Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál

V
V
z nichž mezi nejvýznamnější patří druh použitého kameniva. 9 Právě těžené hrubé
kamenivo může mít značný vliv na snížení hodnoty modulu pružnosti, pro daný typ
konstrukce však nemusí mít žádný negativní význam.
Další početná skupina zkušebních těles byla podrobena zkoušce pevnosti v tlaku,
která je rozhodující pro zatřídění betonu do příslušné pevnostní třídy. V tabulce
1 jsou uvedeny výsledky pevnosti v tlaku na 13 zkušebních tělesech, přepočtené na
válcové (f c,cyl
) a krychelné (f c,cube
) pevnosti v tlaku.
Zkušební tělesa z betonu určená
pro stanovení statického modulu
pružnosti, vpravo zatěžování jednoho
z těles v lisu.
Grafické znázornění výsledků zkoušek
statického modulu pružnosti v tlaku
betonu z různých zkušebních oblastí
z budovy nádraží Ostrava-Vítkovice.
Tabulka 1 – Stanovení pevnosti v tlaku betonu na tělesech z jádrových vývrtů,
s přepočtem na základní válcovou a krychelnou pevnost
Označení
tělesa
Maximální
síla F
[kN]
Štíhlost
l
Koeficient
štíhlosti
k c,cyl
Koeficient
průměru
k c,cube
Pevnost
f c,cyl
[MPa]
Koeficient
krychelný
k cyl,cube
Pevnost
f c,cube
[MPa]
V 1A 86,9 1,05 0,87 0,91 35,7 1,241 44,3
V 1B 62,7 1,07 0,87 0,91 26,0 1,249 32,5
V 2A 65,0 1,05 0,87 0,91 26,8 1,248 3,5
V 3A 84,5 1,03 0,86 0,91 34,6 1,242 33,5
V 6B 128,0 1,03 0,86 0,93 23,8 1,250 29,8
V 8A 138,5 1,02 0,86 0,93 25,1 1,249 31,3
V 8B 153,5 1,03 0,86 0,93 27,9 1,248 34,8
V 10 159,5 0,91 0,78 0,93 26,9 1,248 33,6
V 12B 155,0 1,01 0,85 0,93 27,9 1,248 34,8
V 14 170,5 1,02 0,86 0,93 30,8 1,245 38,4
V 19A 190,5 1,02 0,86 0,93 34,6 1,242 42,9
V 20A 131,0 1,03 0,86 0,93 24,3 1,250 30,4
V 21A 176,0 1,01 0,86 0,93 31,8 1,245 39,5
Průměr Pevnost - - 28,9 - 36,1
Vyhodnocení zkoušek pevnosti v tlaku proběhlo podle ČSN EN 13791. 10 Na
základě kritérií pro průměrnou a minimální hodnotu pevnosti v tlaku a s uvážením
požadavků této normy pro pevnosti stanovené na jádrových vývrtech, splnil beton
požadavky kladené na pevnostní třídu C 25/30. Jedná se i z dnešního pohledu o velmi
dobrý beton, který zcela jistě splňuje nejen požadavky z 60. let 20. století, ale
rovněž požadavky z hlediska současných norem pro betonové konstrukce. V žádné
části objektu nebyly zjištěny závažnější poruchy, s výjimkou lokálního zatékání,
kterému však lze předejít řádnými opravami a údržbou. Beton je v dobrém stavu
i z hlediska degradace, neboť karbonatace postoupila za 50 let do hloubky 5 až 20
mm, pouze v uzavřeném krytu do hloubky 30 mm až 50 mm. Ani zde však nebyla zaznamenána
koroze výztuže. Lze tedy konstatovat, že při zachování stávajícího účelu
budovy (bez přitížení), lze železobetonovou konstrukci bez problému užívat.
Konstrukční beton budovy vítkovického nádraží byl také charakterizován pomocí
výstupů standardního lomového testu a popsán prostřednictvím vybraných
parametrů relevantních lomově-mechanických modelů.
Za zdůraznění stojí, že se jedná o důležité ukazatele chování materiálu, ačkoliv
se praxe v této oblasti obvykle omezuje na stanovení pevnostních – či nanejvýše
elastických – charakteristik, které mohou být odvozeny z běžných tlakových zkoušek.
Nicméně, kvantifikaci odolnosti materiálu proti šíření poškození, trhlin a lomu,
tedy jeho zacílení na škále křehkost – tažnost, nelze vyjádřit pomocí běžných parametrů.
Znalost tzv. lomových parametrů se pak stává nezbytnou pro mnoho typů
analýz a hodnocení materiálů konstrukcí také s ohledem na jejich životnost.
9 CIKRLE, Petr – BÍLEK, Vlastimil. Modul pružnosti vysokopevných betonů různého složení. Beton TKS,
2010, s. 44.
10 ČSN EN 13791: Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích a v prefabrikovaných betonových
dílcích. ČNI, 2007.
176
177
V
V