Kapitola 12: Věda, školství a informační s<strong>po</strong>lečnostVýstupy (výsledky) výzkumu a vývoje v životním prostředí a jejich praktické využitíStejně jako v případě hodnocení bibliometrické kvality všech publikací ve VaV v ČR <strong>po</strong>mocíRCI, lze <strong>po</strong>suzovat úroveň jednotlivých vědních oborů <strong>po</strong>dle relativního citačního impaktuvědního oboru RCIO (viz Graf 12.6).Ze tří vědních oborů věd o životním prostředí dosahují nejlepších výsledků čeští výzkumnípracovníci v oboru environmentální inženýrství a energetika. RCIO v období let 2002–2006přesahuje průměr oboru ve světové databázi. V oboru životní prostředí a ekologie jsou v celémobdobí hodnoty RCIO mírně <strong>po</strong>d průměrem světové databáze, což je významný <strong>po</strong>krok oprotiobdobí let 1994–1997, kdy RCIO tohoto oboru činilo <strong>po</strong>uze 62. Počty publikací lze v obou oborech<strong>po</strong>važovat za relativně vysoké oproti třetímu oboru environmentálních studií, geografiea rozvojových zemí, kde byly v <strong>roce</strong> 2006 vydány <strong>po</strong>uze 3 publikace (viz Graf 12.7).Výzkum a vývoj je hlavním zdrojem inovací. V trans<strong>po</strong>zici výsledků výzkumu do inovačnípraxe se projevuje dlouhodobé zaostávání České republiky za vývojem ve světě. To je <strong>po</strong>dmíněnojednak historicky, kdy minulý režim <strong>po</strong>tlačoval jakoukoliv samostatnou iniciativu,ale hlavně pak následnou nedostatečnou <strong>po</strong>d<strong>po</strong>rou inovativního chování (zvláště patrnouv devadesátých letech) a nedostatečnou koordinací aktivit jednotlivých ministerstev.Ochrana životního prostředí inovace nutně vyžaduje. Řadu inovací se <strong>po</strong>dařilo prosaditjiž v 90. letech, např. EIA, rozvoj geografických informačních systémů (GIS) a některýchdobrovolných nástrojů, jako jsou ekoznačení, environmentální manažerské systémy (EMS),ecodesign. Další inovace se <strong>po</strong>dařilo prosadit v předvstupním období – SEA, IPPC, nejlepšídostupné techniky (BAT) či integrovaný registr znečištění (IRZ). Zatím <strong>po</strong>uze ke koncepční<strong>po</strong>d<strong>po</strong>ře inovací došlo v rámci environmentálních technologií. Nutnost stanovit národníprogram implementace Akčního plánu na <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ru environmentálních technologií EU vedlav <strong>roce</strong> 2005 k vypracování Programu <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ry environmentálních technologií v ČR. Pod<strong>po</strong>raekologických inovací a environmentálních technologií je zdůrazněna i v Národní inovační<strong>po</strong>litice, ale bez stanovení konkrétních opatření.RCIO vědního oboru ekologie a životní prostředí, mezinárodní srovnání, 2000–2005150RCIO <strong>po</strong>rovnává úroveň bibliometrickékvality publikací daného vědního oboruv dané zemi s úrovní světového průměrukvality publikací stejného oboruv daném časovém období (zde v letech2002–2006) v rámci světové databáze(citačního rejstříku) Thomson ISI.Hodnota RCIO větší než 100 představujenadprůměrnou úroveň.Environmentální technologie jsou méněškodlivé pro životní prostředí než srovnatelnéalternativy. Produkují méně znečištěnía odpadů, umožňují vyšší stupeňrecyklace a využití odpadu, efektivnějivyužívají energii, suroviny a další zdroje.Prioritou se stávají energeticky nenáročnéa nízkoemisní a nízkoodpadové technologie(čistší technologie) a technologiezneškodňování nebezpečných odpadů.EIA (Environmental Impact Assesment) –Posuzování vlivů na životní prostředíSEA (Strategic Impact Assesment) –Strategické <strong>po</strong>suzování vlivů na životníprostředíIPPC (Integrated Pollution Preventionand Control) – Integrovaná prevencea omezování znečištěníGraf 12.6Zdroj: Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR1209060300SlovenskoPolskoJa<strong>po</strong>nskoSlovinskoRakouskoEU15FrancieFinskoUSANizozemskoDánskoS<strong>po</strong>jenékrálovstvíRCIO a <strong>po</strong>čty publikací pro vědní obory věd o životním prostředíRCIO150120906030<strong>po</strong>čet publikací25020015010050Graf 12.7RCIO (environmentální studia,geografie, rozvojové země)RCIO (environmentální inženýrství)RCIO (životní prostředí, ekologie)Počet publikací (environmentálnístudia, geografie, rozvojové země)Počet publikací (environmentálníinženýrství)Počet publikací (životní prostředí,ekologie)Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators0200220032004200520060
168 | 16912.2 Školství a vzdělávání12.2.1 Obecná charaktetristika školství a vzdělávání v ČRČeské školství prošlo od roku 1990 významným rozvojem, zejména v souvislosti se změnoustruktury vzdělávacího systému. Změnil se způsob financování a správa regionálního školství,jednotné osnovy byly nahrazeny možností volby z několika vzdělávacích programů, zmizel mono<strong>po</strong>lstátu na učebnice, vysoké školy získaly plnou autonomii, do systému vstoupily na všechúrovních soukromé školy.Přesto však vzdělávací systém v ČR má nedostatky, mezi něž patří zejména:• Přetrvávající koncepce jednorázového vzdělávání v mladším věku namísto koncepce celoživotníhoučení, ČR patří k zemím s nejnižším <strong>po</strong>dílem dospělých na dalším vzdělávání.