Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetické štítkováníSoučástí péče o životní prostředí jsou i programy ús<strong>po</strong>ry energie. Maloobchodu se přímotýká program energetického štítkování. V Evropské unii byla uplatněna s<strong>po</strong>lečná legislativaenergetického štítkování pro všechny členské země v <strong>roce</strong> 1992, Česká republika přijala <strong>po</strong>třebnoulegislativu v <strong>roce</strong> 2001. V <strong>roce</strong> 2005 chladicí zařízení (chladničky, mrazničky a jejichkombinace) v energetické třídě A přesahují 35 % trhu a s<strong>po</strong>lu se s<strong>po</strong>třebiči třídy B tvoří téměř90 % trhu – viz Graf 11.7. Energetické štítky hrají při orientaci zákazníků kupujících elektros<strong>po</strong>třebičedůležitou roli, je však nutná jejich aktualizace, rozšíření na další s<strong>po</strong>třebičea úpravy jednotlivých energetických tříd.Energetické štítkování se týká těchto energetických s<strong>po</strong>třebičů: automatické pračky,bubnové sušičky prádla, pračky kombinované se sušičkou, elektrické chladničky, mrazničkya jejich kombinace, myčky nádobí, elektrické trouby, elektrické ohřívače vody, zdroje světla,předřadníky k zářivkám a klimatizační jednotky.Specifickou dobrovolnou značkou je logo Energy Star, určené pro osobní <strong>po</strong>čítače, monitory,faxy, scannery, kopírky a tiskárny, tedy kancelářskou a vý<strong>po</strong>četní techniku. Logo, původnězavedené v USA, které se na základě dohody mezi USA a EU z roku 2006 bude <strong>po</strong>užívati v Evropě, označuje s<strong>po</strong>třebiče s nízkou provozní a tzv. stand-by s<strong>po</strong>třebou energie.Podíl prodaných domácích s<strong>po</strong>třebičů na energetických třídách [%]Na základě evropské směrnice92/75/EEC vznikla vyhláška Ministerstvaprůmyslu a obchodu č. 215/2001 Sb.,která stanovuje <strong>po</strong>drobnosti označováníenergetických s<strong>po</strong>třebičů energetickýmištítky a minimální účinnost energie proelektrické s<strong>po</strong>třebiče uváděné na trh.Pokračováním úsilí EU o snižováníenergetické náročnosti je směrnice2006/32/ES o energetické účinnostiu konečného uživatele a o energetickýchslužbách, která vedle energetické efektivnostizahrnuje i otázky financování.Graf 11.71008060MrazničkyA+ABCOstatníZdroj: JRC40200západní Evropazápadní Evropazápadní Evropazápadní EvropaZápadní Evropa zahrnuje Rakousko,Belgii, Německo, Španělsko, Francii,S<strong>po</strong>jené království, Itálii, Nizozemsko,Portugalsko a Švédsko. Východnía střední Evropa zahrnuje státy Chorvatsko,Slovinsko, Českou republiku, Slovensko,Polsko, Maďarsko, Rumunsko,Bulharsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko.11.4.5 Fair TradeFair Trade je hnutí jehož cílem je přímá a účinná <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ra znevýhodněných výrobců z rozvojovýchzemí. Tohoto cíle chce dosáhnout <strong>po</strong>skytováním spravedlivých obchodních <strong>po</strong>dmínekpro za<strong>po</strong>jené výrobce důrazem na dodržování základních norem pracovního právaa ochrany životního prostředí a zvyšováním informovanosti s<strong>po</strong>třebitelů o situaci malýchzemědělců a řemeslníků v rozvojových zemích. Stálé výkupní ceny produktů chrání drobnéproducenty před výkyvy cen na globálních trzích, které mnohdy způsobují <strong>po</strong>kles cen <strong>po</strong>dvlastní náklady produkce a likvidaci producentů.V hnutí Fair Trade jde o tři základní priority: příroda, lidé, finance. Pro fair trade jsou naprvním místě lidé (sociální rozměr), následují finance (ekonomicko-sociální rozměr) a příroda(ekologický rozměr). Ekologizace produkce je <strong>po</strong>stupná a nutná jsou <strong>po</strong>uze základníminimální opatření. Producenti Fair Trade nesmějí <strong>po</strong>užívat některé agrochemické látky,zakázané např. Světovou zdravotnickou organizací a mezinárodními úmluvami o toxickýchlátkách. Potřebná jsou i přesná pravidla pro manipulaci, skladování, <strong>po</strong>užití a likvidaci agro-chemickýchprostředků, jejichž částečné <strong>po</strong>užití je možné. Pro další rozvoj hos<strong>po</strong>dařeníexistují obvykle i <strong>po</strong>stupná agro-environmentální opatření, která mají <strong>po</strong>zitivně ovlivnitnapř. druhovou pestrost rostlin a živočichů (tzv. biodiverzitu).Hnutí vzniklo <strong>po</strong> 2. světové válce a odkonce osmdesátých let 20. stoletípronikly jeho produkty i do obchodníchřetězců. Hnutí je od roku 1998 koordinovánomezinárodní neformální asociací(pracovní skupinou) FINE. Nyní v České<strong>republice</strong> působí v oblasti Fair Tradeněkolik organizací, odkazy na ně najdeteníže. V České <strong>republice</strong> byla v <strong>roce</strong> 2004založena Asociace pro Fair Trade sdružujícívětšinu organizací, které se zabývajíFair Trade.
