HospodÃƒÂ¡Ã…Â™stvÃƒÂ a Ã…Â¾ivotnÃƒÂ prostÃ…Â™edÃƒÂ v Ã„ÂŒeskÃƒÂ© republice po roce 1989

More documents

Recommendations

Info

Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů druhů nákladní dopravy [mil. tkm]70 00060 00050 00040 00030 00020 000Graf 6.4Železniční elektrickáŽelezniční motorováSilničníVodníLeteckáRopovodyCelkemZdroj: FSÚ (1989), CDV (1990–1994),Ročenka dopravy (od 1995)10 0000198919901991199219931994199519961997199819992000200120022003200420052006Struktura výkonů nákladní dopravy [%]1989 200623,5 22,82,20,14,43,30,11,1Graf 6.5ŽelezničníSilničníVodníLeteckáRopovodyZdroj: Statistická ročenka ČSÚ 1990,Ročenka dopravy 200669,772,7Náklady na údržbu, opravy a rozvoj dopravní infrastrukturyz veřejných rozpočtů [mld. Kč, běžné ceny]Rok Silniční Železniční Vodní Letecká MHD Potrubní Celkem1989 6,3 6,8 0,2 0,5 – – 13,81995 15,8 7,9 0,2 0,3 1,7 1,4 27,32000 20,1 22,3 0,5 0,2 2,6 0,4 46,12006 57,7 20,6 0,6 0 6,0 0 84,82006/1989 N 9,1 3,0 2,7 – – – 6,12006/1989 R 1,9 0,7 0,6 – – – 1,3Tab. 6.2Zdroj: Výroční zpráva FMD 1989, od roku 1993kromě MHD Ročenky dopravy. U MHD jen údajeza Prahu a SFŽP.N = nominální index, který udává nákladyvynaložené na dopravní infrastrukturuz veřejných rozpočtů v běžnýchcenách.R = reálný index cen, který udává nákladyvynaložené ve stálých cenách, tj.zohledňuje inflaci cen stavebních prací.
84 | 856.1.5 Zaměstnanost v sektoru dopravyZaměstnanost v dopravě se v letech 1989–2005 snížila o 9 % (viz Graf 6.6). Zatímco zaměstnanostv silniční dopravě se zvýšila o 124 % a v letecké o 10 %, zaměstnanost v železničnídopravě se snížila o 59 %, ve vodní dopravě o 83 % a v MHD o 18 %.Zaměstnanost v železniční a vodní dopravě snižoval v 90. letech zejména pokles přepravníchvýkonů, po roce 2000 se jednalo zejména o modernizaci vybraných hlavních tratí a zaváděnísystémů dálkového řízení železniční dopravy.Významné jsou nepřímé vlivy dopravy na zaměstnanost. Nedostatečná dopravní dostupnostzvyšuje nezaměstnanost obyvatel ekonomicky slabých regionů, zejména ve spojenís nabídkou nízkých mezd, naopak dobrá dopravní dostupnost (např. napojení regionu nadálniční síť) simuluje investice a vytváří nové pracovní příležitosti.Zaměstnanost v jednotlivých oborech dopravy – fyzičtí pracovníci200 000150 000100 00050 000Graf 6.6ŽelezničníSilničníVodníLeteckáMHDCelkemZdroj: V letech 1989–1992 vše a v letech1993–1996 celkem ČSÚ. MHD od roku 1997 dlevýročních správ sdružení 19 velkých podnikůMHD, údaje za léta 1992–1996 chybí.Ostatní – Ročenky dopravy ČR.0198919901991199219931994199519961997199819992000200120022003200420052006V roce 1992 nejsou data k dispozici,u MHD ani v období 1992–1996.6.1.6 Spotřeba energie v dopravěPři klesající energetické náročnosti národního hospodářství v letech 1989–2006 setrakční spotřeba energie v motorové dopravě zvyšovala a podíl motorové dopravy na celkovéspotřebě energie se tak zvýšil z 10 % v roce 1990 na 22 % v roce 2006 (viz Graf 6.7). Celkovýnárůst trakční spotřeby energie v motorové dopravě dosáhl 91 % ze 131 tis. na 251 tis. TJ.Spotřeba trakční elektřiny v železniční dopravě v ČR se po roce 1989 snižovala z cca1 754 GWh v roce 1989 na 1 508 GWh v roce 1993 a 1 173 GWh v roce 2006. Přispěl k tomu i zřetelnýpokles výkonů nákladní železniční přepravy. Podíl trakční spotřeby elektrických druhůdopravy na konečné spotřebě energie v ČR se v letech 1990–2005 snížil z 0,76 % na 0,5 %.Vývoj trakční spotřeby