• Převaha výukových metod zaměřených na sdělování a zapamatování velkého množstvídílčích informací namísto rozvoje dovedností a kultivace osobnosti žáka, jeho zvídavosti,přirozené touze <strong>po</strong> <strong>po</strong>znání a objevování, chybí diskuse, týmová práce, tvořivost.• Nedostatečný přístup ke vzdělávání nad rámec <strong>po</strong>vinné školní docházky. Z tohoto důvodunení systém schopen adekvátně reagovat na <strong>po</strong>žadavky rychle se měnící s<strong>po</strong>lečnosti,což může vést ke snížení konkurenceschopnosti českých absolventů na globálnímpracovním trhu, kde jsou více než <strong>po</strong>slušnost a faktografické znalosti ceněny invence,iniciativa a flexibilita.V rámci českého školství lze najít následující významné tendence:• Poklesl celkový <strong>po</strong>čet škol – v <strong>roce</strong> 2006/2007 bylo o cca 16 % škol méně než v <strong>roce</strong> 1990/91,a to zejména v důsledku optimalizace sítě škol, předškolních a školských zařízení.• Měnila se struktura škol <strong>po</strong>dle typu a druhu – největší změna nastala ve snížení <strong>po</strong>dílu mateřskýchškol (z 55 % na 43 %) a zvýšení <strong>po</strong>dílu středních škol (z 10 % na 17 %), vzrostl <strong>po</strong>četvysokých škol v souvislosti se vstupem soukromého sektoru do vysokoškolského vzdělávání• Poklesl celkový <strong>po</strong>čet žáků a studentů – v <strong>roce</strong> 2006/2007 studovalo na jednotlivýchdruzích a typech škol o 12 % méně žáků a studentů než v <strong>roce</strong> 1990/1991, a to předevšímv důsledku <strong>po</strong>klesu <strong>po</strong>čtu <strong>po</strong>pulace ve věku dětí v mateřských školách, žáků a studentůzákladních a středních škol.• Oproti tomu v rámci vysokoškolského vzdělávání je patrný opačný trend – <strong>po</strong>čet vysokoškolskýchstudentů narostl v období 1993–2007 o 174 %, <strong>po</strong>čet absolventů vzrostl zastejné období o 193 %, projevuje se však nedostatek kvalitních pedagogů, který můžemít dopad nejen na kvalitu výuky, ale i výzkumu a ostatních tvůrčích činností školy.(V <strong>roce</strong> 1990 absolvovalo nejvíce studentů vysokých škol v technických programech(37 %), učitelských oborech (24 %) a oborech ekonomických (11 %). V <strong>roce</strong> 2007 bylonejvíce absolventů v programech ekonomických (25 %), technických (23 %) a učitelskýcha s<strong>po</strong>lečenskovědních (cca 14 %)).• I přes nárůst výdajů na vzdělávání v <strong>po</strong>sledních letech je financování školství stále nedostatečnéa <strong>po</strong>díl těchto výdajů na HDP v <strong>po</strong>sledních pěti letech stagnuje na úrovni4,3–4,5 %, ČR se tak zařadila mezi země s nejnižším <strong>po</strong>dílem výdajů na školství na HDPv rámci EU (<strong>po</strong>díl HDP věnovaný na vzdělávání byl v ČR v <strong>roce</strong> 2005 cca 4,3 % oproti 5 %průměru EU25).• V mezinárodním srovnání ČR dosahuje stále nízkého <strong>po</strong>dílu vysokoškolsky vzdělanýchlidí (<strong>po</strong>uze 12 % <strong>po</strong>pulace ve věku 25–64 let v <strong>roce</strong> 2005, v tomto směru tak ČR, i přesmírný nárůst, zaujímá v rámci EU jednu z nejhorších <strong>po</strong>zic). Naopak příznivý je vysoký<strong>po</strong>díl obyvatelstva se středním vzděláním. Kladně lze hodnotit vysoký <strong>po</strong>díl obyvatelstvase středním vzděláním (téměř 77 % v <strong>roce</strong> 2005) a nízký <strong>po</strong>díl obyvatelstva s nejnižšímstupněm vzdělání (11 % v <strong>roce</strong> 2005). V obou těchto skupinách tak v mezinárodnímsrovnání zaujímáme nejlepší <strong>po</strong>zici, jak je patrné z Grafu 12.8.Bílá kniha, kurikulární reformaZákladním krokem k nápravě problematickéhozpůsobu výuky se stalo schválenínejdůležitějšího dokumentu <strong>po</strong>listopadovéhoškolství Národního programurozvoje vzdělávání („Bílé knihy“),přijatého vládou ČR v <strong>roce</strong> 2002. Z Bíléknihy vychází nový školský zákon (zákonč. 561/2004 Sb.), přijatý v <strong>roce</strong> 2004.Jeho nejdůležitější součástí je kurikulárníreforma, která přináší přesun důrazuod vědomostí ke kompetencím a zvyšujeautonomii škol. Jejím nástrojem jsourámcové vzdělávací programy, kterévznikají odděleně pro předškolní vzdělávání,základní vzdělávání, gymnaziálnívzdělávání a jednotlivé obory středníhoodborného vzdělávání. Na základěrámcových vzdělávacích programů jsouškoly <strong>po</strong>vinny vytvořit své vlastní školnívzdělávací programy, které by měly véstk osvojení si například dovedností komunikativních,pracovních či schopnostisamostatně řešit problémy.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79:
Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81:
Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83:
Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85:
Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87:
Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89:
Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91:
Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93:
Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95:
Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97:
Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99:
Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103:
Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105:
Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109:
Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188: Hospodářství a životní prostř