160 | 161Výrobky s označením Fair Trade se prodávají nejčastěji ve specializovaných prodejnáchbio<strong>po</strong>travin a v internetových obchodech. Na rozdíl od bio<strong>po</strong>travin jsou jen výjimečně v obchodníchřetězcích, kde výjimkou je Marks & Spencer nabízející několik fair trade výrobků(kávy a čaje) a bývalá Delvita, která nabízela několik výrobků <strong>po</strong>d svou značkou Delhaize.Maloobchodní obrat s produkty Fair Trade dosáhl v <strong>roce</strong> 2007 v České <strong>republice</strong> 27 mil. Kč.Na obratu se nejvíce <strong>po</strong>dílela káva, čaj a čokoláda a další cukrovinky.11.4.6 Bio produktyPro Bio produkty je zásadní ekologie, na druhém místě lidé, i když jde spíše o s<strong>po</strong>třebitelea jejich zdraví než o samotné producenty, třetí místo patří financím, tedy spravedlivé ceně zakvalitní <strong>po</strong>traviny.S<strong>po</strong>třeba bio<strong>po</strong>travin v České <strong>republice</strong> dosáhla v <strong>roce</strong> 2007 objemu ve výši 1,29 miliardy Kč,což je nárůst o 70 % oproti roku 2006. Trh s bio<strong>po</strong>travinami v ČR trvale roste, za <strong>po</strong>slední třiroky se s<strong>po</strong>třeba zvedla o 153 %. Čokoláda a cukrovinky měly na celkovém obratu <strong>po</strong>díl 32 %,káva 28 % a čaj 18 %. Třtinový cukr a zpracované výrobky se na obratu <strong>po</strong>dílely každý 4 %. Bio<strong>po</strong>travinytvořily v <strong>roce</strong> 2007 0,55 % z celkové s<strong>po</strong>třeby <strong>po</strong>travin a ná<strong>po</strong>jů v České <strong>republice</strong>.Největším maloobchodníkem s bio<strong>po</strong>travinami na českém trhu je sít diskontních prodejenPlus. Druhým největším maloobchodníkem s bio<strong>po</strong>travinami je paradoxně drogistický řetězecdm drogerie markt. Nejvíce bio<strong>po</strong>travin se nakupuje v super a hypermarketech (67 %), dále pakv prodejnách zdravé výživy a bio<strong>po</strong>travin (22,5 %). Kategoriemi s největším <strong>po</strong>dílem českýchbio surovin na obratu byly v <strong>roce</strong> 2007 kategorie maso a masné výrobky, 98 % jich <strong>po</strong>cházeloz českých chovů, a pečivo, kterého 91 % bylo upečeno v Česku.Počet pravidelně nakupujících bio<strong>po</strong>traviny vzrostl ze 3 % v <strong>roce</strong> 2005 na 4,8 % v <strong>roce</strong> 2007.27,9 % <strong>po</strong>pulace bio<strong>po</strong>traviny zná a kupuje je nepravidelně. Průměrná s<strong>po</strong>třeba na osobu vloničinila 126 korun.Slovní známky „bio“ a „eko“ stejně jako<strong>po</strong>užití přídavného jména „biologický“a „ekologický“ v souvislosti s <strong>po</strong>travinamije legislativně chráněno nařízenímRady EU (nařízení Rady (EHS) č. 2092/91o ekologickém zemědělství a k němuse vztahujícím označování zemědělskýchproduktů a <strong>po</strong>travin).V České<strong>republice</strong> se naopak rozšířilo <strong>po</strong>užíváníčeské státní bio značky „Bio-Produktekologického zemědělství“. Dle zákonač. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělstvíje <strong>po</strong>užití značky na českých biovýrobcích <strong>po</strong>vinné. Rozvoj ekologické zemědělstvía tedy i produkce bio-produktůse řídí Akčním plánem České republikypro rozvoj ekologického zemědělství doroku 2010.11.4.7 Produkce odpadů z obalůVliv obchodu na životní prostředí je významný i v oblasti obalů, které jsou s<strong>po</strong>lu se zbožímuváděny na trh. Množství těchto obalů většinou od<strong>po</strong>vídá celkovému vývoji obchodu,může se však lišit skladba <strong>po</strong>užitých obalových materiálů (ta je pevně dána např. u ekologickyšetrných výrobků). Množství obalů na trhu stále stoupá a v <strong>roce</strong> 2005 dosáhlo celkem2,6 mil. tun, z nichž bylo 1,8 mil. tun obalů vratných a 0,8 mil. tun obalů nevratných.Podle mezinárodního srovnání s několika vybranými zeměmi OECD se produkce vytříděnýchodpadů z obalů na obyvatele na rok v České <strong>republice</strong> výrazně (řádově) liší od západoevropskýchzemí – viz Graf 11.8. V rámci těchto údajů jsou však <strong>po</strong>měrně velké rozdílyv národních definicích odpadů a metodikách sběru dat.Tradičním opatřením s <strong>po</strong>zitivním dopadem na životní prostředí je zálohování obalůa zpětný odběr některých typů obalového materiálu (řešeno zákonem č. 477/2001 Sb.,o obalech). Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech zavedl od roku 2002 pro prodejce <strong>po</strong>vinnostzpětného odběru některých výrobků – jeho úspěšnost uvádí Graf 11.9.Mezinárodní srovnání produkce odpadů z obalů ve vybraných zemích [kg/obyv.]200150100Povinnost zpětného odběru se vztahujena: minerální oleje, pneumatiky, chladničkya mrazící zařízení, akumulátorya baterie, výbojky a zářivky.Graf 11.8PapírPlastySkloKovyZdroj: OECD – Environmental Data Compendium,2004, vý<strong>po</strong>čty CENIA500Rakousko, 1999Belgie, 2000SRN, 2001
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79:
Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81:
Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83:
Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85:
Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87:
Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89:
Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91:
Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93:
Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95:
Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97:
Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99:
Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103:
Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105:
Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109:
Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188: Hospodářství a životní prostř