Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami zavedl přísné emisnílimity. Limity byly v roce 1991 stanoveny Opatřením Federálního výboru pro životní prostředí.Termín pro dosažení limitů byl stanoven k 31. 12. 1998.Zákon ovlivnil rozhodnutí ČEZ, a.s. odstavit v průběhu let 1991–1998 celkem 2 030 MW výkonuv hnědouhelných elektrárnách a rekonstruovat dalších 6 400 MW výkonu, což přineslovýznamné snížení sledovaných emisí. Kotle jednotlivých elektráren byly postupně odstavoványa modernizovány, probíhala také výstavba odsiřovacích zařízení s cílem snížit emiseSO 2, které spolu s NO xzpůsobují acidifikaci. Postup útlumu ukazuje Graf 2.12.V letech 1990 až 2006 se v ČR významně snížily emise SO 2z energetických zařízení na12 %, emise tuhých znečišťujících látek (TZL) na 7 %, emise NO xna 30,8 % a emise CO 2na74,1 % (k roku 1990) – viz Graf 2.13.Na celkové produkci emisí oxidu siřičitého v ČR se energetika podílí cca 63 % a v případěemisí oxidů dusíku činí její podíl 31,5 % (rok 2006). Vyšší podíl na emisích oxidů dusíku mápouze doprava (33,7 %).Hodnocení škodlivosti jednotlivých typů emisí prochází změnami. V současnosti se klade důrazna CO 2a ostatní skleníkové plyny všeobecně, jejichž zvýšené koncentrace v ovzduší působína změnu klimatu. Vzhledem k tomu, že energetika je v ČR z velké části založena na spalovánífosilních paliv, je podíl tohoto sektoru na celkových emisích skleníkových plynů převažující.Zdroje, které emitují do ovzduší znečišťujícílátky, jsou celostátně sledoványv tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťováníovzduší (REZZO). Databázi REZZO v ČRspravuje ČHMÚ.Při práškovém spalování uhlí se musíodsiřovat kouřové plyny, aby byly splněnylimity znečišťování ovzduší. Na odsířeníjednoho 110 MW bloku je potřeba 190 tvápence na den (cca 3,5 vagonu). Moderníalternativou k prachovému spalováníje atmosférické fluidní spalování, jeho výhodouje schopnost plnit limity týkající seochrany životního prostředí při spalovánírůzných paliv. Všechny technologie čištěníspalin, aplikované na starších spalovacíchjednotkách, jsou však technologiemikoncovými a kromě zvýšení provozníchnákladů a spotřeby energie se vyznačujínapř. vysokou spotřebou vápence.2.2.2 Odpady z energetikyEnergetika patřila historicky mezi významné producenty odpadů, což souvisí zejména seskladbou PEZ. Proto také produkce odpadů z energetiky v průběhu 90. let přibližně odpovídalaprodukci elektrické energie v elektrárnách spalujících hnědé uhlí. Zvýšení této produkcepřineslo odsíření elektráren. Odpady z odsiřovaní spalin jsou postupně certifikoványjako produkty, nejčastěji pro oblast stavebnictví. Zejména z tohoto důvodu v roce 2005 kleslaprodukce odpadů z energetiky na polovinu produkce roku 2004. Zatímco v roce 2002 seenergetika na celkové produkci odpadů podílela více než 20 %, v roce 2005 byl její podíl jižméně než 10 % celkové produkce veškerých odpadů. Údaje o produkci odpadů z energetikya srovnání s produkcí dalších odvětví udává Graf 2.14.Vliv jaderné elektrárny na životní prostředí je především spojen s bezpečností jejího provozua s produkcí a následným nakládáním s různými druhy radioaktivních odpadů a vyhořeléhojaderného paliva.Dlouhodobá strategie ČR je formulována v dokumentu Koncepce nakládání s radioaktivnímiodpady a vyhořelým jaderným palivem (usnesení vlády č. 487 ze dne 15. 5. 2002).Vyhořelé jaderné palivo je v současné době skladováno v tzv. meziskladech (meziskladvyhořelého jaderného paliva v jaderné elektrárně Dukovany a nová výstavba meziskladuprobíhá v jaderné elektrárně Temelín).Dozor nad bezpečným ukládáním radioaktivního odpadu v souladu s požadavky na ochranučlověka a životního prostředí před nežádoucími vlivy těchto odpadů má Správa úložišťradioaktivních odpadů (SÚRAO), která byla zřízena na základě atomového zákona.Atomový zákon č. 18/1997 Sb. upravuje legislativní podmínky týkající se jaderné energie,jaderné bezpečnosti a nakládání s radioaktivními odpady. Státní správu a dozor při využíváníjaderné energie a ionizujícího záření v oblasti radiační ochrany a v oblasti jaderné,chemické a biologické ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).Produkce odpadů z energetiky a srovnání s ostatními odvětvími [tis. t]10 0008 0006 0004 0002 000Popílek je dnes využíván například přirekultivacích stávajících úložišť nebovytěžených dolů. Popílek se také míchás energosádrovcem a vzniklá hmota semůže využívat k tvarování terénu do původníhoreliéfu. Dále lze popílek využítpři výrobě asfaltových hydroizolačníchpásů, do směsných cementů, jako příměscementového betonu, při gumárenskévýrobě nebo jako stabilizační složku donásypů a podkladů a také jako náplň dofiltrů pro čistírny odpadních vod.Odpady, zejména kapalné a plynné,z jaderných elektráren jsou před vypouštěnímdo životního prostředí důkladněčištěny. Do ovzduší jsou vypouštěnyzejména tzv. ventilačními komíny a dovodotečí např. přes dekontaminačnístanice. Podle vyhlášky č. 307/2002 Sb.,o radiační ochraně, musí být tyto výpustiregulovány tak, aby jednotlivci nezpůsobilyozáření přesahující 250 μSv – z toho200 μSv pro výpusti do ovzduší a 50 μSvdo vodotečí. Obecný limit pro součetefektivních dávek ze zevního a vnitřníhoozáření je 1 mSv za kalendářní rok.Graf 2.14Zemědělství a lesnictvíDolování a těžbaPrůmyslEnergetikaVýroba a rozvod vodyStavebnictvíČištění městaKomunálníJinéZdroj: ČSÚ020022003200420052006