Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

116 | 1178.4 Vliv lesního hospodářství na životní prostředíEkonomický přínos mimoprodukčních funkcí lesa lze hodnotit různě. Dnes převládajícíocenění se promítlo do koeficientu používaného při výpočtu výše poplatků za odnětí lesnípůdy pro výstavbu, viz zákon č. 289/1995 Sb.Od 50. let 20. století řeší lesní hospodářství nejen v ČR problém zvyšujících se požadavkůspolečnosti na mimoprodukční funkce lesa. Jejich samovolná tvorba jako vedlejší pozitivníefekt lesního hospodářství již nestačí, proto vznikla kategorie lesů ochranných a lesůzvláštního určení, proto trvají požadavky na odlišný způsob hospodaření v těchto lesích, cožmůže znamenat nižší výnos dřevní produkce, vyšší náklady anebo obojí. Naplnit tyto požadavkyv praxi zůstává aktuálním úkolem i pro současnou politiku lesního hospodářství ČR.Lesy bývají poškozovány vnějšími činiteli (nepříznivými výkyvy počasí – vichřice, mokrýsníh, námraza, sucho), imisemi, nadměrnými stavy spárkaté zvěře či myšovitých škůdců,neukázněnými návštěvníky – požáry, tak vlastním lesním hospodářstvím. Mnohé nepříznivévlivy se násobí, např. špatné hospodaření v lesích zesiluje negativní působení nepříznivýchvnějších faktorů.8.4.1 Problematika monokulturSnaha dosáhnout co nejvyšších výnosů v lesním hospodářství vedla k obecnému trendupřeměny původních smíšených lesů v nižších partiích na tzv. monokultury.K přeměně někdejších, převážně smíšených lesů na smrkové (na písčitých půdách borové)monokultury začalo docházet již od poloviny 18. století. Tyto lesy jsou sice ekonomickyvýhodnější, neboť umožňují dlouhodobě dosahovat nejvyšší dřevní produkce, více však trpív důsledku působení jak abiotických (vítr, sníh, námraza), tak i biotických faktorů (hmyz,houbové choroby, myšovití hlodavci), což může vyústit v rozsáhlé polomy či např. kůrovcovékalamity. Ekonomické škody a náklady na odstranění následků kalamit jsou vysoké. K tomuve druhé polovině 20. století přibylo i poškozování průmyslovými imisemi. Smrkové monokulturyjsou citlivější i ke znečištění životního prostředí v důsledku antropogenní činnosti,což dokazují imisní holiny v Krušných, Jizerských či Orlických horách. Obnovy postiženýchoblastí a přeměny monokultur ve smíšené porosty vysázením původních dřevin (buk, jedle,javor, jeřáb…) vyžadují milionové investice. Smrk je přirozenou dřevinou ve vrcholovýchhorských partiích, kde se jedná o tzv. horské smrčiny, v nižších polohách však z pohleduekologické stability nemají smrkové monokultury své místo. K ústupu vysazování převážněsmrkových monokultur dochází v 70. letech pod rostoucím tlakem průmyslových imisí, kterémumonokultury smrku ztepilého nebyly s to odolat. Snahy vysazovat převážně produkčněnejzajímavější smrkové a borové monokultury v českých lesích ale trvají dodnes, čelit jimmusí ekologicky motivované lesní hospodářské plánování. V uplynulých 17 letech se podařilozvýšit podíl listnatých a smíšených lesů na úkor lesů jehličnatých. Vzhledem k velmidlouhé době obmýtí ale procento změn není výrazné v celkové druhové skladbě lesů.Monokultura je porost skládající se z jednohodruhu rostliny přibližně stejnéhostáří. V lesnické terminologii je tentopojem nejčastěji spojován se smrkovoumono kulturou a s problémy, které tytosmrčiny představují v krajině. Takovýtoporost je méně odolný než les smíšený sezastoupením různověkých dřevin. Důvodempro jeho sníženou odolnost je nižšíekologická stabilita daná nedostatkemekologických vazeb, které vznikají v ekosystémech,kde je zastoupení rostlinnýchi živočišných druhů bohatší.Výrazný růst kalamit způsobenýchvichřicemi ve smrkových monokulturáchzpůsobuje primárně oslabování smrčinnarůstajícími vysokými teplotami a suchy,dále prudký nárůst houbových onemocnění.Cestu houbovým onemocněnímotvírá nadměrný okus stromů zvěří a poškozovánístromů při těžbě a přibližovánídříví. Role podkorního a listožravéhohmyzu je zde podstatně menší, než sečasto uvádí. Největší kalamitu způsobilav letech 1917–1927 bekyně mniška, ježse v důsledku válečného zanedbání péčeo lesy přemnožila a zničila na třetinusmrkových lesů v Čechách.