvíce plastů v Evropěspotřebovalo k výrobě obalovýchmateriálů (37,2 %), dále ve stavebnictví(18,5 %) a v elektrotechnickém průmyslu(8,5 %). Změnila se struktura spotřeby,nejdynamičtěji roste spotřeba plastův automobilovém průmyslu a ve strojírenství.Vývoj v odvětví výrazně ovlivňuje i legislativaEU přijímaná v oblasti životníhoprostředí. Pro splnění požadavků plynoucíchz této legislativy se očekává, že doprostředků na ekologizaci hutní výrobybude nutno až do roku 2012 ročně vkládatcca 4–6 mld. Kč.Výrobci v rámci Evropské unie musídodržovat stále přísnější ekologickénormativy, týkající se provozu vozidel.V současné době se jedná o dalšízpřísnění norem, týkajících se emisíCO 2vznikajících provozem vozidel.Do budoucna se počítá i s navýšenímpodílu recyklovatelných součástí vozidel.Dosud chybí domácí produkce osobníchautomobilů na stlačený plyn, které jsouemisně nejvýhodnější.Výroba motorových vozidelAutomobilový průmysl se zásadním způsobem podílí na celkových hospodářských výsledcíchČeské republiky a buduje si silné postavení v rámci národního hospodářství.V roce 2006 bylo vyrobeno přes 800 tisíc osobních automobilů, z toho vývoz představovalokolo 650 tisíc vozů. Do budoucna budou automobilky Škoda Auto v Mladé Boleslavi a TPCAv Kolíně představovat až 15 % celkového exportu ČR a s další automobilkou Hyundai mohoumít výrobci osobních automobilů pětinový podíl na vývozu ČR.