Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ekologické parametry stavebních konstrukcíParametr Jednotka Ocelová konstrukce Cihelné zdivo Dřevěná konstrukceS<strong>po</strong>třeba energie MJ/kg 30,0 6,0 4,0Tab. 5.1Zdroj: prof. Ing. Pytlík Petr, CSc.,Ekologie ve stavebnictví, 1997Emise CO 2t/m 3 20,0 0,8 0,2Emise SO 2g/kg 1,8 1,0 0,0Emise TZL g/kg 5,0 0,5 0,0S<strong>po</strong>třeba vody m³/t 55,0 0,8 0,0Obytné stavby, jako jsou rodinné a bytové domy, jsou rozlišovány <strong>po</strong>dle typu nosné konstrukcena montované, zděné, dřevěné a <strong>po</strong>dle jiného druhu <strong>po</strong>užitého materiálu (včetněkombinací). Podle Tab. 5.1, která <strong>po</strong>pisuje měrné ekologické parametry nej<strong>po</strong>užívanějších stavebníchkonstrukcí, je nejvíce energie a vody s<strong>po</strong>třebováno při výrobě oceli, která je zároveňnejvětším producentem emisí CO 2, SO 2a TZL. Při <strong>po</strong>suzování z hlediska únosnosti materiálunejvíce energie s<strong>po</strong>třebuje výroba cihel (1 470 MJ.m -3 . MPa -1 ). Naopak zpracování recyklovatelnédřevní hmoty s<strong>po</strong>třebovává materiálové a energetické zdroje jen ve velmi malé míře.5.2.1 P<strong>roce</strong>s <strong>po</strong>suzování vlivů záměrů a koncepcíP<strong>roce</strong>s <strong>po</strong>suzování vlivů záměrů a koncepcí (Environmental Impact Assessment – EIAa Strategic Environmental Assessment – SEA) na životní prostředí je založen na systematickémzkoumání a <strong>po</strong>suzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem jezjistit, <strong>po</strong>psat a komplexně vyhodnotit před<strong>po</strong>kládané vlivy připravovaných záměrů nebokoncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílemp<strong>roce</strong>su je zmírnění nepříznivých vlivů realizace hodnoceného záměru nebo koncepce naživotní prostředí.Výsledky p<strong>roce</strong>su EIA slouží jako odborný <strong>po</strong>dklad pro následné rozhodovací p<strong>roce</strong>syo <strong>po</strong>volení záměru a bez tohoto <strong>po</strong>dkladu nemůže být následné <strong>po</strong>volení vydáno. P<strong>roce</strong>sEIA u záměrů vymezených zákonem probíhá vždy dříve, než jsou záměry <strong>po</strong>voleny a než seza<strong>po</strong>čne s jejich vlastní realizací.P<strong>roce</strong>s <strong>po</strong>suzování vlivů na životní prostředí má původní legislativní základ v zákoněč. 244/1992 Sb., o <strong>po</strong>suzování vlivů na životní prostředí.Od 1. 1. 2002 byl zákon v části o <strong>po</strong>suzování vlivů záměrů (EIA) nahrazen zákonemč. 100/2001 Sb., o <strong>po</strong>suzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejícíchzákonů, a dále novelou, která vstoupila v platnost od 1. 5. 2004, v ní bylo nově upraveno<strong>po</strong>suzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA).Dne 27. 4. 2006 došlo k novelizaci zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb.zákonem č. 163/2006 Sb. Zákon mimo jiné nově zohlednil i tzv. „<strong>po</strong>dlimitní záměry“, což seprojevilo zejména navýšením <strong>po</strong>čtu předložených oznámení. Od 22. 8. 2007 byl zákon novelizovánzákonem č. 216/2007 Sb., kterým je upraveno <strong>po</strong>suzování tzv. „<strong>po</strong>dlimitních záměrů“,čímž je snížena administrativní náročnost <strong>po</strong>suzování těchto záměrů.Počty <strong>po</strong>suzovaných záměrů v letech 1992–2001 <strong>po</strong>dle jednotlivých odvětví1201008060Graf 5.8Obchodní a skladové komplexyStavby průmyslových objektůZemědělské stavbyDopravní stavbyČistírny odpadních vodZdroj: CENIA402001992199319941995199619971998199920002001
74 | 75Typy záměrů, které <strong>po</strong>dléhají p<strong>roce</strong>su EIA, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona a jedná se např.o průmyslové stavby, provozovny, dopravní stavby, energetická zařízení, zemědělské stavby,obchodní a skladové komplexy, těžby nerostných surovin, s<strong>po</strong>rtovní a rekreační objekty.V režimu zákona č. 244/1992 Sb. bylo v letech 1992–2001 <strong>po</strong>suzováno celkem 2 498 záměrů,které spadaly svými parametry <strong>po</strong>d ustanovení tohoto zákona. V letech 1992–2001 bylo vydáno2291 stanovisek z toho 52 nesouhlasných. Nesouhlasná stanoviska se týkala předevšímtěžby, spaloven, skládek odpadů, několika obchodních komplexů a zemědělských staveb.Od 1. 1. 2002 vstoupil v platnost nový zákon o <strong>po</strong>suzování vlivů na životní prostředí. Reagovalna <strong>po</strong>žadavky implementace směrnic Evropských s<strong>po</strong>lečenství. V tomto směru došlok rozšíření okruhu <strong>po</strong>suzovaných záměrů, a tím i <strong>po</strong>čtu oznámených záměrů.V letech 2002–2007 bylo celkem <strong>po</strong>suzováno 7 838 záměrů, včetně tzv. <strong>po</strong>dlimitních záměrů,jejichž <strong>po</strong>suzování bylo zavedeno novelou zákona v <strong>roce</strong> 2006 (od 27. 