Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

164 | 165Hrubé výdaje na výzkum a vývoj GERD, mezinárodní srovnání [% HDP]2,01,51,0Graf 12.1ČR – podnikatelské zdrojeČR – veřejné zdrojeČR – zahraniční a ostatní zdrojeEU25EU15Zdroj: EurostatEU25 a EU15, rok 2006 – odhad0,50,0199519961997199819992000200120022003200420052006Měrné GERD na 1 přepočteného zaměstnance VaV, mezinárodní srovnání, 2005 [%]150125100Graf 12.2GERD na 1 zaměstnance VaVGERD na 1 obyvateleEU15 = 100 %Zdroj: Eurostat7550250SlovenskoPolskoSlovinskoRakouskoBelgieEU25V roce 1999 byla vypracována Národní politika výzkumu a vývoje ČR (schválena usnesenímvlády č. 16 z 5. 1. 2000). V roce 2002 byl přijat základní zákon č. 130/2002 Sb., o podpořevýzkumu a vývoje z veřejných prostředků i důležité navazující prováděcí předpisy. Došlok postupnému začleňování České republiky do Evropského výzkumného prostoru v rámci přípravna vstup do EU, bylo přijato Memorandum o porozumění mezi Evropským společenstvíma Českou republikou o jejím přidružení k 6. rámcovému programu výzkumu, vývoje technologiía demonstrační činnosti na období 2002–2006.Objem prostředků vynakládaných na výzkum a vývoj byl v polovině 90. let minulého stoletívýrazně nižší než ve vyspělých zemí západní Evropy. Hrubé výdaje na výzkum a vývoj(Gross Expenditure on Research & Development, GERD) činily méně než 1 % hrubého domácíhoproduktu. Až v posledních deseti letech se situace začala zlepšovat – v roce 2006 se podílmeziročně výrazně zvýšil na zhruba 1,55 % HDP. ČR se tak rychle přibližuje k evropskémuprůměru, který má v posledních letech stabilní trend a v roce 2006 činil pro EU 15 cca 1,9 %HDP (viz Graf 12.1).I přes poměrně vysoké tempo růstu GERD ve srovnání s ostatními evropskými zeměmia evropskými průměry, existuje vysoká pravděpodobnost, že hlavní cíl Lisabonské strategie,podle kterého by do roku 2010 měly být celkové výdaje na VaV v EU na úrovni 3 % HDP,nebude splněn.Z Grafu 12.1 je patrné, že největší podíl na financování VaV v ČR má podnikový sektor (tj.soukromé finanční prostředky na VaV), který se svými finančními prostředky podílel na celkovýchvýdajích na VaV v roce 2006 přibližně 57 %. I když se podíl soukromých zdrojů postupnězvyšuje, stále nedosahuje 2/3 celkových výdajů na VaV, které předpokládá Lisabonskástrategie. Podobná situace je však ve většině zemí Evropské unie, v roce 2005 byl v průměruEU25 podíl podnikových finančních zdrojů na celkových výdajích na VaV přibližně 55 %.Veřejné zdroje se na financování VaV podílely v roce 2006 zhruba 40 %. V těchto zdrojíchstále převažuje institucionální podpora a z hlediska oborového zaměření veřejné podporyměly největší, téměř čtvrtinový podíl technické vědy a inženýrství. Vědy o Zemi a životníprostředí získaly 7,6 % veřejných podpor (viz Graf 12.3).GERD představují celkové výdaje navýzkum a vývoj financované z veřejných,soukromých a zahraničních zdrojů.Lisabonská strategie stanovuje cílovouúroveň GERD ve výši 3 % HDP pro rok2010 (z toho 1 % z veřejných zdrojůa 2 % ze zdrojů podnikatelských).Při porovnání výkonnosti VaV (početpublikací, citací, patentů aj.) mají vyššívypovídací schopnost výdaje vztaženéna jednoho zaměstnance VaV, kde ČRdosahuje (při přepočtu dle PPS) téměř80 % průměru EU15, nebo na jednohoobyvatele, kde je situace ČR o poznáníhorší – ČR dosahuje pouze zhruba čtvrtinyprůměrných výdajů EU15. Rozdílnévýsledky lze přičíst zejména podprůměrnémupočtu výzkumných pracovníkůpůsobících v ČR (viz Graf 12.2).Veřejnou podporu VaV v ČR poskytuje 21poskytovatelů – ministerstva, ústředníorgány státní a veřejné správy, Akademievěd ČR (AV ČR) a Grantová agentura ČR(GA ČR). Největšími poskytovateli jsouMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy,AV ČR, Ministerstvo průmyslua obchodu a GA ČR.