Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
V
Úvod
generální ředitelky
Národního památkového ústavu
a autorky projekty
V V – předcházející strana vlevo
Dva panely reliéfu vypalovaného do
drátoskla od sklářských výtvarníků
Františka Buranta a Benjamina
Hejlka s kovovým rámem a světelnou
rampou v odbavovací hale železniční
stanice Ostrava-Vítkovice (foto Roman
Polášek, 2016).
Světlík a prvky z hliníkového plechu
v prostoru mezi galerií a vstupem
do nadchodu výpravní budovy
železniční stanice Ostrava-Vítkovice
(foto Roman Polášek, 2016).
Evidence a dokumentace hodnot architektury a umění 60. a 70. let 20. století a posílení
povědomí o péči, ochraně a prezentaci tohoto v současné době velmi výrazně
ohroženého a doposud i přehlíženého kulturního dědictví je jedním z hlavních cílů
projektu „Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století
jako součásti národní a kulturní identity ČR“. Projekt v rámci programu NAKI
v letech 2016–2020 realizují Národní památkový ústav, Stavební fakulta Českého
vysokého učení technického v Praze, Stavební fakulta Vysokého učení technického
v Brně a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky.
Předkládaná publikace je prvním recenzovaným výstupem tohoto projektu, jehož
předmětem je donedávna všeobecně opomíjené téma architektury z poměrně
nedávného období vnímaného spíše v negativních konotacích. Přitom i v tomto
období byly některé výkony architektury srovnatelné s děním v jiných tvůrčích oblastech.
Vznikaly budovy a stavební celky symbioticky doplněné výtvarnými díly
a prolínání architektury, sochařských realizací a dalších projevů výtvarného umění
bylo pro tehdejší dobu příznačné. Stejně jako ve všech oborech tvůrčí a společenské
činnosti, tak i v architektuře a ve stavebnictví je období přelomu 60. a 70. let minulého
století charakterizováno restrikcemi a následující ´normalizací´, projevující se
potlačením kulturního, politického a celospolečenského uvolnění. Přesto i v těchto
ztížených podmínkách vznikala kvalitní architektonická díla, reprezentující dobové
prostředí a dosud dobře sloužící i dnešním potřebám, zejména pokud se jedná o sociální
funkce.
V České republice se v posledních letech objevila řada monografií a studií k
tématu, zkoumanému projektem, ale doposud nikoliv v takové zevrubnosti a územním
rozsahu, abychom byli schopni podat komplexní analýzu architektonické a stavební
produkce uvedeného dvacetiletí, navazujícího na úspěch bruselské výstavy
v roce 1958. Snahou projektu je zmapovat a vyhodnotit kulturněhistorický, architektonický,
typologický, konstrukční a materiálový potenciál staveb a stavebních
celků pro možnou památkovou ochranu. Výsledky projektu pak přispějí i k vytvoření
metodiky formulování a hodnocení kulturně-historické, konstrukční a typologické
kvality staveb vzhledem k možnosti jejich památkové ochrany.
10
11
V
V
Change language