Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšší <strong>po</strong>díl růstu v <strong>po</strong>sledních deseti letech vykazuje zejména výstavba inženýrských staveb(dálniční stavby, modernizace železničních koridorů, obchvaty měst), dále nebytových budova staveb pro bydlení. Naopak nejnižší <strong>po</strong>díl zaujímá výstavba a údržba vodohos<strong>po</strong>dářských děl.Vývoj objemu stavebních prací je možno sledovat také <strong>po</strong>dle <strong>po</strong>čtu stavebních <strong>po</strong>volenívydaných stavebními úřady v letech 1995–2005, který je uveden v Grafu 5.2. Počet vydaných<strong>po</strong>volení má sice klesající trend, ale cena <strong>po</strong>volených staveb se zvyšuje. Významně tedy rostehodnota stavebních prací připadajících na jedno stavební <strong>po</strong>volení, a to nejčastěji na změnudokončených bytových a nebytových budov. V letech 1992–2005 bylo vydáno největší množstvístavebních <strong>po</strong>volení v kraji Středočeském (247 452), dále v Jihomoravském (207 067)a Moravskoslezském (159 557). Naopak nejméně v kraji Karlovarském (44 032). Podle <strong>po</strong>čtustavebních <strong>po</strong>volení na obyvatele byla nejvyšší intenzita v kraji Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském,nejnižší pak v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a hlavním městě Praze.V 2. <strong>po</strong>lovině 90. let došlo k mírnému snižování <strong>po</strong>čtu pracovníků ve stavebnictví, a tovlivem změn v technologických <strong>po</strong>stupech, restrukturalizace firem a růstu produktivitypráce i ekonomické recese. V <strong>po</strong>sledních letech se <strong>po</strong>čet opět zvýšil a v <strong>roce</strong> 2006 dosáhl436 tis. osob (9 % celkové zaměstnanosti České republiky), z čehož bylo 162 tis. osob ve firmáchs více než 20 zaměstnanci. Nejvíce pracovníků bylo zaměstnáno v <strong>po</strong>zemním a inženýrskémstavitelství (132 061 zaměstnanců, tj. 82 %) ve středně velkých <strong>po</strong>dnicích (s 50–299zaměstnanci). Ve stavebnictví je situace v České <strong>republice</strong> z hlediska zaměstnanosti srovnatelnánapř. s Itálií, Portugalskem, Německem nebo Rakouskem.Produktivita práce se ve stavebnictví v letech 1992 až 2006 zvyšovala velmi nerovnoměrně.V <strong>roce</strong> 1992 se v různě velkých stavebních <strong>po</strong>dnicích téměř nelišila, do roku 2006se ve skupině <strong>po</strong>dniků s více než 1 000 zaměstnanci zvýšila více než 12násobně, zatímcou nejmenších <strong>po</strong>dniků to bylo jen o 191 %. Vzhledem k rozdílnému kapitálovému vybavení jezaměstnanec v největších firmách 3,5 x produktivnější než ve firmě malé.Zakázky stavebních prací [mld. Kč, běžné ceny]Ke stavebním <strong>po</strong>dnikům se sídlem v ČRnáleží od roku 1997 <strong>po</strong>dnikatelské subjektys převažující stavební činností:a) stavební <strong>po</strong>dniky s 20 a více zaměstnanci(údaje se zjišťují výkazy ČSÚ);b) stavební <strong>po</strong>dniky s méně než 20 zaměstnancia fyzické osoby <strong>po</strong>dnikajícís živnostenským oprávněním (provádíse měsíční odhad stavebních prací).Tem<strong>po</strong> růstu stavební produkce obecněkopíruje vývoj (Graf 5.1), propad v letech1997–1999 byl způsoben celkovým vývojemekonomiky.Stavební <strong>po</strong>volení je dokument o stanovenízávazných <strong>po</strong>dmínek pro provedenía užívání stavby, s dobou platnosti 2 rokyode dne nabytí právní moci.Graf 5.4300250200150Bytové budovyNebytové budovy nevýrobníNebytové budovy výrobníInženýrské stavbyVodohos<strong>po</strong>dářské stavbyOpravy a údržbaOstatní práce100Zdroj: ČSÚ500199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007Klasifikace vychází z mezinárodníhostandardu Klasifikace stavebních děl(Classification of Types of Constructions).Vydaná stavební <strong>po</strong>volení [tis. ks]200Graf 5.5Zdroj: ČSÚ180160140120100199319941995199619971998199920002001200220032004200520062007
