Kapitola 9: Vodní hos<strong>po</strong>dářstvíVoda je nezbytná nejen pro zajištění života na naší planetě, včetně životních funkcí člověka, ale je zároveňdůležitou hos<strong>po</strong>dářskou surovinou. Vzhledem k tomu, že využíváním vody dochází k jejímu znečišťování,<strong>po</strong>dniky i občané se svými <strong>po</strong>platky musejí <strong>po</strong>dílet nejen na odběrech, úpravě a rozvodu vody, ale i na nákladecha <strong>po</strong>platcích za vy<strong>po</strong>uštění znečištěných odpadních vod. Na financování proti<strong>po</strong>vodňových opatření seprimárně <strong>po</strong>dílí stát, kraje a obce.Mezi základní <strong>po</strong>skytované služby sektoru patří výroba a zásobování vodou. Významný <strong>po</strong>kles odebíraných vod<strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1990 naznačuje hos<strong>po</strong>dárnější využití, které je příznivější pro životní prostředí. Pokrok v zásobování pitnouvodou nastal jak z hlediska <strong>po</strong>čtu obyvatel na<strong>po</strong>jených na veřejné vodovody, tak i z hlediska kvality dodávané vody.Rezervou je stále vysoké p<strong>roce</strong>nto ztrát pitné vody v rozvodech i přes značné investice do rozvoje vodohos<strong>po</strong>dářskétechnické infrastruktury. Nejen <strong>po</strong>třeba rozšiřování obslužnosti, ale i všeobecný růst cen a privatizace vodovodůa kanalizací si vyžádaly výrazné zvyšování cen vodného a stočného.Významným úspěchem ve sledovaném období 1990–2006 je snížení znečištění vodních toků z bodových zdrojůdosažené výstavbou čistíren, zkvalitněním čištění odpadních vod a zároveň <strong>po</strong>klesem výroby a restrukturalizací průmyslu.Naopak přetrvává problém nejen difúzního a plošného znečišťování zejména živinami, ale i obtížněji odstranitelnýmilátkami z bodových zdrojů. Dnes je čištěno již 94 % odpadních vod svedených do kanalizace, avšak problémemzůstávají odpadní vody <strong>po</strong>cházející od 20 % obyvatel, jejichž domácnosti nejsou stále při<strong>po</strong>jeny na kanalizaci.Většina neodkanalizovaných domácností <strong>po</strong>užívá žumpy, z kterých často unikají nečištěné odpadní vody.V souvislosti se zvýrazňováním extrémních projevů změn klimatu, především se zvýšením <strong>po</strong>vodňové aktivityv <strong>po</strong>sledních letech, je aktuálním cílem rovněž změna managementu vody v krajině. Snižování rizika <strong>po</strong>vodní je <strong>po</strong>d<strong>po</strong>rovánorůznými programy i novými přístupy ve vodohos<strong>po</strong>dářském plánování v <strong>po</strong>vodích, které by zároveň mělypřispívat i k delšímu zdržení vody v krajině v obdobích sucha.9.1 Správa vodních tokůRozvodnice tří moří – Severního, Černého a Baltského – určují zároveň tři hlavní <strong>po</strong>vodíLabe, Moravy a Odry. V rámci zmíněných hlavních <strong>po</strong>vodí existuje 8 hlavních oblastí <strong>po</strong>vodí(5 oblastí v rámci <strong>po</strong>vodí Labe, 2 oblasti v rámci <strong>po</strong>vodí Moravy, dalších přítoků Dunaje a přilehlýchmenších <strong>po</strong>vodí a 1 oblast <strong>po</strong>vodí Odry a okrajových <strong>po</strong>vodí).Významné vodní toky o celkové délce téměř 17 000 km, včetně jezů a většiny přehrad,spravují státní <strong>po</strong>dniky Povodí (Povodí Labe, s.p., Povodí Vltavy, s.p., Povodí Ohře, s.p., PovodíMoravy, s.p. a Povodí Odry, s.p.). Podniky <strong>po</strong>vodí nakládají s majetkem státu a <strong>po</strong>skytujívodohos<strong>po</strong>dářské služby ve veřejném zájmu. Do konce roku 2000 měly právní formu akciovýchs<strong>po</strong>lečností a od roku 2001 jsou státními <strong>po</strong>dniky.Drobné vodní toky o celkové délce 35 700 km a objekty na nich má na starosti Zemědělskávodohos<strong>po</strong>dářská správa (ZVHS) – v působnosti od roku 2001; právním předchůdcem bylaStátní meliorační správa (SMS). Do 31. 12. 2004 bylo hlavní meliorační zařízení (HMZ) spravovánoPozemkovým fondem ČR (PF ČR). Ve správě PF ČR zůstaly od roku 2005 jen HMZ určenéna základě <strong>po</strong>žadavku třetích osob k odstátnění. Na základě smlouvy ale výkon správy HMZzajišťovala Zemědělská vodohos<strong>po</strong>dářská správa již od roku 1996 a PF ČR hradil náklady naúdržbu, opravy a provoz HMZ. Lesy ČR, s.p. spravují 19 500 km převážně bystřinných toků.Ostatních 5,5 % vodních toků (odhadem celkem 3 800 km) je ve správách Lesů hl. m. Prahy,Správ národních parků, vojenských újezdů (Ministerstvo obrany), obcí či některých právnickýchosob.Významné vodní toky jsou toky nebojejich úseky uvedené v seznamu, který jepřílohou č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb.Odborná správa vodních toků probíháv ČR v souladu s ustanovením §47 vodníhozákona. Povinnostmi správců je sledovánístavu vodních toků a <strong>po</strong>břežních <strong>po</strong>zemků,péče o koryta vodních toků, přípravaa zajištění jejich úprav, údržba břehových<strong>po</strong>rostů, provoz a údržba vodních děl.V případě správy významných vodníchtoků jsou dalšími <strong>po</strong>vinnostmi údržbasplavnosti dopravně významných vodníchcest a řízení hos<strong>po</strong>daření s vodami v soustavěvodních nádrží.
