Kapitola 10: Odpady10.2 Nakládání s odpadyNakládání s odpady nebylo před rokem 1990 na celostátní úrovni řízeno speciální právníúpravou. Právní úprava oblasti nakládání s odpady vznikla až <strong>po</strong>čátkem 90. let 20. století jakoreakce na aktuální stav životního prostředí.Na vynikající úrovni, a to i v mezinárodním srovnání, byla však tehdy organizace a efektivitasběru druhotných surovin. Pro vybrané sběrné suroviny byl před rokem <strong>1989</strong> zajištěn na<strong>po</strong>měrně dobré úrovni výkup a využití. V právním řádu byl zakotven <strong>po</strong>mocí vládních vyhlášeka směrnic a realizován zejména sítí provozoven státních <strong>po</strong>dniků Sběrné suroviny, n. p.a Kovošrot, n. p. Zmíněná síť zajišťovala sběr a svoz tzv. druhotných surovin a takto organizovanýsystém „zpětného odběru“ <strong>po</strong>krýval prakticky celé území tehdejšího Československa. I kdyždůvody vedoucí ke vzniku sítě sběru druhotných surovin před rokem <strong>1989</strong> nebyly primárně charakteruenvironmentálního, ale ekonomického a historického, jednalo se v konečném důsledkuo opatření vedoucí ke zlepšení ochrany životního prostředí v oblasti nakládání s odpady. Přestožemůžeme předpisy platné pro nakládání s těmito vybranými sběrnými surovinami/odpady<strong>po</strong>važovat za dobře propracované, týkaly se <strong>po</strong>uze několika vybraných druhů surovin.V letech 1998–2001 byla <strong>po</strong>stupně naplňována ustanovení zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech,což výrazně přispělo nejen ke zlepšení pravidel pro nakládání s odpady, ale i ke zlepšení systémusběru dat a metodiky jejich zpracování. Od roku 1998 se již trvale sleduje <strong>po</strong>čet a kapacita zařízenína využívání a odstraňování odpadů, vlastní produkce odpadů a <strong>po</strong>díly využívání všech odpadůa další environmentálně důležité hos<strong>po</strong>dářské a ekonomické ukazatele odpadového hos<strong>po</strong>dářství.Dnes je hlavním problémem vzrůstající <strong>po</strong>díl komunálních odpadů odstraněných ukládánímna skládky (z cca 66 % v <strong>roce</strong> 2002 na 81 % v <strong>roce</strong> 2006), avšak současně se zvyšuje i <strong>po</strong>dílmateriálově využitých komunálních odpadů z cca 12 % v <strong>roce</strong> 2002 na 20 % v <strong>roce</strong> 2006.Obecně lze říci, že struktura nakládání s odpady je v České <strong>republice</strong> příznivá. V souladus <strong>po</strong>žadavky EU je zákonem o odpadech stanovena hierarchie nakládání s odpady. Materiálovévyužití odpadů je preferováno před využitím energetickým. Užitím ekonomických nástrojů,zejména <strong>po</strong>platků za ukládání odpadů na skládky, vzniká tlak na omezování množstvíodstraňovaného odpadu. Tento tlak se v <strong>po</strong>sledních letech znásobil integrací evropskýchpředpisů. Daří se plnit většinu stanovených cílů a existuje dostatek ekonomických nástrojůpro ovládání řízení produkce a nakládání s odpady.Věrohodné mezinárodní srovnání je problematické, neboť data v oblasti nakládání s odpadyv řadě států EU chybí. Jedná se zejména o nové členské státy, které začaly <strong>po</strong>skytovatmezinárodně srovnatelná data o svém odpadovém hos<strong>po</strong>dářství až <strong>po</strong> vstupu do EU.Nakládáním s odpady (<strong>po</strong>dle zákonač. 185/2001 Sb.) se rozumí jejich shromažďování,soustřeďování, sběr, výkup,třídění, přeprava a doprava, skladování,úprava, využívání a odstraňování.Národní <strong>po</strong>dnik Sběrné suroviny napříkladdosáhl výtěžnost papíru 9,6 kgna obyvatele za rok, která byla cestouseparovaného sběru za <strong>po</strong>d<strong>po</strong>ry AOSEKO-KOM překonána až v <strong>roce</strong> 2003.Vývoj struktury způsobů nakládání s komunálními odpady [%]1008060Graf 10.6SkládkováníMateriálové využitíEnergetické využitíSpalováníOstatní odstraňováníZdroj: VÚV T.G.M., v.v.i.4020020022003200420052006Data v grafu jsou zpracována dleNařízení Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 2150/2002, O statistice odpadů,a nezahrnují kódy „N“ nakládání s odpady,které jsou do materiálového využitíodpadů zahrnuty dle národní legislativy.
136 | 13710.2.1 SkládkováníOdhaduje se, že <strong>po</strong>čátkem 90. let existovalo na území České republiky přes 6 tisíc nezabezpečenýchči černých skládek, z nichž se velká část stala tzv. starou ekologickou zátěží.Tehdy se jako nejproblematičtější jevil právě vysoký <strong>po</strong>čet skládek, jejich špatné technickézabezpečení, a tím jejich možný negativní vliv na kvalitu <strong>po</strong>vrchových i <strong>po</strong>dzemních vod činebezpečí úniku emisí metanu.Zásadní zlom ve vývoji skládkování i nakládání s odpady obecně nastal <strong>po</strong> <strong>roce</strong> 1990 přijetímprvního zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. Ten jednak zakázal ukládání odpadu nanezabezpečených skládkách, ale také nařídil původcům odpady odděleně třídit, skladovata využívat jako druhotné suroviny a zavedl z<strong>po</strong>platnění odpadů ukládaných na skládky.Skládky nezabezpečené byly z<strong>po</strong>platněny progresivními sazbami za ukládání odpadů a jejichexistence byla časově pevně vymezena, čímž byly vytvořeny <strong>po</strong>dmínky pro vznik skládek zabezpečených,od<strong>po</strong>vídajících evropským standardům. Skládky byly nově vybaveny technickýmzabezpečením výrazně omezujícím jejich případný negativní vliv na životní prostředí,zejména na <strong>po</strong>dzemní i <strong>po</strong>vrchové vody či ovzduší.Podíl sládkovaného odpadu z jeho celkového množství se dlouhodobě mírně snižuje.Vezmeme-li v <strong>po</strong>taz období s <strong>po</strong>rovnatelnými daty (tedy od roku 2002), snížil se o cca 3 %a v současnosti se <strong>po</strong>hybuje přibližně mezi 16–18 %. Zásadním problémem je však rostoucí<strong>po</strong>díl komunálních odpadů ukládaných na skládkách, který lze označit za klíčový v oblastinakládání s odpady v ČR. V <strong>roce</strong> 2006 dosáhl <strong>po</strong>díl sládkovaných komunálních odpadů 81 %jeho celkové produkce a meziročně narostl až o 12 %. Absolutní množství komunálních odpadůuložených na skládkách ve stejném <strong>roce</strong> mírně vzrostlo i přesto, že celková produkcekomunálních odpadů meziročně <strong>po</strong>klesla.Podíl skládkovaných odpadů z celkové produkcemil. t %8207651510Z<strong>po</strong>platnění ukládání komunálníchodpadů na skládky pravdě<strong>po</strong>dobně <strong>po</strong>sílilotrend zakládání drobných černýchskládek ve volné krajině. Nekázeň obyvatelpři nakládání s odpady je projevemnedostatečného občanského <strong>po</strong>vědomí.I když se jedná o <strong>po</strong>rušování zákonao odpadech, je tato činnost velice těžko<strong>po</strong>stižitelná. Viníka se téměř nikdy ne<strong>po</strong>daříidentifikovat a sankcionovat lzejen vlastníka <strong>po</strong>zemku či obec, v jejímžkatastru se černé skládky nacházejí.Podíl odpadů odstraněných skládkovánímje znázorněn v Grafu 10.7, na kterémje patrné, že od roku 2002 docházík setrvalému k <strong>po</strong>klesu množství odpaduodstraněného skládkováním, a to i přesto, že v <strong>roce</strong> 2004 vzrostla jeho produkce.To lze v oblasti omezování vlivu sektoruna životní prostředí <strong>po</strong>važovat za úspěch,protože se zmenšuje zábor půdy i rizikonegativního ovlivnění životního prostředí.Graf 10.7Množství odpadů odstraněnýchskládkováním [mil. t]Podíl skládkovaných odpadůna celkové produkci odpadů [%]Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i.453200220032004200520060Podíl sládkovaných komunálních odpadů v EU, 2004 [%]100Graf 10.8Zdroj: Eurostat806040200EU25EU15EurozónaBelgieDánskoEstonskoFraniceIrskoItálieKyprLotyškoLitvaLucemburskoMaltaNizozemskoRakouskoPolskoPortugalskoSlovinskoSlovenskoFinskoŠvédskoS<strong>po</strong>jené královstvíBulharskoChorvatkoRumunskoTureckoIslandNorskoŠvýcarsko
- Page 1:
ČESKÁINFORMAČNÍAGENTURAŽIVOTN
- Page 4 and 5:
Hospodářství a životní prostř
- Page 6 and 7:
Hospodářství a životní prostř
- Page 8 and 9:
Hospodářství a životní prostř
- Page 10 and 11:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 12 and 13:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 14 and 15:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 16 and 17:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 18 and 19:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 20 and 21:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 22 and 23:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 24 and 25:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 26 and 27:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 28 and 29:
Kapitola 1: Transformace ekonomiky
- Page 30 and 31:
Kapitola 2: EnergetikaStav životn
- Page 32 and 33:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 34 and 35:
Kapitola 2: EnergetikaVývoj spotř
- Page 36 and 37:
Kapitola 2: Energetika2.1.3 Dodávk
- Page 38 and 39:
Kapitola 2: Energetika2.1.5 Energet
- Page 40 and 41:
Kapitola 2: EnergetikaZákon č. 30
- Page 42 and 43:
Kapitola 2: EnergetikaZačátkem 90
- Page 44 and 45:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 46 and 47:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 48 and 49:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 50 and 51:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 52 and 53:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 54 and 55:
Kapitola 3: Těžba nerostných sur
- Page 56 and 57:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 58 and 59:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 60 and 61:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 62 and 63:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 64 and 65:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 66 and 67:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 68 and 69:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 70 and 71:
Kapitola 4: Zpracovatelský průmys
- Page 72 and 73:
Kapitola 5: StavebnictvíStavebnict
- Page 74 and 75:
Kapitola 5: StavebnictvíNejvyšš
- Page 76 and 77:
Kapitola 5: StavebnictvíMěrné ek
- Page 78 and 79:
Kapitola 5: StavebnictvíZastavěn
- Page 80 and 81:
Kapitola 5: StavebnictvíEnergetick
- Page 82 and 83:
Kapitola 6: DopravaDoprava se v Če
- Page 84 and 85:
Kapitola 6: Doprava6.1.2 Vozový pa
- Page 86 and 87:
Kapitola 6: DopravaVývoj výkonů
- Page 88 and 89: Kapitola 6: DopravaKonečná spotř
- Page 90 and 91: Kapitola 6: DopravaVývoj emisí z
- Page 92 and 93: Kapitola 6: DopravaU emisí tuhých
- Page 94 and 95: Kapitola 6: DopravaZatížení osob
- Page 96 and 97: Kapitola 6: DopravaZvýhodnění be
- Page 98 and 99: Kapitola 7: ZemědělstvíZeměděl
- Page 100 and 101: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj ze
- Page 102 and 103: Kapitola 7: Zemědělství7.3 Vliv
- Page 104 and 105: Kapitola 7: Zemědělství7.3.4 Vli
- Page 106 and 107: Kapitola 7: ZemědělstvíVývoj po
- Page 108 and 109: Kapitola 7: Zemědělství7.4 Polit
- Page 110 and 111: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíL
- Page 112 and 113: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 114 and 115: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 116 and 117: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 118 and 119: Kapitola 8: Lesní hospodářstvíD
- Page 120 and 121: Kapitola 8: Lesní hospodářství8
- Page 122 and 123: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíV
- Page 124 and 125: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 126 and 127: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíD
- Page 128 and 129: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíN
- Page 130 and 131: Kapitola 9: Vodní hospodářství9
- Page 132 and 133: Kapitola 9: Vodní hospodářstvíO
- Page 134 and 135: Kapitola 10: OdpadyOblast nakládá
- Page 136 and 137: Kapitola 10: Odpady10.1.1 Skladba p
- Page 140 and 141: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sk
- Page 142 and 143: Kapitola 10: OdpadyMezinárodní sr
- Page 144 and 145: Kapitola 10: OdpadyRozmístění sp
- Page 146 and 147: Kapitola 10: OdpadyPovinná osoba m
- Page 148 and 149: Kapitola 10: Odpady10.6 Nástroje k
- Page 150 and 151: Kapitola 10: Odpady10.6.3 PoplatkyP
- Page 152 and 153: Kapitola 10: OdpadyPočet pokut ulo
- Page 154 and 155: Kapitola 11: ObchodVrámci obchodn
- Page 156 and 157: Kapitola 11: ObchodTvorba hrubé p
- Page 158 and 159: Kapitola 11: Obchod11.2 Zahraničn
- Page 160 and 161: Kapitola 11: Obchod11.3 Obchod envi
- Page 162 and 163: Kapitola 11: Obchod11.4.4 Energetic
- Page 164 and 165: Kapitola 11: ObchodÚspěšnost zp
- Page 166 and 167: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 168 and 169: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 170 and 171: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 172 and 173: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 174 and 175: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 176 and 177: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 178 and 179: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 180 and 181: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 182 and 183: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 184 and 185: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 186 and 187: Kapitola 12: Věda, školství a in
- Page 188:
Hospodářství a životní prostř