72 | 73Zaměstnanost ve stavebnictvítis. os. %49048010,09,84709,64609,44509,24409,04308,84208,64108,44008,23901993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 20068,0Graf 5.6Počet osob zaměstnanýchve stavebnictví [tis. os.]Podíl zaměstanců ve stavebnictvína celkové zaměstananosti [%]Zdroj: ČSÚProduktivita práce ve stavebnictví <strong>po</strong>dle velikostních skupin <strong>po</strong>dniků[mil. Kč/zaměstnanec]543Graf 5.720–99 zaměstnanců100–299 zaměstnanců300–499 zaměstnanců500–999 zaměstnanců1 000 a více zaměstnancůZdroj: ČSÚ, MPO2101992199319941995199619971998199920002001200220032004200520065.2 Vliv stavebnictví na životní prostředíZásadními environmentálními aspekty stavebnictví je zábor půdy, těžba stavebníchsurovin, stavební odpady a provoz budov (s<strong>po</strong>třeba energie). Provoz budov je energetickynáročný a negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší emisemi znečišťujících látek vznikajících přispalování fosilních paliv. Z tohoto důvodu jsou ús<strong>po</strong>ry energie při provozu budov (např. snižováníenergetických ztrát jejich zateplováním, zkvalitněním oken, účinnou regulací provozuotopné soustavy, přípravy a rozvodu teplé vody) jednou z cest snižování emisí škodlivindo ovzduší, která je definována ve Státním programu snižování emisí v České <strong>republice</strong>.Výstavba a rekonstrukce dopravních staveb vede ke změnám krajinného rázu, estetickékvality území, narušuje ekologickou stabilitu území a hodnotné přírodní prvky (ÚSES, CHKO,přírodní parky). Samotný provoz pak ovlivňuje faunu a flóru a dochází k nevratné fragmentacikrajiny a tím i k přerušení migračních cest. Nejvíce negativní vliv má v tomto směrusilniční doprava, především produkcí emisí znečišťujících ovzduší, záborem půdy (<strong>po</strong>dílí secca 86 % na celkovém záboru půdy dopravní infrastrukturou) a vysokou hladinou hluku.Výrazným nepřímým vlivem stavební výroby na životní prostředí je těžba nerostných surovin,která ve sledovaném období kopíruje vývoj stavebního sektoru. Podrobněji se jí zabývákapitola věnovaná těžbě surovin.Jednou z možností, jak ovlivnit negativní dopad výstavby na životní prostředí, je zvolitjiž ve fázi návrhu vhodné materiály, <strong>po</strong>užité technologie, technické vybavení a konstrukčnísystémy. Vhodné projektové řešení stavby a její začlenění do krajiny, citlivá volba materiálůa barevného ladění, <strong>po</strong>užitá stavební technologie a další faktory mohou omezit narušeníkrajinného rázu, fragmentaci území, ovlivnění vodního režimu, rozptylových <strong>po</strong>dmínekv ovzduší a související imisní situace i hladiny akustického tlaku. Při závěrečném hodnoceníživotního cyklu stavby lze při splnění všech náležitostí dosáhnout certifikace stavby z hlediskajejí šetrnosti k životnímu prostředí.Vlivem snižování energetické náročnostibudov na životní prostředí se takézabývá evropská Směrnice 2002/91/ESo energetické náročnosti budov, kterábyla trans<strong>po</strong>nována do novely zákonač. 406/2000 Sb., o hos<strong>po</strong>daření energiís účinností od 1. 7. 2006, a do souvisejícíchprováděcích vyhlášek.Environmentální aspekty obsahujei Směrnice 89/106/EHS o sbližováníprávních a správních předpisů členskýchstátů týkajících se stavebníchvýrobků.
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131:
Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135:
Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137:
Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139:
Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143:
Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147:
Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149:
Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř