Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 8: Lesní hospodářství8.2 Ekonomika lesního hospodářstvíPředně je třeba říci, že i špatně obhospodařovaný hospodářský les má velmi pozitivní vlivna životní prostředí. Ekonomický přínos mimoprodukčních funkcí lesa (vodohospodářské,klimatické, půdoochranné, rekreačně zdravotní) několikrát převyšuje ekonomický přínosdřevní produkce, který lze hodnotit různě. Dnes převládající ocenění ekonomických mimoprodukčníchfunkcí lesa se promítlo do koeficientu používaného při výpočtu výše poplatkůza odnětí lesní půdy pro výstavbu. Tyto samovolné pozitivní efekty lesů na životní prostředíse ale nevyskytují v kalkulacích ekonomické efektivnosti lesního hospodářství.Má-li být produkční (dřevo, zvěř a lesní plody) i mimoprodukční efekt lesa stabilní, vyžadujeles dlouhodobé stabilní hospodaření na základě lesních hospodářských plánů. Tentopožadavek má u nás hlubokou tradici, od dekretů v polovině 18. století přes zákony o lesích– rakouský lesní zákon z roku 1852, zákon č. 166/1960 Sb., zákon č. 61/1977 Sb. a nový lesnízákon č. 289/1995 Sb. Ten stanovuje zejména podmínky ochrany pozemků určených k plněnífunkcí lesa, povinnosti řádného obhospodařování lesa i řešení následků mimořádných událostí,zejména polomů, požárů, přemnožení škůdců apod. Vlastník či jím pověřený nájemcesmí těžit v lese dříví jen do výše stanovené lesním hospodářským plánem s ohledem naprincip trvalé udržitelnosti hospodaření. Současně je povinen holiny vzniklé těžbou dřevado dvou let znovu zalesnit a o nově vznikající lesní porosty řádně pečovat. Vlastník lesa jepovinen les chránit před vnějšími škodlivými vlivy všeho druhu.8.2.1 Těžba dřevaZákladem ekonomiky lesního hospodářství je a vždy byla těžba dřeva a jeho prodej. Nejednáse jen o těžbu řádnou, plánovanou na základě lesního hospodářského plánu (LHP), alei nahodilou, která řeší následky lesních kalamit. Od nahodilé těžby je třeba odlišovat těžbu„černou“, tj. v rozporu se zákonem o lesích.Těžba nemusí být spojena jen s finančním ziskem. Ekologicky se využívá např. na územíKrkonošského národního parku při přeměně smrkové monokultury na les s bohatší druhovouskladbou. Těžebními zásahy se také odstraňuje invazní borovice vejmutovka na území NPČeské Švýcarsko.Nemá-li být ohrožena produkční základna lesů, nesmí výše těžby dřeva přesáhnout výšiprůměrného přírůstu dřeva. Zásoba dřeva počítaného jako hroubí se nesmí snižovat, vizGraf 8.2.V letech 1989–2005 se v českých lesích těžilo méně dřeva, než činil jeho přírůstek, takžerostla zásoba hroubí (viz Graf 8.2) a lesy se nepřetěžovaly. Těžba dřeva vzrostla o 28 %, alelesy byly využívány v mezích jejich produkční kapacity (trvale udržitelný výnos). Rozdíl mezipřírůstem a těžbou dřeva se ale v posledních 10 letech snižoval. V roce 2006 a předběžněi v roce 2007 těžba dřeva mírně převýšila jeho přírůst v důsledku kalamit v lesích. Lze tovyjádřit i intenzitou těžby dřeva, viz Tab. 8.3.Zásoba dřeva na pni= celková využitelná zásoba dřeva v lesenastojatoZásoba hroubí= zásoba dřeva v lese od síly 7 cm (i nastojato),je hlavním předmětem těžbydřeva v lese. Zásoba hroubí se udává bezkůry (b. k.)Zásoba nehroubí= zásoba dřeva do síly 7 cmTěžba dřeva= množství dřeva vytěženého v lese odsíly 7 cm, obvykle v m 3 za rok bez kůryCelkový průměrný vážený přírůstdřevní hmoty = přírůstek dřeva zapředpokladu, že směřuje k vyrovnanostia udržitelnosti těžeb. Vzhledem k nerovnoměrnostivěkové struktury je u násnižší než celkový běžný přírůst (tj. codaný rok naroste).Rozsáhlé přírůstky zásoby hroubí jsoudány z větší části upřesňováním reálnéhostavu, méně již rozšiřováním plochylesů a zvyšováním reálných zásob hroubív lesích.Národní inventarizace lesů v ČR v letech2001–2004 shledala zásoby hroubí asio 33 % vyšší, než vyplývá ze sumací údajůze souborů lesních hospodářských plánů,jež jsou uvedeny v Grafu 8.2.Intenzita těžby dřeva [% přírůstu dřeva]Rok 1990 2000 2004 2005 2006Tab. 8.3Zdroj: ÚHÚL, ČSÚPodíl těžby dřeva na přírůstu 81,8 85,9 90,7 89,7 101