Kapitola 4: Zpracovatelský průmyslVývoj emisí znečišťujících látek ze zpracovatelského průmyslu [tis. t]400Graf 4.8TZL (tuhé znečisťující látky)SO 2300NO xCOZdroj: ČHMÚ2001000199019952000200420052006Vývoj emisí oxidu uhličitého ze zpracovatelského průmyslu [%]12010080Graf 4.91990 = 100Celkové emise CO 2ze spalování palivEmise ze spalovacích p<strong>roce</strong>sů vezpracovatelském průmyslu a stavebnictvíEmise CO 2z průmyslových p<strong>roce</strong>sůZdroj: ČSÚ60401990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Emise oxidu uhličitéhoCelkové emise včetně propadů emisí skleníkových plynů v ČR, vyjádřené v ekvivalentuoxidu uhličitého (CO 2ekv.), <strong>po</strong>klesly z hodnoty 194,5 mil. tun v <strong>roce</strong> 1990 na 142,3 mil. tunv <strong>roce</strong> 2004 (a přibližně na této úrovni se udržovaly i v navazujících dvou letech), což představuje13,9 t CO 2ekv. na obyvatele. Samotné emise oxidu uhličitého (bez za<strong>po</strong>čítání emisía propadů z oblasti LULUCF) <strong>po</strong>klesly z hodnoty 196,3 mil. tun na hodnotu 147,2 mil. tun.Relativně vyjádřeno se jedná o <strong>po</strong>kles o 25 % ve srovnání s referenčním rokem 1990 a závazkystanovené Kjótským protokolem jsou plněny.Emise CO 2z výroby energií <strong>po</strong>klesly ve srovnání s rokem 1990 o více než 20 %, ale emiseCO 2z výroby energií ve zpracovatelském průmyslu <strong>po</strong>klesly o více než 40 %. Podobný <strong>po</strong>klesbyl i u emisí CO 2z průmyslových p<strong>roce</strong>sů. Tyto vývojové trendy jsou patrné z Grafu 4.9. Poklesyv první <strong>po</strong>lovině 90. let byly důsledkem <strong>po</strong>klesu průmyslové výroby, v dalších letech pakv důsledku změn struktury průmyslové výroby a změn technologií.Na emisích CO 2z průmyslových p<strong>roce</strong>sů se nejvíce <strong>po</strong>dílí výroba a zpracování kovů následovanáchemickou výrobou.Toto se týká i emisí CO 2, které spadají do evropského systému obchodování s emisními <strong>po</strong>volenkami(meziroční index v <strong>roce</strong> 2006 byl 1,0145 s absolutní hodnotou 83,7 mil. tun CO 2).I přes <strong>po</strong>klesy emisních faktorů CO 2dochází k mírnému nárůstu emisí CO 2. S růstem průmyslovévýroby bude tento trend pravdě<strong>po</strong>dobně <strong>po</strong>kračovat a do značné míry bude závislý na ocelářskémprůmyslu, který má nejvyšší <strong>po</strong>díl na emisích v rámci zpracovatelského průmyslu.LULUCF znamená využívání krajiny,změny ve využití krajiny a lesnictví(z anglického Land use, land use changeand forestry).Ocelářský průmysl má, co se týká emisíCO 2, řadu specifik. Na snižování emisníhofaktoru působí rozšiřování výroby ocelina elektrických obloukových pecích,na jeho zvyšování pak růst výroby ocelize surového železa, který je doprovázeni vyšším výskytem p<strong>roce</strong>sních technologickýchplynů. Emisní faktor za českýocelářský průmysl od<strong>po</strong>vídá faktorůmdosahovaným v EU.