4. 2006). Podlimitníchzáměrů bylo <strong>po</strong>suzováno celkem 2 187. V zhledem k nutnosti zjednodušení p<strong>roce</strong>su<strong>po</strong>suzování <strong>po</strong>dlimitních záměrů byl zákon opět novelizován v <strong>roce</strong> 2007 (od 22. 8. 2007).Posuzování je zjednodušeno tím, že na základě zjednodušeného oznámení příslušný krajskýúřad vydá sdělení, zda záměr <strong>po</strong>dléhá zjišťovacímu řízení. V letech 2002–2007 bylo vydáno496 stanovisek z toho 20 nesouhlasných. Nesouhlasná stanoviska se týkala zejména stavebvětrných elektráren a dále těžby.Plocha měst (a obecně zastavěné plochy) během období <strong>1989</strong>–2001 vzrůstala a <strong>po</strong> krátkodobém<strong>po</strong>klesu kolem roku 2005 začala opět růst, jak uvádí Graf 5.10. Pokud jde o regionálnírozdělení (viz Tab. 5.2), největší <strong>po</strong>díl zastavěné plochy (dle situace v <strong>roce</strong> 2007) se nacházív Praze (10 %), dále v Moravskoslezském kraji (2,2 %), Jihomoravském (2 %) a Středočeskémkraji (1,9 %). Naopak v Karlovarském a Jihočeském kraji je <strong>po</strong>díl zastavěné plochy na celkovévýměře půdního fondu nejmenší (1 %).Zábor zemědělského a lesního půdního fondu silniční infrastrukturou se od roku 2000zvyšoval, meziročně od roku 2004 však <strong>po</strong>klesl, jak ukazuje Graf 5.11.Počty <strong>po</strong>suzovaných záměrů v letech 2002–2007 <strong>po</strong>dle jednotlivých odvětví(<strong>po</strong>dle zákona č. 100/2001 Sb.)500400300200100Města mají specifické klima, označovanéjako městský tepelný ostrov. Vyznačujese vyššími teplotami, jejichž rozdíl můžev ročním průměru činit cca 1 °C, za zvlášťpříznivých <strong>po</strong>dmínek, v letních měsícíchve večerních hodinách může okamžitýrozdíl činit i více než 5 °C. Jedná seo důsledek provozu budov (ztráty teplav zimním období) a odlišných tepelnýchvlastností umělých <strong>po</strong>vrchů (v letnímobdobí). Dále je třeba věnovat <strong>po</strong>zornosturbanistickému řešení intravilánu,které může zásadním způsobem ovlivnitproudění vzduchu v zástavbě.Omezení fragmentace krajiny je možnédosáhnout efektivním využitím stávajícíchpřepravních kapacit a tras, kombinacívíce druhů přepravy, koordinací přivýstavbě dopravní infrastruktury a vyhodnocovánímvyužití krajiny z hlediskaživotního prostředí a ochrany přírody.Tyto možnosti ale dopravní <strong>po</strong>litika ČRvesměs nevyužívá.Graf 5.9Obchodní a skladové komplexyStavby průmyslových objektůZemědělské stavbyDopravní stavbyČistírny odpadních vodZdroj: CENIANejsou zde zahrnuty tzv. <strong>po</strong>dlimitnízáměry.0200220032004200520062007Zastavěná plocha v České <strong>republice</strong> k 31. prosinci daného roku [km 2 ]1 310Graf 5.10Zdroj: ČUZK, Statistická ročenka půdního fondu1 3001 2901 2801 2701 2601 2501992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29: Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31: Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35: Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37: Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39: Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41: Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43: Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55: Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71: Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73: Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75: Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 78 and 79: Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81: Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83: Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85: Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87: Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131:
Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133:
Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135:
Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137:
Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 138 and 139:
Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládán
- Page 140 and 141:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143:
Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145:
Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147:
Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149:
Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151:
Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153:
Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155:
Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157:
Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159:
Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161:
Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163:
Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165:
Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187:
Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř