Kapitola 12: Věda, školství a informační s<strong>po</strong>lečnostPočet pře<strong>po</strong>čtených pracovníků (FTE) vědy a výzkumu se snížil z cca 138 tis. v <strong>roce</strong> <strong>1989</strong>na cca 23 tis. v <strong>roce</strong> 1995, kdy došlo ke stabilizaci. Poté <strong>po</strong>čet pracovníků opět narůstal až natéměř 48 tis. v <strong>roce</strong> 2006, kdy v pře<strong>po</strong>čtu na 1000 pracovních sil působilo v oblasti výzkumua vývoje 10 zaměstnanců. To je v <strong>po</strong>rovnání s <strong>po</strong>sledním dostupným údajem za průměr zemíEU15 (rok 2005) zhruba 80 % evropského průměru (viz Graf 12.4).Nej<strong>po</strong>četnější skupinu zaměstnanců VaV tvoří logicky výzkumní pracovníci (vedle <strong>po</strong>mocných,technických, administrativních aj. zaměstnanců VaV). Ve srovnání s evropskými zeměmi je v ČR<strong>po</strong>díl výzkumných pracovníků v celkovém <strong>po</strong>čtu zaměstnanců VaV <strong>po</strong>měrně nízký. V <strong>roce</strong> 2005výzkumní pracovníci tvořili přibližně 55 % zaměstnanců VaV, zatímco průměr zemí EU25 (resp.EU15) činil téměř 63 % (resp. 61 %). Toto srovnání naznačuje, že v ČR se na výzkumu <strong>po</strong>dílí relativněvyšší <strong>po</strong>čet odborně-technických pracovníků, kteří realizují <strong>po</strong>dpůrné služby ve VaV.Z hlediska výstupů VaV dochází k <strong>po</strong>stupnému mírnému zlepšování publikační výkonnostiVaV v ČR. Ukazuje se, že čeští vědci zlepšují svou <strong>po</strong>zici v mezinárodní konkurenci. Ještě předdeseti lety připadala na vědecký text z českých zdrojů jen <strong>po</strong>lovina citací, než měl průměrnývědecký článek ve světovém měřítku. V <strong>roce</strong> 2004 to už byly tři čtvrtiny citací a v <strong>roce</strong> 2006už byla ČR na dosah světového průměru (viz Graf 12.5). Přesto je odstup od vyspělých zemístále značný. Hlavní příčinou zaostávání jsou výše zmíněné nižší relativní celkové výdaje naVaV, nižší <strong>po</strong>čet výzkumných pracovníků, ale i nízká náročnost <strong>po</strong>skytovatelů veřejné <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ryna kvalitu výsledků VaV.I když jsou české výstupy výzkumu srovnatelné na mezinárodní úrovni, ekonomicky sevyužívají naopak méně. České s<strong>po</strong>lečnosti v <strong>roce</strong> 2006 prosadily 20 patentů v Evropě a 30v Americe. To je ovšem řádově méně, než dokážou vyspělé státy Západu. Důsledkem je fakt,že na prodeji patentovaných vynálezů Češi v <strong>roce</strong> 2006 vydělali <strong>po</strong>uze tři čtvrtě miliardy,cizím s<strong>po</strong>lečnostem za patenty však zaplatili pět miliard.FTE = Full-Time Equivalent= osoba (zaměstnanec) pře<strong>po</strong>čtenána plný úvazek. V <strong>roce</strong> 2006 pracovaloz celkového <strong>po</strong>čtu pracovníkůvědy a výzkumu 22 % na pracovištíchvládního sektoru (zejména Akademievěd České republiky), 27 % v sektoruvysokého a vyššího odborného školstvía cca 51 % v <strong>po</strong>dnikatelském sektoru.Z toho nejvíce zaměstnanců VaV působilov oblasti technických věd (48,4 %), dálepak v oblasti přírodních věd (25,4 %),sociálních a humanitních věd (12,4 %),lékařských věd (8,4 %) a nejméně v oblastizemědělských věd (5,5 %). V letech2001–2006 došlo k nejvyššímu nárůstuu lékařských a sociálních a humanitníchvěd (2,2 krát), technické a přírodnívědy zaznamenaly nárůst zaměstnanců1,7 krát a zemědělské vědy 1,4 krát.Podíly <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ry jednotlivých vědních oborů, ČR, 2006 [%]Graf 12.324,67,210,62,7 1,9 11,212,39,17,612,7S<strong>po</strong>lečenské vědyMatematika a fyzikaChemieVědy o Zemi a životní prostředíBiologieLékařstvíZemědělstvíTechnika a inženýrstvíVojenstvíInformatikaZdroj: IS VaV, Centrální evidence projektůPočet zaměstnanců výzkumu a vývoje a <strong>po</strong>díl výzkumných pracovníkůna zaměstnancích VaV, mezinárodní srovnáníPočet zaměstnanců VaV na 1000 pracovních sil %151001298060Graf 12.4Počet zaměstnanců VaV, 2001Počet zaměstnanců VaV, 2003Počet zaměstnanců VaV, 2005Podíl výzkumných pracovníků nazaměstnancích VaV, 2005 [%]Zdroj: Eurostat64032000SlovenskoPolskoSlovinskoRakouskoNizozemskoEU15EU25
166 | 167Relativní citační index, mezinárodní srovnání 2002–2006 a vývoj v ČR 1995–2006RCIvývoj RCI v ČR1995 1997 2000 2001 2002 2003 2004 2005 20061,51,01,20,8Graf 12.5RCIVývoj RCI v ČRZdroj: Thomson ISI National Science Indicators0,90,60,30,0SlovenskoPolskoSlovinskoRakouskoNizozemskoEU150,60,40,20,0Relativní citační index/impakt (RCI)ukazuje, kolik citací připadne na jednupublikaci. Impakt srovnává výsledek zeměs citacemi průměrné vědecké práce vesvětové databázi Thomson ISI. Nadprůměrnáje země, která má RCI vyšší než 1.RCI ČR pro období 2002–2006 činil 0,75a v <strong>roce</strong> 2006 dosáhl hodnoty 0,94 průměrusvětové databáze (oproti hodnotě 0,55z roku 1995). Zvyšující se bibliometrickákvalita publikací je s<strong>po</strong>jena s provedenýmistrukturálními změnami zejména v oblastizákladního výzkumu, s rostoucí <strong>po</strong>d<strong>po</strong>rouVaV a rozvojem mezinárodní s<strong>po</strong>lupráce.12.1.2 Výzkum a vývoj v oblasti životního prostředíV letech 1990–1992 se oproti jiným sektorům začal rozvíjet základní a aplikovaný výzkumv oblasti životního prostředí díky jeho zahrnutí do Programu ozdravění životního prostředíČeské republiky MŽP z roku 1991. Rovněž došlo k částečné změně orientace některých organizacívědecko-výzkumné základny na environmentální projekty.V letech 1993–1998 MŽP řídilo Program péče o životní prostředí, který byl zaměřen napraktické aplikace <strong>po</strong>znatků v rámci projektů menšího rozsahu. Paralelně byla a do současnédoby je <strong>po</strong>skytována <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ra větším výzkumným projektům (tzv. projekty výzkumu a vývoje– VaV). Některé projekty VaV byly kofinancovány jak z prostředků Evropské unie (PHARE), takv rámci bilaterálních <strong>po</strong>dpůrných programů.Kromě realizace projektů probíhal výzkum jak v institucích řízených ministerstvem životníhoprostředí či ministerstvem zemědělství, tak i v ústavech Akademie věd ČR a na vysokýchškolách.Státní <strong>po</strong>litika životního prostředí z roku 1995 zařadila vědecký výzkum v oblasti životníhoprostředí mezi své priority se zaměřením na studium zdravotních a ekologických rizika energeticky nenáročných, nízkoemisních a nízkoodpadových technologií (čistší technologie).Současná Státní <strong>po</strong>litika životního prostředí z roku 2004 se již hlásí k Lisabonskémup<strong>roce</strong>su a implementaci jak 6. environmentálního akčního programu EU, tak i 6. rámcovéhoprogramu EU pro vědu a výzkum.Zpráva OECD o <strong>po</strong>litice, stavu a vývoji životního prostředí v České <strong>republice</strong> přesto konstatuje,že výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí je nedostatečný, což ostatně přiznávái Strategie udržitelného rozvoje z roku 2004. Problémem, který přetrvává, je roztříštěnost,nedostatečné zacílení vědeckých a vývojových projektů na dlouhodobé cíle ochrany životníhoprostředí, což při neexistenci dlouhodobé strategie ochrany životního prostředí je samozřejměvelmi obtížné. Jak konstatuje výše citovaná zpráva OECD, je třeba usilovat jak o sníženímateriálové a energetické náročnosti, tak i o omezení znečišťování a dovozu surovin.Mezi nejvýznamnější výzkumnéprojekty patří Projekt Teplice (detailnívýzkum vlivu znečištění ovzduší nazdravotní stav <strong>po</strong>pulace), Projekt Slezsko(vyhodnocení environmentálních rizikv průmyslové aglomeraci), Projekt Labe(komplexní výzkum <strong>po</strong>vodí) či ProjektČerný trojúhelník (hodnocení stavuživotního prostředí v oblasti severozápadníchČech, jihozápadního Polskaa jihovýchodního Saska), Projekt Košetice(sledování vybraných perzistentníchorganických <strong>po</strong>lutantů v složkáchživotního prostředí), Projekt Zlínsko(měření imisního zatížení Zlínského kraje),Projekt Výzkum odcizování člověkapřírodě.Financování výzkumu a vývoje v životním prostředíVýdaje do výzkumu a vývoje v resortu životního prostředí stoupaly z cca 90 milionů Kčv <strong>roce</strong> 1995 až na 535 milionů Kč v <strong>roce</strong> 2005, v <strong>roce</strong> 2007 pak činily 416 milionů Kč. Dalšíprostředky byly <strong>po</strong>skytnuty i z jiných zdrojů (Grantová agentura ČR, Grantová agentura AVČR, resortní roz<strong>po</strong>čty). Při cca 20 mld. Kč z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj ve všech oblastechjsou však na výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí věnována jen necelá 2 %.Výše prostředků na projekty VaV v oboru vědy o Zemi a životním prostředí se mezi lety1998 a 2007 zvýšila z 442 mil. Kč na více než 600 mil. Kč. Rostoucí <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ře projektů od<strong>po</strong>vídali růst jejich <strong>po</strong>čtu, když v <strong>roce</strong> 2007 bylo realizováno 504 projektů oproti 348 v <strong>roce</strong> 1998.Průměrná velikost projektů (vyjádřená průměrnými náklady) v oblasti životního prostředítak byla cca 1 mil. Kč. Ve srovnání se zahraničím jsou však projekty příliš malé.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79:
Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81:
Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83:
Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85:
Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87:
Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89:
Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91:
Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93:
Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95:
Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97:
Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99:
Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103:
Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105:
Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109:
Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188: Hospodářství a životní prostř