Hospodářství a životní prostředí v České republice po roce 1989

Kapitola 9: Vodní hospodářstvíOperační program Infrastruktura byl schválen pro období 2004–2006 Evropskou komisía je financován z fondu ERDF. Priority programu vycházejí ze Státní politiky životního prostředí,schválené usnesením vlády ČR č. 38/2001 a respektují cíle ochrany životního prostředíformulované v Národním rozvojovém plánu. Pro období 2007–2013 je oblast ochranyvod jednou z hlavních priorit Operačního programu Životní prostředí schváleného vládou ČRv listopadu 2006.Novým strategickým dokumentem státní politiky v oblasti vod, který integruje záměrya cíle resortních politik ústředních vodoprávních úřadů a vytváří rámec pro formování politikypéče o vodu a její prostředí, je Plán hlavních povodí schválený v květnu 2007.Plán hlavních povodí ČR je závazným podkladem pro pořizování plánů oblastí povodíi pro stanovení závazných rámcových opatření, která vyhlásí vláda ČR nařízením. Tento Plánpředstavuje dlouhodobou koncepci oblasti vod se zaměřením pro šestileté období 2007–2012 a bude obnovován každých 6 let. Osm plánů oblastí povodí, v rámci nichž budou shromážděnypodklady pro návrhy protipovodňových opatření, má být schváleno jednotlivýmikraji do konce roku 2009.Významným prvkem soustavy vodohospodářských staveb na vodních tocích jsou vodnínádrže. Nejvíce přehrad, a zejména těch největších, bylo postaveno v letech 1945–1989. Poroce 1989 byly z větších nádrží dostavěny Hněvkovice a Kořensko na Vltavě a Slezská Hartana Moravici. Rovněž bylo dokončeno vodní dílo Dlouhé Stráně s využitím jeho nádrží propřečerpávací vodní elektrárnu. V roce 2006 bylo u nás celkem 107 velkých vodních nádrží.Ve správě ZVHS bylo 497 malých vodních nádrží. Ostatních malých vodních nádrží a rybníkůje asi 24 000.Využití přehradních nádrží zastává více funkcí. Zásadní je využití pro energetické účely.Přestože je vodní energie zdrojem obnovitelným (při výrobě elektřiny nedochází k produkciemisí), stavba přehradní nádrže nebo i jezu vede ke zničení říčního ekosystému. Z hlediskavlivu na životní prostředí jsou pozitivněji hodnoceny malé vodní elektrárny, kdy zatopenípůdy a nejednou i obcí nebo ekologicky cenných lokalit není tak významné jako v případěvelkých vodních nádrží. Další informace o vodní energii naleznete v kapitole Energetika.Energetická, rekreační, plavební a v některých případech i vodárenská funkce jsou alev rozporu s funkcí protipovodňovou. Rozsah a následky v případě méně rozsáhlých povodníse sice akumulačními objemy nádrží dařilo vesměs úspěšně eliminovat, s velkými povodněmijiž však manipulační řády přehrad ve většině případů nepočítají a za určitých okolností mohoujejich průběh i zhoršit. Více o vodní plavbě v kapitole Doprava.Proces plánování je komplementárnís politikou EU a Národním programem nazmírnění dopadů změny klimatu v ČR.Reaguje tedy jak na povodňovou problematikuspojenou s plošnou erozí, tak nasucha s negativními dopady na zásobyvody a její kvalitu. Oproti dřívějšímu pojetívodohospodářského plánování jsou vesmyslu udržitelnosti rozvoje vyžadovánakomplexní řešení, která sladí požadavkyna využívání vodních zdrojů a na ochranupřed škodlivými účinky vod s environmentálnímipožadavky na ochranu vod a navodu vázaných ekosystémů.Novela zákona o vodách z roku 2004zrušila povodňové komise ucelenýchpovodí, které měly za úkol optimalizovatmanipulace na vodních dílech v doběvelkých povodní.