energie vyplývá z vývoje výkonů jednotlivých druhů osobní a nákladnídopravy a jejich tzv. měrné energetické náročnosti. Ta udává poměr přepravního výkonuna spotřebovanou energii – tedy kolik oskm nebo tkm v průměru přepravíme na jednotkuspotřebované energie. Logicky platí, že čím menší přepravní výkon daný druh dopravyna jednotku spotřebované energie uskuteční, tím je příslušný druh dopravy energetickynáročnější.Jak uvádí Tab. 6.3, nejvyšší energetickou náročnost mají individuální automobilová a nákladnísilniční doprava. Nárůst spotřeby energie ve sledovaném období je proto možné odůvodnitzvyšováním přepravních objemů energeticky nejnáročnějších odvětví dopravy. Energetickynejúspornější je naopak elektrická trakce nákladní železniční dopravy a v osobní dopravěmetro, následováno tramvajemi, trolejbusy a elektrickou trakcí železnice. Tato skutečnost sevysvětluje tím, že kolej klade ocelovému kolu drážního vozidla asi 6x menší odpor než silnicepneumatice. Značnou roli také hraje vytížení vozidel, které je nejvyšší u MHD.Zatímco trakční spotřeba motorových druhů dopravy se zvýšila o 91 %, jejich přepravnívýkony se zvýšily v osobní dopravě o 46 % a v nákladní dopravě (bez ropovodů) o 116 %.Existuje spotřeba energie v dopravětrakční, tj. energie spotřebovaná napohon vozidel, a celková, která zahrnujei spotřebu energie při souvisejících činnostech(v objektech letišť, nádraží, přístavů,opravnách dopravních prostředkůad.). Tato kategorie zahrnuje i činnostis dopravou jen volně související – službycestujícím, pracovníkům dopravy aj.Trakční spotřeba energie se zjišťuje nazákladě bilance výroby, dovozu, vývozua prodeje pohonných hmot. Energetickýobsah jednotlivých druhů pohonnýchhmot se přepočítává na TJ. V letech2005–2006 byla ale datová základnaspotřeby pohonných hmot a tím i emisízásadně přepočítána, takže spotřebanafty vodní dopravou se snížila na 20 %,motorové železnice na 40 %, autobusůasi o třetinu. Přepočet byl provedendosud zpětně jen do roku 2000, takžeobdobí do roku 1999 a po roce 2000 májen omezenou a v případě vodní, motorovéželezniční a autobusové dopravy velminízkou vypovídací schopnost.
Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
Page 6 and 7:
Page 8 and 9:
Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
Page 12 and 13:
Page 14 and 15:
Page 16 and 17:
Page 18 and 19:
Page 20 and 21:
Page 22 and 23:
Page 24 and 25:
Page 26 and 27:
Page 28 and 29:
Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
Page 136 and 137:
Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
Page 138 and 139:
Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
Page 140 and 141:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
Page 142 and 143:
Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
Page 144 and 145:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
Page 146 and 147:
Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
Page 148 and 149:
Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
Page 168 and 169:
Page 170 and 171:
Page 172 and 173:
Page 174 and 175:
Page 176 and 177:
Page 178 and 179:
Page 180 and 181:
Page 182 and 183:
Page 184 and 185:
Page 186 and 187:
Page 188:
show all

HospodÃƒÂ¡Ã…Â™stvÃƒÂ­ a Ã…Â¾ivotnÃƒÂ­ prostÃ…Â™edÃƒÂ­ v Ã„ÂŒeskÃƒÂ© republice po roce 1989

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

HospodÃƒÂ¡Ã…Â™stvÃƒÂ a Ã…Â¾ivotnÃƒÂ prostÃ…Â™edÃƒÂ v Ã„ÂŒeskÃƒÂ© republice po roce 1989