120 | 1219.2 Odběry vodNáročnost naší s<strong>po</strong>lečnosti na s<strong>po</strong>třebu vody a její vývoj se odráží v celkovém objemuodebraných vod. Odběry vod nad 500 m 3 /měsíc nebo 6 000 m 3 /rok evidují správci <strong>po</strong>vodí. Významný<strong>po</strong>kles z hlediska dlouhodobého vývoje (1990–2006 o 44 % na hodnotu 1936 mil. m 3 )znázorňuje Graf 9.1.Na odběrech vod se rozdílnou měrou <strong>po</strong>dílejí jednotlivé sektory (veřejný sektor zásobovanýveřejnými vodovody, průmysl, energetika a zemědělství). Vzhledem k odlišným účelůmvyužití vod je i vliv na životní prostředí charakteristický pro jednotlivé sektory, kterézatěžují recipienty různým znečištěním. Všeobecně je z hlediska co nejmenšího ovlivněnípřírodního režimu, oběhu i kvality vody žádoucí snižování odběrů vod.V těchto souvislostech nelze např. nárůst v letech 2002 a 2003 způsobený zahájenímprovozu jaderné elektrárny Temelín a obnovením odběrů průtočného chlazení v elektrárněMělník hodnotit jako významné zhoršení situace. Pokles odběrů vod pro energetiku v celémobdobí 90. let byl ovlivněn nejen snižováním výroby a odstavením některých tepelnýchelektráren (především v období let 1997 až 1999), ale také statisticky (např. v letech 1988až 2003 nebyly vykazovány odběry pro průtočné chlazení v elektrárně Opatovice v důsledkus<strong>po</strong>ru o to, zda se jedná o odběr z vodního toku nebo ne).Odběry vod jednotlivými sektory [mil. m 3 ]3 5003 0002 5002 000Odběry <strong>po</strong>vrchové vody zajišťují předevšímvodárenské s<strong>po</strong>lečnosti. Podmínkyumožňující oprávněná nakládání s vodamivytvářejí správci vodních toků, z nichžnejvýznamnější jsou státní <strong>po</strong>dnikyPovodí. Poplatky za odběry <strong>po</strong>vrchovýchvod (3,8 mld. Kč) se v <strong>roce</strong> 2006 <strong>po</strong>dílely najejich příjmech z 66 %.Poplatky za odběr <strong>po</strong>dzemních vod jsouvyměřovány ČIŽP a vybírány celními úřady.Tyto příjmy se dělí rovným dílem meziKÚ a SFŽP. Pojem správa <strong>po</strong>dzemních vodnení v současném znění vodního zákonavůbec zaveden.Graf 9.1Veřejný sektorZemědělstvíEnergetikaPrůmysl (vč. dobývání)Ostatní (vč. stavebnictví)Zdroj: VÚV T.G.M., v. v. i1 5001 00050001990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Mezinárodní srovnání <strong>po</strong>dílu jednotlivých sektorů na celkovém odběru vod,průměr z let 2001–2004 [%]10080604020Graf 9.2Veřejný sektorZavlažováníPrůmyslChlazení pro energetikuZdroj: OECDPodíl odběrů vod jednotlivých sektorůneod<strong>po</strong>vídá v celkovém součtu 100 %,protože není zahrnuto jiné využití vodyv zemědělství než zavlažování, voda prochlazení v průmyslu ani další využití.0DánskoFrancieNizozemskoS<strong>po</strong>jené královstvíBelgiePolskoRakouskoSlovenskoFinskoŠvédskoNorskoIslandŠvýcarskoEU15
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77: Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139: Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř