Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod environmentálním zbožímZa environmentální zboží se hlavně <strong>po</strong>važuje zboží určené k měření, prevenci, omezovánía napravování environmentálních škod v oblasti vod, ovzduší a půdy, zařízení pro redukci hluku,pro oblast odpadového hos<strong>po</strong>dářství a ekosystémy a rovněž čisté technologie, produktya služby, které redukují environmentální rizika a minimalizují znečištění.Podíl dovozu environmentálního zboží na celkovém dovozu klesl z 7,3 % na 6,4 %, <strong>po</strong>díl navývozu se ale ve stejném období zvýšil z 4,4 % na 5,1 %. V celém období se rovněž zvyšoval <strong>po</strong>měrkilogramových cen ex<strong>po</strong>rtu k im<strong>po</strong>rtu. Ex<strong>po</strong>rt environmentálního zboží se ve sledovanémobdobí zvýšil o 249,2 % a im<strong>po</strong>rt o 166,5 %. Nejvíce se dováželo zařízení na čištění odpadníchvod následované zařízením na monitorování znečištění vzduchu a pro odpadové hos<strong>po</strong>dářství.Obdobná struktura existovala i ve vývozu. V teritoriální orientaci jak ex<strong>po</strong>rtu, tak i im<strong>po</strong>rtuvedly vyspělé státy OECD a Evropské unie s největším <strong>po</strong>dílem Německa.Zahraniční obchod České republiky s environmentálním zbožímmld. Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002Im<strong>po</strong>rt 31,6 33,4 41,9 32,9 51,1 53,6 60,0 75,7 88,6 84,2Tab. 11.9Zdroj: E. Tošovská, Foreign Trade inEnvironmental Goods in the Czech Republic(1993–2002), Prague Economic Papers, 4, 2004Ex<strong>po</strong>rt 18,3 18,7 23,2 26,1 29,9 35,9 39,9 48,7 61,1 63,9Saldo -13,3 -14,7 -18,7 -6,8 -21,2 -17,7 -20,1 -27,0 -27,4 -20,311.4 Vliv rozvoje obchodu na životní prostředíZ hlediska dopadu obchodu na životní prostředí je třeba zmínit i výstavbu hypermarketůa obchodních center na okrajích měst. Kromě velkých záborů půdy dochází například i keznečišťování ovzduší a dalším negativním vlivům v důsledku zvýšených dopravních nároků.Budovy supermarketů se staví i v centrech sídel, kde se přímo kumulují všechny jejich negativníúzemní dopady. Zavádějí a zahušťují dopravu v sídlech, často zabírají plochy městskézeleně, zaujímají místa určená svou <strong>po</strong>lohou v obci pro kvalitnější architekturu a důležitějšís<strong>po</strong>lečenské funkce. Odchod menších obchodů z ulic měst znamena také destrukci přirozenéhoměstského prostředí s výklady obchodů s různým zbožím a pěší <strong>po</strong>hyb zákazníků.Potravinářské obchodní řetězce představují rovněž mono<strong>po</strong>lní nákupce, kteří odčerpávajívýznamnou část zisku z hodnoty vlastní zemědělské produkce. Diktují ceny dodavatelům a tipak zemědělským prvovýrobcům, kteří jsou zemědělskou <strong>po</strong>litikou EU chráněni před světovoukonkurencí dotacemi. Tyto <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ry však ve skutečnosti odčerpají jako svůj zisk obchodnířetězce a velkou část z nich dále převádějí mimo trh se zemědělskými produkty. Dotovanéagrární ceny deformují i nákladovou kalkulaci a umožňují dosahovat zisku při prodeji zbožízbytečně převáženého na velké vzdálenosti, přičemž se převážně <strong>po</strong>užívá automobilová doprava,národní i mezinárodní (více v kapitole Doprava).
158 | 15911.4.1 Environmentálně šetrný obchodZákladním cílem ke zvyšování environmentální šetrnosti obchodu a služeb je přenéstod<strong>po</strong>vědnost na zákazníka, který na základě přesně <strong>po</strong>daných informací může vybírat výrobkya služby šetrné k životnímu prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalov <strong>roce</strong> 1999 první krátkodobou Koncepci s<strong>po</strong>třebitelské <strong>po</strong>litiky na léta 1999-2000, dalšípak byly vypracovány na léta 2001–2005 a 2006–2010 (v Koncepci s<strong>po</strong>třebitelské <strong>po</strong>litikyna léta 2006–2010 je mezi jiným uvedena i <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ra zavádění konkrétních programů udržitelnés<strong>po</strong>třeby v Rámci programů udržitelné s<strong>po</strong>třeby a výroby schváleného Radou vlády proudržitelný rozvoj v <strong>roce</strong> 2005. Mezi základní práva s<strong>po</strong>třebitele zde patří i právo na od<strong>po</strong>vědnouvolbu ve vztahu k životnímu prostředí. V praxi to znamená především <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ru aktivitsouvisejících s realizací udržitelného rozvoje s<strong>po</strong>třeby, např. cestou změny vzorců s<strong>po</strong>třebyvčetně způsobů a forem, které uvádíme v dalším textu.11.4.2 EkoznačeníPro oblast maloobchodu má z dobrovolných regulačních nástrojů velký význam značenívýrobků ve vztahu k životnímu prostředí – tzv. ecolabelling (ekoznačení). Používanýmivýrobkovými certifikacemi jsou český Národní program označování ekologicky šetrnýchvýrobků a služeb a Program ekoznačení EU v ČR. Na testované a následně certifikovanévýrobky jsou kladeny <strong>po</strong>žadavky jak z <strong>po</strong>hledu vlivu na životní prostředí v průběhu jejichživotního cyklu, tak z <strong>po</strong>hledu užitných vlastností, kvalitativních parametrů a dopadů nazdraví s<strong>po</strong>třebitele.Ekologicky šetrné výrobkyČeská republika byla první <strong>po</strong>stkomunistickou zemí, ve které se začal úspěšně rozvíjetnárodní ecolabellingový program. První ekoznačka byla udělena již v červnu 1994. V <strong>roce</strong>2000 se český program stal součástí Global Ecolabelling Network, organizace, která sdružujevíce než 35 nejvýznamnějších programů ekoznačení ve světě. V současné době je značkouEkologicky šetrný výrobek označeno více než 350 výrobků (uděleno je 197 licencí k užíváníekoznačky) 89 firmám ve 54 výrobkových kategoriích – viz Graf 11.6. Přistoupení ČR k EUbylo pro české firmy rovněž impulsem k získání evropské ekoznačky „The Flower“.V <strong>roce</strong> 2005 bylo zveřejněno první environmentální prohlášení o výrobcích III. typuekoznačení (tzv. EPD – Environmental Product Declaration). Prohlášení obsahuje kvantifikovanéenvironmentální údaje, uváděné <strong>po</strong>dle předem stanovených kategorií parametrů a jejedním z typů environmentálního značení výrobků hodnocených <strong>po</strong>dle norem ISO 14025.V <strong>po</strong>dstatě se jedná o soupis těch vlastností výrobku, které mají nějaký vliv na životní prostředí,přičemž dopad těchto vlivů na životní prostředí je <strong>po</strong>souzen <strong>po</strong>mocí analýzy životníhocyklu výrobku (LCA), tj. od výběru surovin až přes vlastní výrobu.Vývoj <strong>po</strong>čtu držitelů ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek [<strong>po</strong>čet firem]100Usnesení vlády ČR č. 159 ze 7. 4. 1993uložilo ministrovi životního prostředírealizovat český Národní program označováníekologicky šetrných výrobků.7. června 1994 byla udělena prvníekoznačka výrobku CLIMATIZER PLUS– tepelná a zvuková izolace firmyCIUR a.s., Brandýs nad Labem.První evropská ekoznačka „The Flower“byla udělena 11. února 2005 textilnímvýrobkům českého výrobce, s<strong>po</strong>lečnostiHybler textil a.s., druhá turistickým ubytovacímslužbám hotelu Adalbert Praha.Usnesením č. 720 z 19. 7. 2000 vláda<strong>po</strong>d<strong>po</strong>řila další rozvoj prodeje a užíváníekologicky šetrných výrobků. Schválilanávrh <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ry rozvoje prodeje a užíváníekologicky šetrných výrobků a do<strong>po</strong>ručilačlenům vlády, vedoucím ostatních ústředníchorgánů státní správy a přednostůmokresních úřadů, aby v jimi řízených organizacíchpři zadávání veřejných zakázekupřednostnili takto označené zboží.Graf 11.6Zdroj: CENIA80604020019941995199619971998199920002001200220032004200520062007
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79:
Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81:
Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83:
Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85:
Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87:
Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89:
Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91:
Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93:
Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95:
Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97:
Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99:
Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103:
Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105:
Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107:
Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109:
Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188: Hospodářství a životní prostř