62 | 634.4.2 Vy<strong>po</strong>uštění odpadních vod do <strong>po</strong>vrchových vodV ČR bylo do <strong>po</strong>vrchových vod v <strong>roce</strong> 2006 vypuštěno celkem 2 023,9 mil. m 3 odpadníchvod, což představuje mírný nárůst oproti předchozímu roku a <strong>po</strong>zastavení <strong>po</strong>klesového trenduz minulých let. Podíl vy<strong>po</strong>uštěných odpadních vod z průmyslu od<strong>po</strong>vídal 18,4 % a zaznamenávámírný setrvalý <strong>po</strong>kles. Množství vy<strong>po</strong>uštěných odpadních vod ze zpracovatelskéhoprůmyslu ve srovnání s ostatními sektory ukazuje Graf 4.10.Odběry <strong>po</strong>vrchových vodVy<strong>po</strong>uštění odpadních vod do <strong>po</strong>vrchových vod má přímou vazbu na odběry vod. V <strong>roce</strong>2006 bylo odebráno z <strong>po</strong>vrchových zdrojů celkem 1 556,9 mil.m 3 vody, což v meziročním srovnání(1 553,4 mil. m 3 v <strong>roce</strong> 2005) představuje <strong>po</strong>uze málo významný rozdíl. Ke snížení odběrůdlouhodobě dochází ve všech kategoriích odběrů. Největší <strong>po</strong>kles byl zaznamenán u zemědělství,odběry pro výrobu a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody <strong>po</strong> výrazném vzestupuv letech 2001–2003 mírně klesají, ale přesto i nadále činí více jak <strong>po</strong>lovinu celkových odběrů.Podíl průmyslu na celkových odběrech <strong>po</strong>vrchových vod měl v období let 2001–2003 klesajícítrend (<strong>po</strong>klesl na 21,24 %), v následujících letech dochází k mírnému přechodnému zvýšení(23,04 % v <strong>roce</strong> 2005), s<strong>po</strong>jenému s dalším rozvojem průmyslové výroby viz Graf 4.11.Odběry <strong>po</strong>dzemních vod zpracovatelským průmyslemZ <strong>po</strong>dzemních zdrojů bylo v <strong>roce</strong> 2006 odebráno 379,3 mil. m 3 vody, což znamená meziroční<strong>po</strong>kles o 1,8 % stavu roku 2005 a <strong>po</strong>kračující mírný sestupný trend odběrů. Pokles byl zaznamenánve všech kategoriích, s výjimkou odběrů pro zemědělství, kde došlo oproti roku 2005k mírnému nárůstu. Odběry <strong>po</strong>dzemních vod pro úpravu a rozvod vody meziročně <strong>po</strong>kleslyo více než 7,1 mil. m 3 , což v <strong>po</strong>měrovém vyjádření představuje <strong>po</strong>kles o téměř 1,8 %. Málo významnýje odběr <strong>po</strong>dzemních vod pro energetiku (2,4 mil. m 3 , tj. méně než 2 %, viz Graf 4.12).Podíl průmyslu na celkových odběrech <strong>po</strong>dzemních vod je v <strong>po</strong>dstatě stabilizovaný.Vy<strong>po</strong>uštění odpadních vod do <strong>po</strong>vrchových vod ze zpracovatelského průmysluve srovnání s ostatními sektorymil. m 3 %1 250351 000750500282114Nápadné zvýšení <strong>po</strong>dílového zastoupenívy<strong>po</strong>uštěných odpadních vod z průmysludo <strong>po</strong>vrchových vod kolem roku 2000souvisí se zahrnutím výroby tepla odroku 2002 do kategorie „energetika“(před tímto rokem byla výroba teplazahrnuta do kategorie „průmysl“).To vyvolalo i relativní změnu <strong>po</strong>díluvy<strong>po</strong>uštěných odpadních vod z průmyslových<strong>po</strong>dniků do <strong>po</strong>vrchových vod nacelkovém odběru.Vzestup odběru <strong>po</strong>vrchových vod proenergetiku v letech 2001–2003 souvisís <strong>po</strong>stupným zprovozněním obou elektrárenskýchbloků jaderné elektrárnyTemelín a dále se zahrnutím výroby teplaod roku 2002 do kategorie „energetika“.S tím souvisí i relativní změna <strong>po</strong>díluodběru <strong>po</strong>vrchových vod průmyslem nacelkovém odběru.Graf 4.10Kanalizace [mil. m 3 ]Energetika [mil. m 3 ]Průmysl [mil. m 3 ]Zemědělství [mil. m 3 ]Ostatní užívání [mil. m 3 ]Podíl průmysluna celkovém vy<strong>po</strong>uštění [%]Zdroj: MZe25070 01990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Odběry <strong>po</strong>vrchových vod ve zpracovatelském průmyslumil. m 3 %1 250351 000287502150014Graf 4.11Veřejný sektor [mil. m 3 ]Energetika [mil. m 3 ]Průmysl [mil. m 3 ]Zemědělství [mil. m 3 ]Ostatní užívání [mil. m 3 ]Podíl průmyslu na odběrech<strong>po</strong>vrchových vod [%]Zdroj: MZe250701990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 20060
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119:
Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121:
Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131:
Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135:
Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137:
Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139:
Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143:
Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147:
Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149:
Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř