Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 11: ObchodVrámci obchodní politiky jsou významné i požadavky na ekologizaci obchodu. Uplatňované nástrojeje možné rozdělit na dobrovolné a povinné. Mezi dobrovolné nástroje patří především ekoznačení výrobků,u kterých byl negativní vliv na životní prostředí omezen. Česká republika je v této oblasti mezipostkomunistickými zeměmi na předním místě. Hlavním povinným nástrojem je energetické štítkování,kterým se stanovuje energetická náročnost výrobků a které má vést spotřebitele k nákupům energetickyúsporných spotřebičů.Významnou vlastnickou, komoditní i teritoriální transformací prošel u nás i zahraniční obchod. V současnédobě je soukromý, orientovaný zejména na průmyslové výrobky a vyspělé trhy. Svou dynamikou a objemem významnouměrou přispívá k růstu ekonomiky a pozitivním vývojem salda i k její stabilitě.Do vnějších obchodních vztahů patří i činnost v ekologických programech Světové obchodní organizace (WTO),která uložila členským zemím mimo jiné i dlouhodobý úkol zabývat se obchodem a životním prostředím ve vzájemnýchsouvislostech.11.1 MaloobchodPřed rokem 1989 existoval v České republice maloobchod především ve formě centralizovanéhoa koncentrovaného státního obchodu, a vyznačoval se prvky netržní ekonomiky sezvláštní strukturou centrálně schvalovaných cen. Na venkově formálně fungoval družstevnímaloobchod ovšem i ten byl zásadně zestátněný. Obchodní síť měla 389 obchodních podnikůs více než 620 tis. zaměstnanci a prodejní plochou cca 0,3 m 2 na obyvatele, což odpovídaloasi 1/3 plochy v zemích západní Evropy. V roce 1989 z objemu prodejní plochy připadalo34 % na prodejny potravin a nepotravinářské prodejny jen 38 %, tak v roce 1998 připadalo napotravinářské prodejny už jen 16 % a podíl plochy nepotravinářských prodejen se zvýšil na56 %, přičemž celkový objem prodejní plochy se zvýšil více než dvojnásobně.Stejně jako v celém hospodářství ČR se transformace po roce 1989 projevila i v oblastimaloobchodu a došlo zde dokonce k rychlejšímu průběhu než v jiných sektorech.V síti státních obchodů bylo v roce 1990 přes 20 tis. státních prodejen, z nich bylo cca10,5 tis. zařazeno do malé privatizace, v restitucích, které proběhly ve stejném období bylovráceno cca 5,5 tis. prodejen a do velké privatizace bylo zařazeno cca 4,5 tis. prodejen.Bezprostředním a krátkodobým důsledkem malé privatizace a restitucí bylo rozdrobenímaloobchodní sítě, v důsledku velké privatizace pak bylo nutné nalézt nové distribuční sítě.Začátkem 90. let se obchodní firmy s méně než 25 pracovníky podílely na dvou třetinách maloobchodníhoobratu. Od roku 1994 se struktura obchodní sítě začala pomalu měnit, začalodocházet ke koncentraci a objevily se i první mezinárodní obchodní řetězce.Struktura obchodních jednotek se postupně začínala podobat té, kterou známe z vyspělýchtržních ekonomik. Vedle typů známých už před rokem 1989 (specializované prodejny,samoobsluhy a obchodní domy) se začaly objevovat nové: supermarkety, hypermarkety,diskontní prodejny, obchodní centra, katalogové prodejny, factory outlets,zásilkové a internetové obchody. Ve větší míře se objevily i obchody s použitým zbožím,zvláště textilním, a tržiště (často se zbožím neurčitého původu) zaměřené na kupujícíz nižších příjmových skupin.Výrazně se změnila i vlastnická struktura maloobchodu. V souvislosti s privatizací sepočet akciových společností po roce 1990 zvýšil o 304 %, počet družstevních podniků jeno 5 %, zatímco počet státních podniků se snížil o 93 %. Počet fyzických osob podnikajícíchv maloobchodu se pak zvýšil o 122 %.Charakteristika obchoduNejobecněji lze obchod definovat jakovýměnu zboží, služeb a kapitálu za penízenebo jiné služby. Lze jej rozčleňovatpodle různých a i někdy překrývajícíchse kritérií. Podle typů organizací navelkoobchod, kde mezi sebou obchodujísami obchodníci, na maloobchod, kdeobchodníci prodávají přímo konečnýmspotřebitelům, podle teritoriálníhourčení na vnitřní obchod a zahraničníobchod a podle předmětů obchodu naobchod se zbožím ať už spotřebnímnebo kapitálovým (kapitálovými statky)a obchod se službami (např. finančníminebo dopravními). My se budeme zabývatpouze zbožovým obchodem ve formě maloobchodua zahraničního obchodu (tedyvynecháme obchod se službami a rovněži obchod s finančním kapitálem ve forměnapř. cenných papírů nebo deviz.