Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 9: Vodní hospodářstvíDlouhodobý pokles odběrů v souvislosti se snižováním průmyslové výroby v důsledku restrukturalizacenárodního hospodářství i její náročnosti na vodu vlivem změn technologiíbyl od počátku 21. století nahrazen stagnací. Podobný trend vykazují odběry vod pro veřejnýsektor, kterému se podrobněji věnuje kap. 9.3. Podíl odběru vod pro průmyslový a veřejnýsektor je v mezinárodním srovnání stále vyšší než ve většině západoevropských zemích, kdeje většina vody odebírána především pro chlazení při výrobě elektrické energie. Příklademjsou Nizozemsko, Německo, Spojené království, Belgie, ale i Polsko. Severské země ale i Slovenskonaopak vykazují větší podíl odběrů vod pro průmysl na úkor energetiky. Využívánívod v zemědělství v ČR je tradičně nízké. Od počátku 90. let se závlahy dále snížily a následnékolísání je ovlivněno závlahami a tudíž i variabilitou v množství srážkového úhrnu. Významnýpodíl závlah vykazuje v Evropě Španělsko, Dánsko a Francie.Celkové odběry vod přepočtené na jednoho obyvatele ČR dosahují 200 m 3 /obyv., což je vesrovnání s průměrem EU15 cca 2,5krát méně. Problematická situace je především v Portugalskua Španělsku, a to nejen díky extrémním odběrům přes 800 m 3 /obyv./rok, ale zároveň i nedostatkuvodních zdrojů. S tím souvisí také využití odebíraných vod zejména pro zavlažování.Zdroj odebíraných vod se liší v závislosti na potřebné kvalitě i dostupnosti vodních zdrojů.Většina odběrů podzemních vod je realizována pro distribuci ve veřejných vodovodech.Povrchové vody mají své využití z poloviny v energetice a dále ve veřejném sektoru a průmyslu.Celkově je většina vod (dlouhodobě 75–80 %) u nás odebírána z povrchových zdrojů, cožodpovídá průměrným evropským podmínkám.Mezinárodní srovnání odběru vod, dostupná data [m 3 /obyvatele]1000Ve většině zemí EU převažují zdrojepovrchových vod nad podzemními.Vyrovnaná je situace v Lucembursku(52 % odběrů ze zdrojů podzemních).Zajímavostí je Dánsko a Island, kde97 % odběrů je z podzemních vod.Graf 9.3Zdroj: OECD8006004002000Dánsko (2002)Lucembursko (1999)Slovensko (2004)Spojené království (2003)Polsko (2003)Švédsko (2002)Švýcarsko (2002)Finsko (2001)Rakousko (2002)EU15Francie (2002)Nizozemsko (2001)Island (2003)Turecko (2001)Belgie (2002)Itálie (1998)Norsko (2002)Portugalsko (2000)Struktura odběrů povrchových a podzemních vod, 2006 [%]Graf 9.422,0Povrchové vody0,125,00,32,69,63,7Podzemní vodyVodovodyZemědělstvíEnergetikaPrůmyslOstatní uživatelé0,9Zdroj: VÚV TGM, v. v. i52,083,8